Lesy ČR pracují na obnově Flájského plavebního kanálu

Již 5. července: „První putování“ budovanou kulturně-historickou naučnou stezkou.

Státní podnik Lesy ČR se ve spolupráci s dalšími partnery z česko-německého pomezí intenzivně snaží pro další generace zachovat co nejvíce zbytků dnes už vzácné krušnohorské technické památky, tak zvaného Flájského plavebního kanálu. Ten v minulosti sloužil pro vodní dopravu dříví. Důkazem o tom, že se započaté dílo daří je chystané vůbec první veřejné oficiální putování po postupně vznikající kulturně – historické naučné stezce podél Flájského plavebního kanálu, které se uskuteční již tento pátek 5. července. Pozoruhodné dílo se nachází ve východní oblasti Krušných hor, v blízkosti obce Český Jiřetín, v okrese Most, v Ústeckém kraji, u hranic s Německem.

Stezka vzniká na české i německé straně Krušných hor již od roku 2012. Turisty provází krajinou od Flájské přehrady po německé hranice a dále vede až do německého Clausnitz. Na stezce návštěvníci najdou i několik odboček k turistickým zajímavostem v okolí, například k unikátnímu dřevěnému kostelu v Českém Jiřetíně (přemístěný před zatopením přehrady), Flájské přehradě nebo bývalé rudné štole Fortuna (v německé obci Hora Sv. Kateřiny). „Náš úsek stezky měří necelých 7 kilometrů, přičemž výhledy na samotný kanál je možné shlédnout na dvou a půl kilometru dlouhém úseku. Lidé se během putování po českém úseku stezky na celkem 11 stanovištích dozví zajímavé údaje o historii vybraných míst plavebního kanálu, k odpočinku budou moci využít i dvě zastřešená odpočívadla. Celková délka stezky po úplném dokončení na obou stranách hranice bude činit 23 kilometry. Snahou Lesů ČR je lidem připomenout nejen historii plavení dřeva v česko-saském pohraničí, ale i věhlas a technický um našich předků v 17. století,“ poznamenává Michal Gaube, ekonomický ředitel Lesů ČR, pověřený zároveň řízením podniku.

„S prvními úpravami jsme začali již v roce 2010,“ připomíná Michal Gaube. „Tehdy jsme díky financím z podnikového Programu 2000, dnes nově pojmenovaného Program 2020, kterým Lesy ČR celostátně podporují veřejně prospěšné funkce lesů, opravili lávky kolem kanálu a odstranili náletové dřeviny na náspu kanálu,“ upřesňuje Michal Gaube.

Na projekt se podařilo získat podporu fondů Evropské unie – Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko – Cíl 3. Partnery projektu na německé straně hranice jsou obec Rechenberg – Bienenmühle, Domovský historický spolek obce Rechenberg – Bienenmühle, Saské státní lesy a Zemědělské družstvo Bergland. Na oživení plavebního kanálu a jeho využití pro cestovní ruch s Lesy ČR dále nad rámec projektu spolupracují Českojiřetínský spolek - Sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín a Oblastní muzeum v Mostě.

První putování kulturně – historickou naučnou stezkou podél Flájského plavebního kanálu

První veřejné putování po stezce začne v pátek 5. července v 11 hodin přímo na státní hranici mezi ČR a Německou spolkovou republikou - Sasko; konkrétně v místě přechodu stezky přes hraniční Bystrý potok/Rauschenbach, nedaleko lokality Horní Ves spadající pod obec Český Jiřetín. Součástí akce je otevření přeshraniční dřevěné lávky pro pěší přes Bystrý potok. Na účastníky putování čeká řada nevšedních zážitků jako například slavnostní fanfáry, ukázky drobných řemesel od místních příhraničních českých i německých domovských spolků, zhlédnutí starých krušnohorských hornických uniforem, místního kroje či představení lekcí z lesní pedagogiky jak Lesů ČR, tak Saských státních lesů.Ve stejný den se koná v nedalekém německém Clausnitz historický jarmark.

Trocha z historie…

Historie Flájského plavebního kanálu sahá až do období první třetiny 17. století, konkrétně let 1624 – 1629, kdy byl přibližně mezi dnešní Vodní nádrží Fláje a obcí Český Jiřetín na české straně a městečky Rechenberg-Bienenmühle a Claustnitz na německé straně vybudován přibližně 20 kilometrů dlouhý plavební kanál. Stavba tak trvala rekordně krátkou dobu, pouhých pět let.

Plavení dříví se v dávných časech odehrávalo na trase z flájské kotliny přes Český Jiřetín a dále do saského Clausnitz, kde kanál ústil do řeky Freiberské Muldy (Moldava). Dříví se tehdy skladovalo do doby plavení na louce u kanálu, kam se sváželo přes zimu a plavilo se v jarním období (jen po omezenou dobu) až do Freibergu v Sasku, kde se uskladňovalo a využívalo pro výrobu dřevěného uhlí.  Postupem doby se však prostředí kolem plavebního kanálu měnilo a  na tradici plavení dřeva, tolik typickou pro místní region, se zapomnělo. Přesto kanál svému účelu sloužil dlouhých 245 let, až do roku 1874. Při stavbě se využívalo výlučně místních materiálů – dřevo a kameny. Úsek nad Českým Jiřetínem je navíc ručně vytesán do skály.

Díky probíhajícímu partnerskému projektu se daří historii a věhlas plavebního kanálu včetně technického umu našich předků připomínat i dnešním generacím.

KONTAKT:

Zbyněk Boublík

Tiskový mluvčí Lesů ČR

Tel.: +420 724 813 301

Doplňující informace

▪ Projekt, který umožnil zbudování nové přeshraniční stezky v rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko – Cíl 3 ve výši přes 205 tis. EUR je podpořen z 85 % Evropským fondem pro regionální rozvoj z více jak 174 tis. EUR. Lesy ČR budou do projektu investovat více než 77 tis. EUR. Cílovou skupinou pro projekt je školní mládež s výukou vlastivědy a cizích jazyků, turisté a navíc dojde v regionu k podpoře cestovního ruchu.

▪ Kanál překonává výškový rozdíl 150 metrů, jeho průměrná hloubka je 1,2 metru, šířka u dna 1,8 a u břehové čáry pak 2,8 metru. Plavební míra polen činila 1,27 metru.

Poznámky pro editory: 

·Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (což představuje šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o více než 39 tisíc kilometrů vodních toků (tj. přibližně o jednu třetinu délky vodních toků a bystřin v ČR).

• Lesy ČR jsou držiteli Osvědčení o účasti v regionální certifikaci lesů systémem PEFC na celé výměře spravovaného lesa. Uvedené osvědčení je dokladem, že LČR v lesích hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření.