Houby víc rostou jen na čtvrtině Česka, objevují se ale i bělolanýže

Houby nyní v Česku rostou málo. Větší šanci je najít mají lidé jen na Českomoravské vrchovině, v Poohří a na severovýchodě Moravy. Objevují se tam hřibovité houby, muchomůrky, holubinky, pečárky a hlívy. Ve čtvrtek to řekl předseda České mykologické společnosti Jaroslav Landa.

Střední růst hub je nyní na čtvrtině území, ve zbývající části Česka neroste téměř nic nebo slabě, doplnil Landa. Jde prý ale o relativně běžnou prázdninovou situaci a vyhlídka není pesimistická, protože v dalších dnech má být dál teplo s případnými srážkami.

"Ale bude to čekání na nějaké letní bouřky, po kterých by se nějaká vlna většího růstu hub mohla objevit, nebo to bude stagnovat," uvedl mykolog.

Z hřibovitých hub mohou lidí najít koloděje nebo kováře. Objevují se i opěnky měnlivé a bělolanýže obecné. "Tato podzemní houba se najde v případě, že ji vykopne zvěř nebo člověk při pohybu terénem, nebo část plodnice vyčnívá," uvedl Landa.

Z muchomůrek rostou hlavně růžovky, podle Landy se ale našla i vzácnější muchomůrka šiškovitá. Vedle toho mohou houbaři narazit i na jedovaté muchomůrky zelené a tygrované.

Hodně roste i pestřec, který je sice jedovatý, ale ve velmi malém množství ho lze použít jako koření. "Houba je oblíbená pro svou aromatičnost, ale je potřeba varovat před jejím nadměrným používáním. Vyšší konzumace by mohla způsobit zdravotní potíže, například změnu krevního tlaku," upozornil Landa. Podle něj přiměřené používání je několik plátků plodnice k ochucení pokrmu.

ČTK