V obchodech je nekvalitní kysané zelí bez vitamínu C

Kysané zelí, které je považované za velmi zdravou potravinu, v některých případech vůbec neobsahuje důležité složky.

Lidé si tak podle testů spotřebitelského sdružení dTest mohou v obchodech koupit zelí bez vitamínu C nebo bez bakterií mléčného kvašení. Tedy složek, které výrazně přispívají k tomu, že kysané zelí je přínosné pro lidské zdraví.

Podle testů jde ale často jenom o pouhé proklamace výrobců. „Mnohé výrobky nelze vůbec považovat za zdroj vitamínu C," řekl manažer testování Václav Beneš.

Ve třech z 21 testovaných výrobků tak nebyl vůbec přítomen vitamín C. Pouze třetina kysaného zelí obsahovala žádoucí bakterie mléčného kvašení.

Zelí, podobně jako třeba jogurty, je rovněž vyhledávané pro obsah bakterií mléčného kvašení, které jsou běžně přítomné v zelných listech. Živé bakterie ale pracují a chemicky či tepelně neošetřené zelí by tak mohlo být bez dalších úprav na pultech obchodů jen přibližně 14 dní.

Proto výrobci podle expertů dTestu přidávají do výrobků různé druhy konzervantů, případně zvolí úpravu tepelnou, takzvanou sterilaci. „Důsledkem těchto postupů je ovšem úbytek přirozeně se vyskytujících a zdraví prospěšných bakterií. Ve významnějším množství přežily pouze ve čtyřech z 12 kysaných výrobků. Nejvíc jich bylo ve výrobku Lidl Chira Sauerkraut," uvedl Václav Beneš. S vyšším množstvím mléčných bakterií byl ale také spojen vyšší výskyt nežádoucích kvasinek.

Dalším ze závažných zjištění bylo odhalení nedeklarovaného konzervantu - kyseliny benzoové - v bílém sterilovaném zelí značky Viva gourmet. Zákazník musí být na obalu na přítomnost chemických konzervantů upozorněn, což se v tomto případě nestalo.

Prohřeškem většiny výrobců bylo též zamlčení informace o chemické konzervaci týkající se i sterilovaných výrobků, do nichž se hojně přidávají disiřičitany působící jako konzervanty a antioxidanty především kvůli bílé barvě požadované zákazníky.