Připomínky Asociace soukromého zemědělství ČR ke Strategii pro růst

Asociace soukromého zemědělství ČR zaslala v polovině února na Ministerstvo zemědělství připomínky ke Strategii pro růst, které níže uvádíme.

A)

Na základě následných diskusí a došlých připomínek konstatujeme, že předložený materiál vnímáme pouze jako určitý podkladový dokument pro další práci v pracovních odborných skupinách Grémia.

Jsme přesvědčeni o tom, že materiál může sloužit jako jedno z řady vodítek k přípravě programových dokumentů, jako je například Program rozvoje venkova, jehož prostřednictvím může ČR postupně přispět k řešení některých problematických stránek českého zemědělství a venkova. Řadu navržených cílů a řešení je však třeba důsledně a detailně prodiskutovat na výše zmíněných odborných skupinách a pokud možno prostřednictvím jejich práce dospět ke konečnému nastavení čerpání finančních prostředků v rámci Společné zemědělské politiky. Bez adekvátní návazné práce ve skupinách nemá z našeho pohledu tento materiál mandát jak podklad pro čerpání financí Evropské unie.

Nosnou úvahou však je, že v podmínkách tržního hospodářství, byť částečně svázaného dotační a kvótovou politikou SZP EU, nemůže a ani nesmí mít žádná podobná „strategie“ ambici být ústředním řídícím dokumentem, ke kterému se budou vztahovat veškerá budoucí opatření Mze a dalších státních úřadů a institucí. Lze proto uvažovat pouze o rámcových doporučeních v souvislosti s plánovanou alokací veřejných zdrojů v dalším období 2014-2020, ovšem taková řešení nesmí být konstruována jako příliš detailní, s konkrétním určováním limitů a opatření, neboť jejich oprávněnost či potřebnost se v závislosti na vývoji ekonomiky a poptávky (nikoli jen naší), v čase bude měnit. Tento materiál ovšem současně vůbec nekalkuluje s pravděpodobným chováním všech zainteresovaných subjektů, respektive nezohledňuje vliv podnikatelského prostředí a budoucího svobodného rozhodování zemědělců či potravinářů. To je ovšem klíčový parametr, bez kterého každá sebelepší strategie či koncepce je jen mrtvou a nepoužitelnou hmotou. Strategie naopak obsahuje některé nekritické momenty vůči stávajícímu modelu zemědělské výroby a některá navrhovaná opatření by tento stav jen dále konzervovala. Přílišná snaha o nalinkování budoucího vývoje a struktury zemědělských podniků přitom nemůže vést k pozitivnímu výsledku, přičemž ten si navíc každá skupina či kterýkoli prvek v celém sektoru vykládá (zcela legitimně) velmi rozdílně. 

Předloženou Strategii tedy vnímáme jako prvotní materiál, který ovšem vyvolává celou řadu zásadních otázek ve smyslu reálných dopadů a přínosů, které je nyní třeba důkladně se zemědělskou veřejností projednat. Jsme přesvědčeni, že z následné diskuse vyplyne potřeba provést celou řadu podstatných změn.

B)

Z materiálu ani z doprovodných vyjádření zástupců bohužel není zcela zřejmé, jakým způsobem (a na jaké úrovni) bude o strategii dále rozhodováno a jakou bude mít závaznost (ministr, vláda, parlament)?  Jakým způsobem budou zapracovávány připomínky do tohoto v zásadě jednostranného materiálu?  Jaký konkrétní vztah bude existovat mezi touto Strategií a novým Programem rozvoje venkova? Jakým způsobem budou nastavena hodnotící kritéria v jednotlivých letech implementace a zda se (a jakým způsobem) počítá s revizí tohoto dokumentu?

V této souvislosti se také domníváme, že detailní připomínkování není příliš možné korespondenční formou a žádáme větší časový prostor k diskusi, neboť třítýdenní lhůta k předložení vyčerpávajícího seznamu připomínek je s ohledem na možnost získání komplexní zpětné reakce skutečně příliš krátká.

V současné chvíli jsme tedy schopni zvýraznit alespoň níže uvedené okruhy témat k dalšímu projednání:

C)

1. Stav a potenciál hlavních odvětví v podmínkách ČR a SZP EU nelze ekonomicky hodnotit pouze podle procent rentability jednotlivých komodit, jak je v materiálech uvedeno, ale je nutné doplnit tento údaj o výši skutečného zisku v Kč u každé dané komodity včetně komodit živočišné výroby. Bez údajů o zisku vyjádřeném v Kč nelze objektivně posoudit a stanovit potřebnou výši podpor zejména u citlivých komodit. Samotná rentabilita vyjádřená v % je mnohdy údaj zavádějící a nepřesný pro strategická rozhodování. Při této příležitosti namítáme nízkou relevanci některých údajů a jejich neaktuálnost a chybovost. Navrhujeme využívat při argumentaci i parametry také z jiných výzkumných ústavů či institucí, ne jen z ÚZEI či Mze. Tuto námitku považujeme za klíčovou - za takové situace lze jen stěží dělat rozhodnutí, která si Strategie klade za cíl.

2. V dokumentu není vůbec konkretizováno, jak bude provedena důchodově spravedlivější alokace podpor podnikům v marginálních oblastech (LFA). Současný stav  jednání v ČR o přímých platbách a platbách pro  LFA naopak směřuje k podstatně nižší podpoře těchto znevýhodněných oblastí, než je tomu dosud. Výrazně nižší podpora se týká jak malých, tak i zejména velkých podniků v těchto oblastech. Je tedy třeba nalézt citlivé řešení podpory LFA, zejména při zohlednění faktu, že jejich rozlohu z velké části tvoří trvalé travní porosty, které nebude možné dle podmínek greeningu měnit pouze do výše 5 %.

Ekonomicky nepodložené plošné direktivní navyšování průměrného stavu VDJ v oblastech LFA nepovede k vyšší zaměstnanosti, ale pouze k většímu ekonomickému zatížení farem v LFA. Dojde ke snížení jak zisku, tak i rentability těchto podniků. Navíc bude nutné učinit významné investice související se stávajícími požadavky (např. nitrátové směrnice atd.) – tedy budování stavebních kapacit, jímek, hnojišť, atd.. Pro ASZ je nepřekročitelná úroveň případného navýšení povinného zatížení v úrovni 0,3 VDJ/ha. Zejména chovatelé ovcí a koz upozorňují na nízkou úrodnost pastevních pozemků, neboť z hlediska jejich specifik chovu jsou využívány pozemky jinak velmi neproduktivní. Nelze ani zapomínat na současnou nadprodukci hovězího masa v ČR (v posledních 5 letech stabilně o 20% vyšší nadvýroba než spotřeba) dále „povinné“ zvýšení stavu VDJ ještě vyhrotí a důsledkem může být i pokles výkupních cen, což je pro zemědělce kontraproduktivní.  Uplatnění a rozdělení podpor v LFA oblastech na veškerou zemědělskou půdu (nejen na TTP, jak tomu bylo dosud) sebou přináší (mimo snížení průměrné sazby na hektar) velká ekonomická rizika zejména pro podniky s vysokým stupněm zatravnění tj. nad 75% travních porostů.  Trvalé travní porosty nelze rozorávat, sníží se podpora na TTP o cca 50%, bude nařízeno zvýšení stavu VDJ na zemědělskou půdu. Podniky s velkým podílem TTP nikdy nebudou moci využít současných a budoucích příznivých cen za jiné komodity jako např. obiloviny a olejniny.  Česká republika si v r. 2004 vyjednala, oproti jiným zemím EU výjimku, podle které nechtěla v oblastech LFA vyplácet podporu na veškerou zemědělskou půdu, ale pouze na trvalé travní porosty. Nyní hrozí, že mnozí zemědělští prvovýrobci v oblastech LFA nyní mohou ekonomicky doplatit na to, že vše zatravnili a nemají cesty zpět.

3.  Návrh na obecný převod 5-10% prostředků z I. pilíře do PRV podmiňujeme jejich využitím na přímou podpora na LFA nebo AEO.  Tedy, že v žádném případě tyto prostředky nepůjdou do investic.

4.  Požadujeme vyčlenění dostatečných finančních prostředků pro mladé začínající zemědělce v částce minimálně 1% národní obálky pro přímé platby a nikoliv 1% jako maximální částku. Respektive se domníváme, že je zde již na úrovni EU povinnost vyčlenit min. 2% z rozpočtu na tyto účely.

5.  Ve Strategii není zmíněna podpora předčasného ukončení zemědělské činnosti. V této souvislosti je pak i podpora mladých začínajících zemědělců v dokumentu zcela nedostačující a nemůže přinést dostatek motivací ke snížení věkové struktury farmářů. Je zde právě třeba podporovat včasné předání zemědělského hospodaření v rámci generační obměny, nikoliv tuto chápat pouze ve vazbě na generační obměnu zaměstnanců v zemědělství, která tuto podstatu nemůže vyřešit.

6. Podpora MAS a programů LEADER s podmínkou vazby na rozvojové plány municipalit je možná pouze při vyjasnění současného fungování MAS a eliminaci v současné době diskutovaných problémů spojených s fungováním MAS – zejména % z dotací, narušení hospodářské soutěže podnikáním MAS, nejasný mandát vyjednávání na národní úrovni. Vyjasnění těchto závažných strategických a hospodářských otázek musí být nepřekročitelnou podmínkou pro další diskusi o podpoře modelu MAS. ASZ ČR navíc požaduje zachovat maximální úroveň podpory na stávajících 5% PRV.

7. Je třeba také vyhodnotit důsledněji fungování technologických platforem při prosazování jejich větší využitelnosti v oblasti transferu znalostí nebo jejich návaznosti na nově zaváděné a Strategií pro růst podporované Evropské inovační partnerství; podpora technologických platforem není ekvivalentem pro tzv. operační skupiny EIP.

8. V rámci realizace pozemkových úprav doporučujeme cílit na realizaci většího množství menších a levnějších projektů, které budou přednostně vyjasňovat vlastnictví pozemků, scelovat pozemky, obnovovat jejich hranice a přístupnost. Tím se napomůže vytvořit podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy a zemědělců. Není nutné řešit zastavěné území obcí z prostředků rezortu zemědělství.

9. Odmítáme také myšlenku tzv. nefinanční stimulace pěstování energetických plodin zařazením jejich výměry do naplňování greeningových opatření tzv. „ekologicky zaměřených oblastí“. Naopak pěstování rychle rostoucích dřevin pro OZE by se mělo soustřeďovat do záplavových území řek či do oblastí určených k zakládání suchých poldrů, resp. do erozně ohrožených půd.

10. Celkově je potřeba věnovat větší pozornost managementu vody v krajině a preventivním opatřením, jejichž cílem je snížení následků pravděpodobných přírodních katastrof a katastrofických událostí či změn klimatu.

11. Navrhujeme jen velmi opatrně zvážit podporu odbytových organizací a seskupení, neboť model, který byl navrhován v současném PRV by naprosto nemohl plnit smysl a účel (pomoci rodícím se regionálně pojatým odbytovým sdružením) a pouze by generoval další umělé problémy na trhu (viz podpora sdružením teprve po dosažení vysokých spodních limitů obratu).

12. Zásadně odmítáme vytvářet stupnici podle priority u jednotlivých druhů hospodářských zvířat, pokud jde o investiční opatření. Takové řešení je velmi krátkozraké a nezohledňuje řadu doprovodných (čísly mnohdy nekvalifikovatelných nicméně velmi potřebných) externalit, stejně jako nezohledňuje nejrůznější přírodní podmínky a situace napříč ČR. Lze diskutovat o způsobech chovu či hospodaření, nikoli však o prioritách podle druhu chovaných zvířat.

13. Strategie nedostatečně zdůrazňuje smysluplnost a výhodnost historicky osvědčeného modelu rodinných farem, jako funkční jednotky, která nejlépe a komplexně (vyváženě) plní většinu požadovaných cílů (ekonomika, kontinuita, zaměstnanost, diverzifikace, konkurenceschopnost v dlouhodobém horizontu, minimalizace vlivu na ŽP, sociální funkce, atd.). 

Předem děkuji za projednání našich připomínek, které ovšem nepovažujeme za konečný výčet a to z důvodu již zmíněné krátké projednací lhůty.

S pozdravem

Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR