Vědci: Stát by měl podpořit využití brownfields místo záborů polí

Stát by měl finančně podporovat investory, aby přednostně využívali staré a nevyužívané plochy a objekty, takzvané brownfields, namísto toho, aby pro tyto účely nevratně zabíraly úrodnou zemědělskou půdu v okolí měst. Novinářům to dnes řekl ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík.

V Česku je velké množství rozsáhlých opuštěných továren, bývalých vojenských či zemědělských objektů. Namísto jejich rekultivace a využití pro nové projekty však vyrůstají nová skladiště, montovny, či satelitní městečka nejčastěji na úrodných rovinách v okolí velkých měst.

"Jsou to objekty (brownfields), které byly již jednou zastaveny, byla tam přivedena infrastruktura, většinou je tam vyřešena dopravní infrastruktura," uvedl Hladík. "Tady je ta povinnost státu pomoci, než pustit investory na nejkvalitnější pole, jako tomu bylo u Nošovic, jako tomu bylo u Kolína a na dalších místech," podotkl. "Prostorů pro výstavbu je dostatek, ale prostorem pro výstavbu pro nás není úrodná zemědělská půda," dodal.

Projekt podpory podobných projektů podle něj před několika lety vznikal na ministerstvu průmyslu a obchodu, ale neuskutečnil se. Stát by měl podle Hladíka v rámci svých programů podpořit odstranění chátrajících staveb, dekontaminaci objektů a následnou nabídku pozemků developerům, tak jak to činí například u opuštěných dolů na Ostravsku či v severních Čechách.

Masivní zábory zemědělské půdy především pro stavební účely jsou v Česku dlouhodobým problémem. Stát proto od roku 2011 po téměř 20 letech zvýšil poplatky za vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Několikanásobně dražší je od té doby zejména vynětí těch nejkvalitnějších půd. Podle Hladíka díky tomu kleslo tempo vyjímání pozemků z půdního fondu ze 14 na 11 hektarů denně.

Vláda minulý týden s neutrálním stanoviskem odeslala do sněmovny senátní návrh, který snižuje poplatky za zábor zemědělské půdy pro vybrané stavby. Poplatek by se měl podle senátní novely snížit na úroveň před přijetím zákona, kterým byl zvýšen podle typu půd na dvou až devítinásobek. Vědcům zabývajícím se problematikou půdy ani zemědělcům se tento záměr nelíbí.