Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství

Podprogram: Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity (NP) Celostátní projekt  MZe ČR, u rostlin aktivní od roku 1993, jehož hlavním cílem je shromažďovat, hodnotit,  popisovat, a uchovávat  genetické zdroje (GZ). Vzorky GZ poskytovat domácím a zahraničním uživatelům , bezplatně  pro potřeby šlechtění a výzkumu (zák. 148/2003 Sb.)

Co jsou genetické zdroje?

Genetický materiál, který má aktuální nebo potenciální hodnotu  pro využití“ (FAO 2001). V ČR definuje „Zákon 148/2003 Sb.  genetické zdroje rostlin jako „druhy a odrůdy pěstované rostliny, krajové odrůdy, šlechtitelské linie nebo příbuzné plané druhy zemědělských plodin“. U všech uvedených kategorií jde o materiály, které jsou přímo nebo zprostředkovaně (prostřednictvím šlechtění, výzkumu) využitelné pro výživu a zemědělství.

Jaký je význam GZ?

Zajištění  zemědělské produkce pro rychle rostoucí populaci nelze nadále realizovat zvyšováním vstupů průmyslových hnojiv a pesticidů (s negativními dopady na životní prostředí, zdraví i nároky na ekonomiku) ani rozšiřováním zemědělsky využitelných ploch (ty se naopak snižují). Základem setrvalého rozvoje zemědělství se (vedle optimalizace  pěstitelských a zpracovatelských technologií) stává genetické zlepšování (šlechtění) plodin, dle potřeb zemědělské výroby a zpracovatelského průmyslu. GZ jsou jedinečným a nenahraditelným zdrojem nové genetické diversity  pro šlechtění plodin a zajistit jejich konzervaci,  dostupnost a efektivní využití  jako donorů  nových znaků a vlastností je základním posláním práce s GZ a ve pro šlechtění nezbytným předpokladem dosažení dalšího pokroku.

Jakými výchozími  metodickými a legislativní normami se práce s GZ řídí ?

Český NP vychází z mezinárodních standardů (FAO/Globální plán akcí), ze zákona č. 148/2003 Sb., o  konzervaci a využívání GZ rostlin a mikroorganismů a související vyhlášky č. 458/2003 Sb. V  rámci NP je zajišťována spolupráce dvanácti  organizací (účastníků NP) při sběrech, shromažďování, dokumentaci, hodnocení a poskytování GZ uživatelům.  Podobné závazky vyplývají i z  mezinárodních dohod kterými je ČR vázána (CBD- Úmluva o biologické rozmanitosti, , ITPGRFA- Mezinárodní dohoda o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství, SMTA- Standardní dohoda o poskytování GZ). Podrobné informace o NP jsou dostupné na URL adrese: http://genbank.vurv.cz/genetic/nar_prog/.

Práce s GZ v ČR , stav v roce 2012

Práce s GZ má v regionu ČR dlouhou tradici, sahající do počátku minulého století, kdy šlechtitelská a výzkumné stanice začala shromažďovat domácí i zahraniční materiály. Tyto sbírky převzaly později zemské ústavy v Čechách a na Moravě, od nich potom v padesátých létech nově zakládaní zemědělské výzkumné ústavy, jejichž právní nástupci zajišťují tyto činnosti i dnes, v rámci NP. V roce 2012 se na  řešení NP podílelo 12 organizací v ČR (viz Příloha), v jejichž kolekcích je shromážděno 52,6 tis. GZ, s převládajícím podílem obilnin, zelenin, pícnin, luskovin a ovocných rostlin; na vegetativně množené kolekce připadá 18,6% GZ. VÚRV v.v.i.  Praha zajišťuje koordinaci NP, služby genové banky semen (GB) a informačního systému GZ EVIGEZ (http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/).  V  EVIGEZ jsou u všech položek evidována pasportní data (která identifikují daný GZ), popisná data jsou v různém rozsahu dostupná  u 70% položek. Podle finančních možností se provádí hodnocení GZ (polní pokusy, laboratorní testy) s cílem zvýšit hodnotu GZ pro uživatele. V roce 2012 účastníci NP regenerovali 4,1 tis. GZ a do GB předali vzorky semen 998 GZ. V GB je nyní uloženo 95% všech semeny množených GZ z českých  kolekcí. Zavedením kontroly kvality (ISO 9001:2009), technologie skladování při -18oC a zlepšením technologie vysoušení semen vyhovuje GB všem mezinárodním kriteriím.  Vegetativně množené druhy (9,8 tis. GZ) jsou uchovávány v polních kolekcích (75,2 %), menší část v in vitro kultuře (24 %); rozvoj kryokonzervace (nyní v kryobance 300 GZ) je omezen dostupnými prostředky. Uživatelům bylo v roce 2012 předáno  4,4 tis. vzorků  GZ (v posledních  10 létech 3-8 tis. ročně), z toho 43% bylo odesláno do zahraničí. Pracoviště NP jsou intenzivně zapojena do mezinárodní spolupráce, zejména v rámci Evropského programu spolupráce pro GZ (ECPGR) a  projektu Integrovaného systému evropských genových bank (AEGIS). Plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních dohod a rozvoje spolupráce rychle nabývá na významu a směřuje k evropskému  integrovanému systému péče o GZ, na kterém se většina účastníků českého NP významně podílí.

20 let NP (1993-2013)- jaké jsou jeho  úspěchy a problémy?

Zahájením NP v roce 2012 zajistilo MZe ČR kompatibilitu práce s GZ rostlin s vyspělými státy (kde podle doporučení FAO tyto programy existují již od osmdesátých let). Zahájení NP rovněž pomohlo zvládnout rozdělení původních československých genofondů mezi oba nástupnické státy. Již v prvých létech se projevily zásadní výhody tohoto projektu:

* Během několika let se podařilo zcela odstranit pracovní duplicity a snížit objem dosud vynakládaných prostředků. Došlo k významné racionalizaci práce a jasnému rozdělení kompetencí v rámci NP (jedna metodika). Podstatně se rozšiřovala i mezinárodní spolupráce, což umožnilo mj.  zvyšování kvalifikace českých specialistů (mezinárodní kurzy a jiné formy pomoci) a přístup k novým technologiím.

* V důsledku těchto změn došlo ke zvýšení úrovně práce s genofondy u všech účastníků NP a rozšíření poskytovaných služeb  v rámci NP (vedení informačního systému GZ, konzervace všech semeny množených druhů v GB VÚRV Praha). Vzrostl i rozsah a kvalita vzorků GZ a informací poskytovaných uživatelům ve výzkumu, šlechtění a vzdělávání. Tyto činnosti NP přispívají k péči o GZ a jejich využívání v globálním měřítku.

* Slabou stránkou je dosavadní systém financování NP prostřednictvím dotačního titulu, což vede k jisté nestabilitě a nejistotě ve financování (dlouhodobý projekt typu NP vyžaduje jistotu, stabilitu a možnost plánování v několikaletém výhledu).  Dotační titul rovněž neumožňuje využít části prostředků na investice a negarantuje valorizaci prostředků podle inflace (což vede při stejných částkách k propadu reálné hodnoty). V zahraničí je proto financování obdobných programů řešeno buď jako institucionální příspěvek, nebo samostatná rozpočtová kapitola (veřejně prospěšná činnost, ze které vzhledem k bezplatnému poskytování služeb neplyne žádný výnos).

Zahájením a trvalou podporou Národního programu pro GZ rostlin umožnilo MZe zachovat domácí GZ pro současné a budoucí využití- jako významnou hodnotu ekonomickou a kulturní a jako příspěvek ČR k uchování světových genofondů a biodiversity. Lze konstatovat, že díky NP je dnes ČR v péči o genofondy srovnatelná s předními státy v Evropě i ve světě. Vážíme si zájmu a podpory pana ministra Bendla a dalších pracovníků MZe a věříme, že s jejich pomocí si NP udrží své postavení v rámci rychle se rozvíjející evropské spolupráce na tomto úseku.

Za účastníky NP pro GZ rostlin

Ing. Ladislav Dotlačil, CSc. koordinátor NP rostlin Praha 21. 3. 2013

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info