Rozdílný přístup ministrů

V čele Agrární komory ČR stojím od března 2005 a začal jsem stříhat pomyslný metr posledního roku v této pozici. To mne opravňuje ke srovnávání a hodnocení. Současný ministr zemědělství Miroslav Toman je za tu dobu osmým, se kterým jednám a v podstatě prvním, který nepotřebuje k tomu, co mu říkám, tlumočníka v podobě poradce. Nepotřebuje také říkat nic dvakrát a snaží se konat. Konat tak, aby řešil naše problémy. Nikoli formou virtuální mediální reality, ale formou konkrétních činů.

Kvůli porozumění to uvedu na příkladu řešení povodní. Minulá vláda na svém posledním zasedání schválila pomoc pro postižené formou půjčky ve výši 200 milionů korun. Je otázka, jestli půjčka je pomoc a řešení v situaci, kdy naši konkurenti (například němečtí farmáři) dostanou pomoc ve formě přímé finanční podpory. Otázkou také je, zda je 200 milionů korun dostatečná částka, když celková výše škod se blíží dvěma miliardám korun. Nový ministr zvolil jinou formu a po schválení vládou odeslal do Bruselu k notifikaci přímou pomoc zemědělcům postiženým povodněmi ve výši 730 milionů korun.

Příklad druhý. Když bylo vloni katastrofální sucho, nedočkali se postižení ničeho. Sečteno a podtrženo - nejenom rozdíl v dotacích mezi starými a novými zeměmi Evropské unie, ale především rozdíl v přístupu vlastní vlády k vlastním zemědělcům. Přál bych si, aby ten současný přístup, který je v západních zemích úplně běžný a u nás nový, zde zůstal natrvalo.

Jan Veleba, prezident AK ČR