Na Vysočině roste víc kukuřice, řepky a máku, mírně ubylo brambor

Na polích Vysočiny se letos pěstuje o něco víc kukuřice, řepky a máku, naopak mírně ubylo obilovin, brambor a kmínu. Výkyvy u těchto plodin ale většinou nejsou tak výrazné jako před rokem. Nejvíc orné půdy v kraji zabírají obiloviny. Vyplývá to ze soupisu ploch osevů zemědělských plodin, který zveřejnil Český statistický úřad. Zemědělci se pomalu chystají na žně. Některé podniky počítají se zahájením sklizně v příštím týdnu.

Obiloviny se na Vysočině pěstují na 142.800 hektarech půdy, což je ve srovnání s minulým rokem asi o 1400 hektarů méně. Nejvíc je tradičně naseto pšenice, následují ječmeny.

Výrobně-obchodní družstvo Kámen na Pelhřimovsku se chystá zahájit žně po neděli, pokud vydrží dobré počasí. Nejdřív bude sklízet ozimý ječmen. "Zatím se dá říci, že ozimy vypadají dobře, jak ječmeny, tak pšenice. Trochu hůř jsou na tom jarní ječmeny," popsal předseda Josef Houček současný stav. Jařiny podle jeho slov doplatily na deštivé jaro. Dobré jsou zatím porosty řepky, ale zpožďuje se její zrání, sklizeň tak začne asi o dva týdny později než obvykle.

Řepka zabírá na celé Vysočině přes 42.900 hektarů polí, meziročně jí přibylo 630 hektarů. Rozšiřuje se i pěstování kukuřice na zeleno, a to i v souvislosti s přibývajícími bioplynovými stanicemi. Na Vysočině je teď 35.600 hektarů kukuřičných polí. V posledních dvou letech přidali zemědělci této plodině dohromady více než 3400 hektarů polí.

Zemědělci na Vysočině jsou v Česku dominantními pěstiteli brambor a kmínu; u máku jim mezi kraji patří druhá příčka. Pěstování těchto plodin hodně ovlivňuje vývoj farmářských cen u předcházející sklizně; podstatný propad v jejich pěstování kvůli tomu nastal před rokem. Letos je mírnější pokles u brambor a u kmínu, zatímco pěstování máku se trochu oživilo.

Bramborami letos zemědělci v kraji osázeli 8301 hektarů polí, o rok dříve tato tradiční plodina na Vysočině zabírala 8502 hektarů. Kmín se pěstuje na 600 hektarech polí, meziročně ubylo 61 hektarů polí s tímto kořením. Maková pole se na Vysočině naopak meziročně rozšířila o desetinu na letošních 3800 hektarů. V roce 2011 se ale mák na Vysočině pěstoval na více než 5300 hektarech polí.

Zdroj: ČSÚ