Čeští pěstitelé ovoce a zeleniny upadají, dovozy atakují rekordy

Zatímco dříve Česko ovoce a zeleninu vyváželo, dnes je situace zcela opačná. Loni se dovezlo ovoce zeleniny a ořechů za 22,5 miliardy korun, a to včetně druhů, které se v Česku tradičně pěstují. Úřady chtějí trend zvrátit, Součástí dlouhodobé strategie, kterou nedávno představilo ministerstvo zemědělství, jsou také opatření pro růst soběstačnosti Česka u ovoce a zeleniny.

Podle údajů ministerstva zemědělství pocházely v roce 2011 z dovozu téměř dvě třetiny domácí spotřeby zeleniny a zhruba čtvrtina ovoce mírného pásma, které by mohlo být pěstováno i v Česku. Loni se zeleniny dovezlo za více než deset miliard korun, z toho pětina pocházela ze Španělska. Na pomyslné druhé příčce skončilo Nizozemsko s 1,7 miliardy korun, více než miliardu přesáhly dovozy z Německa i Polska. Ovoce a ořechů se dovezlo nejvíce také z pyrenejského poloostrova, druhým nejvýznamnějším dovozcem ovoce do Česka je Itálie.

Významnou část importů ovoce představují exotické druhy, ve velkém se ale do země vozí i ovoce mírného pásma. „Pokud bychom vztáhli soběstačnost u ovoce mírného pásma v čerstvém stavu, odhaduji naši soběstačnost kolem 40 procent,“ řekl ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Například u hrušek je podle něj stát soběstačný jen z jedné pětiny. „To je tristní stav u našeho historicky tradičního druhu ovoce,“ podotkl Ludvík s tím, že podobná situace je také u švestek, broskví či meruněk.

Pěstitelů jablek ubývá, dovoz byl na rekordu

Spotřeba ovoce v České republice jde v posledních letech dolů, a to kvůli snaze lidí šetřit. Z dosud nejvyšších 90,4 kilogramu na osobu a rok v roce 2009 se spotřeba během dvou let propadla o 13 procent na 79 kilogramů na osobu. Nejvíce klesla spotřeba jablek. Pozici na trhu ztrácejí hlavně domácí producenti, protože dovozy jablek do Česka loni vystoupaly k rekordu. Jablka se na spotřebě čerstvého ovoce podílejí zhruba 30 procenty. Po jablkách jsou nejvíce konzumovaným ovocem v souhrnu pomeranče a mandarinky asi se 13 kilogramy na osobu a rok.

Propad domácích sadařů ilustruje i statistika. Za posledních pět let počet pěstitelů ovoce zmenšil o 15 procent. Naopak velcí ovocnáři se sady většími než 100 hektarů, kterých je jen 1,8 procenta z celkového počtu, vypěstovali 40 procent ovoce.

Osevní plochy zeleniny v Česku klesly za posledních deset let takřka o 30 procent ze zhruba 12 700 hektarů v roce 2002 na letošních 9171 hektarů. Její dovoz naopak vzrostl o více než polovinu a ze zahraničí nyní pochází zhruba dvě třetiny v tuzemsku snědené zeleniny. Nepříznivě podle zelinářů zapůsobilo především otevření trhu po vstupu do EU, protože některé unijní země obor podporují více než ČR.

Vysoký podíl dovážené zeleniny se nedaří snižovat i kvůli nedostatku zpracovatelských kapacit. Situace se podle zelinářů zhoršila po vstupu do EU, kdy se do Česka začala ve velkém vozit zelenina nejen z Polska, ale i ze západní Evropy, a po nástupu obchodních řetězců. Kromě nejznámějších mochovských mrazíren postupně zanikaly i provozy v Litoměřicích, Kunovicích nebo Olomouci.

Resort zemědělství podpoří soběstačnost

Ministerstvo zemědělství chce od roku 2014 přesměrovat dotace tak, aby kromě dnes převládajícího obilí a řepky farmáři pěstovali opět více jiných na pěstování náročnějších plodin, zejména ovoce a zeleniny. Zelinářství a ovocnářství je totiž mimo jiné náročnější na pracovní sílu a tudíž zdrojem pracovních příležitostí na venkově.

Pěstitelé tento plán vítají. „Důležité bude, aby tento materiál byl zapracován do příslušné legislativy, která bude realizovat nové programové období Společné zemědělské politiky EU na území ČR,“ uvedl Ludvík. Pro ovocnáře bude podle něj důležitá zejména podpora investic do sadů, skladování či posklizňové úpravy, ale také například pobídky pro vytváření odbytových organizací či faremní zpracování výpěstků.