Pole s kukuřicí a řepkou kam se podíváš. Energie se z nich sice vyrobí, ale vodu v krajině nezadrží

Co nezničila voda, dokonalo bahno. Ekologičtí zemědělci sčítají škody. Poničené nemovitosti, zaplavená úroda, ale také znehodnocené louky a stresovaná zvířata. Za to všechno může velká voda. Ovšem vinit pouze počasí nelze. Na mnoha místech by škody nemusely být tak vysoké, když by všichni, kdo obhospodařují zemědělskou půdu, k ní přistupovali zodpovědně a s respektem k rázu krajiny. Kukuřice a řepka na svažitých polích vodu nezadrží. To, co se ví dávno, potvrdily i letošní záplavy.

Nevhodný výběr plodin na výše položených polích způsobil spolu s vydatnými srážkami problémy v údolích.  „Počasí je bohužel neúprosné a záplavy se nevyhnuly ani ekologickým zemědělcům. Retenční schopnost krajiny je taková, jaká je, což bohužel pro mnohé znamená obrovské ztráty,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Jak se dostat z domu nebo kudy se dopravit na všechny pozemky, řeší třeba Jindřiška Kopková z Farmy Mlýnec u Jistebnice, která hospodaří ve dvou lokalitách. Ani jedna nebyla ušetřena. Rozvodněný potok Brzina strhl most. Rovněž přístupová cesta na Smrkov je zničená. Voda s blátem ze strání se k tokům připojila a zalila zemědělské plochy. „Vypadá jako by zde tekla řeka metr hluboká,“ popsala Jindřiška Kopková. Situace je o to složitější, že pozemky Farmy Mlýnec jsou v ekologickém režimu. Ovšem výše nad nimi je již několik let k energetickým účelům pěstována kukuřice, která se občas střídá s řepkou. Pole vodu nezadržela. „Nedaleko, nad Hrachovem, byla pole na kopci zatravněna. Tam měli štěstí. Na rozdíl od nás, je tentokrát voda nevyplavila,“ uvádí konkrétní příklad Jindřiška Kopková.

Retenční schopnost polí, zvlášť těch se širokorozchodnými plodinami, je daleko menší než třeba u jindy často kritizovaných travních porostů. Déletrvající nebo prudké dešťové srážky pak půda nedokáže vstřebat. Valící se voda ze strání pak rozvodňuje toky a působí nemalé škody. Potvrzují to konkrétní příklady z historie. Třeba v Litomyšli, bude tomu 30 let, kdy zemědělci osázeli kukuřicí a řepou pole na svazích nad městem. Stačila jediná bouřka a z náměstí byl rybník.

 „Zdá se, že jsme nepoučitelní. Přitom pěstování vhodných plodin a užívání správných agrotechnických postupů by mělo být pro všechny zemědělce prioritou, bez ohledu na rozmary počasí. Stálo by za zvážení, zda do protipovodňových opatření nezahrnout i tento faktor,“ říká Kateřina Nesrstová. Chyby, které se v souvislosti s abnormalitami počasí vždy projeví, mají nedozírné následky. Nejen, že je znehodnocena práce nebo majetek, ale i sama zemědělská půda je zasažena erozí.

Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková

Poznámky:

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců (dále jen Svaz PRO-BIO) je jediné celostátní sdružení ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin. Sdružuje také poradce, školy, spotřebitele a přátele ekologického zemědělství. Hlavním posláním Svazu PRO-BIO je prosazovat v ČR ekologické zemědělství jak v intenzivních, tak extenzivních produkčních oblastech. Důležitou součástí činnosti je propagace biopotravin, vždy s ohledem na zájmy ekologických zemědělců. Svaz PRO-BIO spolupracuje s Ministerstvem zemědělství ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR a také s významnými zahraničními svazy i výzkumnými ústavy a je členem mezinárodní asociace IFOAM EU. Svaz PRO-BIO je občanské sdružení (nestátní nezisková organizace). PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců sdružuje 626 ekologických zemědělců, zpracovatelů, obchodníků, škol a ústavů, 68 bioprodejen a 183  členů PRO-BIO Ligy. Centrála svazu je v Šumperku. 

www.pro-bio.cz

Kontakt:

Sylva Horáková, PR PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, (tel.: 604115762, pro.bio.pr@email.cz)

Odborné informace a komentáře poskytne také Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců (tel.: 583 216 609, 725 571 027, pro-bio@pro-bio.cz).

Fotografie z povodně Litomyšli v roce 1984 http://litomysl.rajce.idnes.cz/Povoden_v_Litomysli_17.kvetna_1984/

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info