Bioplynové stanice nás stojí 6,5 mld. Kč ročně

Svaz marginálních oblastí souhlasí se stanoviskem ministra zemědělství Petra Bendla dále již nepodporovat investice do bioplynových stanic (BPS).

Tato zařízení zvedají ostatním zemědělcům a dalším daňovým poplatníkům účty za elektrickou energii o cca 6,5 mld. Kč ročně a snižují konkurenceschopnost české ekonomiky. Dále poškozují životní prostředí vyšší chemizací a erozí. Navíc zvedají ceny potravin, což je sice pozitivní pro příjmy hospodářů na orné půdě, ale negativní pro obyvatelstvo i hospodáře na loukách a pastvinách, kteří musí jednak dráže nakupovat obilí pro krmení svého dobytka a jednak přicházejí o půdu, protože neobstojí v soutěži s bioplynovými stanicemi.

Ve stínu solárního boomu tak vyrostl problém obdobného řádu. Uvedených 6,5 mld. Kč už činí více než čtvrtinu z 25 mld. Kč, které letos zaplatíme za fotovoltaiku. Dotace výkupních cen z bioplynek ale dále porostou, protože automatické nárůsty jsou zakomponovány přímo v cenovém vzorci.

BPS jsou nejdotovanějším oborem v českém zemědělství s částkou 61.614 Kč na 1 ha kukuřice použité k „výživě“ BPS. Průměrné dotace v zemědělství činí 10 tisíc korun na hektar a i na ty přírodně nejcennější plochy, které obhospodařují ekologičtí zemědělci v horských a podhorských oblastech, je vypláceno zhruba 13 tisíc Kč/ha.

Na jedné straně stát složitě hledá cesty, jak omezit každoroční nadměrnou erozi orné půdy, celé štáby lidí i výzkumné ústavy pracují na systému, který by tuto nenahraditelnou ztrátu půdy zastavil. Na druhé straně stejný stát podporou BPS přímo vytváří podmínky k dalšímu zhoršování tohoto fenoménu prostřednictvím rozšiřujících se ploch erozně problémových kukuřic. Neobstojí ani argument, že podpora se již týká jen farem s chovem dobytka. Podle zkušeností z terénu i tyto farmy sejí větší plochy kukuřice, aby uživily dojnice i BPS.

V České republice se bohužel vydává na dotování BPS více peněz než na platby veřejných statků ve formě agroenvironmentálních opatření a péče o krajinu. Svaz marginálních oblastí již požádal předsedu vlády Petra Nečase, aby byly veřejné prostředky nadále vydávány již jen za veřejně prospěšné hodnoty a nikoliv za soukromé statky, které umí zaplatit trh.

V českém zemědělství jsou však pod zástěrkou honby za soběstačností v produkci potravin nadále prosazovány programy dotující standardní tržní výrobu ať již otevřeně nebo prostřednictvím kvót. Stimulací zemědělské produkce nad rovnovážnou úroveň si tak dobrovolně platíme poškozování životního prostředí. Doplácíme na to nadlimitními obsahy pesticidů a dusičnanů v pitné vodě a jedná se v zásadě o export životního prostředí z České republiky. 

Ing. Milan Boleslav

předseda Svazu marginálních oblastí 

Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně  živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem. 

Zdroje výpočtů:

• Sdružení velkých spotřebitelů energie - Platby za fotovolatiku a bioplyn, týdeník Ekonom 14.2.2013
• Svaz marginálních oblastí – Výpočet dotací bioplynových stanic v Kč/ha, tisková zpráva z 15.12.2011, http://www.lfa.cz/aktuality/TZ_111115_Bioplynky.html

Kontakt:

Svaz marginálních oblastí, Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368

předseda Ing. Milan Boleslav, tel: 737 284 225

Internet: www.lfa.cz, email: lfa@lfa.cz