Na polích rostou místo obilí sklady

Zemědělci letos oseli 2,477 milionu hektarů orné půdy. To je nejméně od roku 1920, kdy statistický úřad tento údaj sleduje. Za trvalým poklesem v posledních letech vidí farmáři aktivity průmyslových developerů i změnu struktury českého zemědělství.

Dravost stavitelů skladů, hal i fotovoltaických elektráren se už před třemi lety pokusilo omezit ministerstvo zemědělství, když zvýšilo poplatky za vynětí orné půdy z půdního fondu. Ty vzrostly podle lokality a využití až devítinásobně. Příliš to nezabralo. Pokles se zmírnil, ale nezastavil.

„Ztrácí se kvalitní půda. Kde se daří kukuřici, dobře rostou i sklady a další stavby,“ uvedl předseda představenstva firmy se čtyřistapadesátimilionovými tržbami Agro Jesenice Josef Kubiš.

Zemědělci se navíc obávají opětovného snížení těchto poplatků na původní úroveň. O tom však zatím není rozhodnuto, neboť sněmovna v červnu navrhla snížení poplatku dále upravit a nyní čeká poslance třetí čtení a hlasování.

Změny v rozloze orné půdy jsou patrné z dlouhodobého srovnání. Letos proti roku 2000 ubylo osmnáct procent plochy, proti porevolučnímu roku 1990 činí pokles čtvrtinu.

„Hlavní příčinou je změna struktury českého zemědělství. Spočívá zejména ve snížení stavu chovaných zvířat, tedy snížení plochy pro pěstování pícnin na krmné směsi. Výrazně ubylo i technických plodin, jako byl například len, jejichž pěstování se prostě nevyplácí,“ uvedl Veleba. Druhým důvodem je pak podle něho právě zájem developerů o plochu pro sklady a další průmyslové objekty.