Tuzemští pěstitelé rozšiřují plochy s léčivými rostlinami

Na tuzemských polích mají v posledních letech zejména díky rostoucí optávce po ostropestřci mariánském stále větší zastoupení léčivé rostliny, které nacházejí uplatnění hlavně ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Vyplývá to ze zprávy ministerstva zemědělství, na níž se podílelo Sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin Pelero.cz.

Zatímco v roce 1997 byly léčivé rostliny v Česku pěstovány na 6127 hektarech, tak v roce 1999 pouze na 950 hektarech. V následujících letech plocha s menšími výkyvy pozvolna rostla a loni se podle údajů MZe a sdružení Pelero.cz zvýšila z 4093 hektarů v roce 2011 na 4177 hektarů. „Od poklesu v letech 2006 až 2008 lze pozorovat každoroční mírný nárůst rozlohy pěstebních ploch," stojí ve zprávě MZe.

Předsedkyně představenstva Pelero.cz Blanka Kocourková dnes v Olomouci řekla, že největší podíl na polích osetých léčivými rostlinami má ostropestřec mariánský, s velkým odstupem následuje heřmánek a máta peprná. Farmaceutické firmy zvyšují výkup ostropestřce a poptávka roste i od kosmetických firem, které využívají olej vzniklý při jeho zpracování.

Náročné pěstování

Odborníci z MZe upozornili, že díky rostoucí poptávce se zvyšuje počet zpracovatelů léčivých rostlin, na druhou stranu pěstitelů je stále nedostatek. Pěstování léčivek je totiž velmi náročné a jejich výkupní ceny zatím stagnují. Tuzemští pěstitelé navíc čelí levnější zahraniční konkurenci především z jižní a jihovýchodní Evropy. Do Česka se dováží například tradiční lipový květ, kopřiva i heřmánek, což se pěstitelé pokoušejí změnit. Jeden z tuzemských producentů získal pro populární léčivku od Evropské unie chráněné zeměpisné označení Český heřmánek.

„V evropských přehledech je uvedeno, že na východě se léčivé rostliny pěstují, ve střední Evropě zpracovávají a v západní Evropě konzumují. Souvisí to s tradicí," podotkla Kocourková. V následujících letech lze ale očekávat, že nové zpracovatelské kapacity budou postaveny i v zemích na východ od našich hranic. „Pokud se včas nevrátíme k tradici pěstování heřmánku a sběru bylinek v přírodě, tak zpracovatelské firmy jednou spláčou nad výdělkem," varovala.

Módní trend

Také na českých zahrádkách přibývá záhonů s tradičními i novými léčivými rostlinami. Obliba přírodního koření, bylinných nálevů a dalších přípravků, jimž lidé přisuzují léčivé účinky, v posledních letech opět roste. Lidé každoročně vysadí bylinky na plochu asi 1000 hektarů. "Je to módní trend. Nastává doba, kdy lidé chtějí mít bylinky vypěstované za oknem, na balkoně či zahradě, podotkla Kocourková.

Plocha polí s kořeninovými rostlinami, mezi něž patří například kmín, makovina či námel, v posledních letech v Česku kolísá. Loni klesla z 4525 hektarů v roce 2011 na 3048 hektarů, přičemž 2954 hektarů připadlo na pole s kmínem.

Autor: ČTK