Ceny potravin nebývale rostly. Tempo ale zvolní

Za výrazným zdražením stála vyšší daň z přidané hodnoty a ceny energií a dovezeného jídla. Podle výrobců ovšem i marže obchodníků.

Návštěva obchodů 
s potravinami nebyla loni pro mnoho lidí zrovna radostná, zejména když sledovali cenovky. Ceny jídla a nápojů se totiž zvýšily o 6,9 procenta, což bylo nejvíc ze všech zemí Evropské unie. Pro letošek však mají odborníci lepší zprávy. Potraviny by už neměly zdražovat tak dramaticky.

Za zvyšováním cen experti vidí nejen růst daně z přidané hodnoty, ale i cen energií a dovážených potravin. Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Jarmily Štolcové však mají dražší potraviny na svědomí i marže obchodníků. „Spotřebitelské ceny rostly téměř dvojnásobně než ceny zemědělských výrobců," vysvětlila mluvčí.

Obchodníci ovšem nad takovým tvrzením zdvihají obočí. „Rozhodně bych vyloučil, že ten nárůst je podmíněn růstem marží obchodníků, ty nerostou," ohradil se pro ČTK prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka. I podle něho může za loňské zdražování především nárůst DPH, které se v poslední době zvýšilo dokonce dvakrát. To pak museli obchodníci promítnout také do svých marží.

Slibná sklizeň

Nutno dodat, že Česko ve výrazném zdražování nebylo samo. Podobně rostly ceny potravin třeba v Maďarsku 
(o 6,1 procenta) nebo ve Finsku, kde si spotřebitelé během loňského roku museli připlatit o 5,6 procenta více. Nicméně v sousedním Švédsku ceny rostly jen o 1,5 procenta, stejně jako v Řecku. 
V Irsku dokonce jen o půl procenta.

Letošek by měl být ale podle odborníků vůči spotřebitelům příznivější. „Domníváme se, že pokud nepřijde nějaká pohroma, nemělo by dojít 
k razantním změnám. Zatím se pozitivně vyvíjí sklizeň 
a politická scéna nijak nesignalizuje, že by se měla opět zvyšovat DPH," vysvětlila Štolcová.

Tato prognóza se zřejmě nebude týkat brambor, které se podle Českého statistického úřadu za poslední rok zdražily o 90 procent. Navíc farmáři s obavami sledují počasí. Meteorologové totiž předpovídají pokračování veder. „Pokud to bude pokračovat, brambory budou zasaženy, sklizeň bude nízká a rozhodně to ovlivní ceny," řekl prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.

Podle některých expertů by ceny potravin měly tento rok kopírovat inflaci. Ta byla 
v červnu 1,6 procenta. Od začátku letošního roku běžné ceny potravin v obchodech stouply o 4,7 procenta. Na druhou stranu potraviny 
v akcích zlevnily o čtyři procenta.

Bezpečné Česko

Právě poměrně hustá síť obchodů se také přičinila o to, že Česko se podle časopisu The Economist zařadilo na 23. příčku potravinové bezpečnosti ze 107 sledovaných zemí světa. Je to nejlepší umístění mezi zeměmi bývalého východního bloku, například Poláci obsadili 27. a Slováci 37. místo. Nicméně sousední Rakousko se objevilo na čtvrtém a Německo 11. místě.Výzkumníci v takzvaném Globálním indexu potravinové bezpečnosti hodnotí cenu, dostupnost a kvalitu a bezpečnost potravin v dané zemi. Nejlépe v hodnocení dopadly Spojené státy před Norskem.

Na úzkostlivou kontrolu bezpečnosti potravin ve Spojených státech třeba doplatila majitelka obchodu se sýry ve Washingtonu. Přes celní kontrolu neprošel náklad 1,5 tuny francouzské lahůdky – sýru mimolette. Místním úřadům se totiž nelíbilo vysoké množství sýrových roztočů na jeho povrchu. Bez nich by ovšem sýr neměl svou typickou chuť a barvu. Celá zásilka byla nakonec zničena a zásoby v USA rychle mizejí.

Ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Jan Šlajs řekl našemu Deníku:

Na kilo mouky se v ČR pracuje šest hodin. V Německu jen dvě a půl

V Česku loni výrazně podražily potraviny. Ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Jan Šlajs ovšem upozornil, že Češi potravinami značně plýtvají.

Cena potravin loni v Česku rostla nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Čím si to vysvětlujete?
 Velký vliv na to mělo zvýšení dolní sazby DPH. Za posledních pět let vzrostla 
o deset procent. Obchodníci toto zvýšení nepromítají do cen jednorázově, ale postupně se snaží zátěž rozložit při očekávané změně sazby. 
S předstihem tak od srpna nebo od září zdražovali, aby to nebylo skokové. Druhou věcí bylo zvýšení cen energií a vstupů, tedy cen komodit. 
A ten třetí aspekt je, že se za posledních dvanáct let zhruba ztrojnásobil dovoz potravin do Česka, který je také dražší. To celé dohromady způsobilo zdražení. V roce 2012 domácnosti utratily za potraviny zhruba 23 800 korun na osobu za rok, což je asi o pět procent více ve výdajích v meziročním srovnání s předešlým rokem.

Budou potraviny letos zdražovat podobným tempem?

Určitě se neočekává takový trend jako v loňském roce, a to právě s ohledem na stabilitu daně z přidané hodnoty. Uvidíme však, jaká bude sklizeň. Letošní nevypadá tak dramaticky jako před povodněmi. Zdražování by mělo kopírovat inflační křivku, tedy asi dvě až tři procenta.

Může tak výrazné zdražování, jaké tu bylo minulý rok, vést spotřebitele k nákupu levných 
a nekvalitních potravin?

Netvrdil bych, že budou kupovat méně kvalitní potraviny, ale možná jich budou kupovat méně. Možná se s nimi přestane tolik plýtvat. Plýtvání potravinami totiž není u nás příliš otevřené 
a diskutované téma. Víme, že za každým rohem máme večerku, a když doma nemáme úplně čerstvý chleba, tak si tam jdeme koupit nový. Neuděláme si ho na pánvi třeba ve vajíčku, což mimochodem miluji. Boom hypermarketů za posledních deset let nás nutí kupovat čím dál více věcí 
a některé i zbytné. Samozřejmě, že obrovskou roli hraje 
v obchodech i cena, ale je snahou ministerstva zemědělství a všech lidí, kteří se v potravinářství pohybují, aby se ukázalo na kvalitu.

Češi tedy hodně plýtvají potravinami?

Musíme se chovat racionálně a omezovat náklady. Když je něco dražší, tak si musím říct, kolik toho spotřebuji. Když už tu možnost mám, tak si toho kupovat méně, ale častěji. Výrobce tak bude mít stále práci a my budeme mít čerstvé potraviny. Tím se také zkrátí dojezdová vzdálenost, takže je to taková skrytá podpora lokálních výrobců.

Jsou potraviny u nás dražší než v okolních zemích?

Porovnáme-li ceny našich nejbližších sousedů na kupní sílu obyvatel, tak v Německu 
a Rakousku vydělávají třeba na kilo pšeničné mouky kratší dobu. U nás na ni musíme vydělávat kolem šesti hodin, 
v Německu dvě a půl a v Rakousku tři a tři čtvrtě. Na Slovensku a v Polsku jsou v tomto ohledu potraviny dražší.

Přes rostoucí ceny se Česko podle časopisu The Economist umístilo na 23. místě v potravinové bezpečnosti. Co si podpotravinovou bezpečností máme představit?

Jsou lidé, kteří za svoji mantru berou potravinovou soběstačnost. Odborná veřejnost se však přiklání k termínu potravinová bezpečnost. To znamená, jak jsou potraviny dostupné obyvatelstvu, jak rychlý k nim má přístup a jak jsou dodávky stabilní. V industriálních zemích je dovoz potravin vždy vyšší než v zemědělských zemích, které zase mají vysoký podíl dovozu průmyslových výrobků.

Jak lze tedy hodnotit 23. místo ze 107 sledovaných zemí?

Je to úžasný výsledek. Není přitom potřeba si říkat, zda to zlepšit, ale je nutné si říkat, že je potřeba potravinovou bezpečnost udržet. To znamená, abychom v případě různých katastrof, například sucha, měli stabilitu dodávek potravin stále stejnou.

Autor: Vilém Janouš