Žně na Třebíčsku skončily. A byly rekordní

Letošní žně dopadly pro nejednoho zemědělce rekordem. Největší výnosy ve své historii zaznamenala družstva v Hrotovicích či Dešově. A nebýt letních veder a minima srážek, mohl být výsledek ještě lepší.

Ale zatímco obilninám se dařilo, hůře letos dopadnou pole s kukuřicí.

Už před dvěma týdny skončily žně pro Zemědělské družstvo Hrotovice. Sklizeň řepky a pšenice tam dosáhla rekordních hodnot. „Výnos u řepky se pohybuje kolem 4,4 tuny z hektaru, u pšenice je to 7,8 tuny, což je téměř dvojnásobek oproti loňským žním," pochvaloval si agronom družstva Vít Ševčík.

Podobně se dařilo i plodinám v okolí Dešova. Tamní zemědělské družstvo dosáhlo ve výnosu historického rekordu. Ani 50 dní během června, července a srpna bez deště se podle dešovského agronoma Fran-tiška Zvěřiny na výsledku nepodepsalo. „Úroda je nadočekávání dobrá a určitě nejsme v tomto ohledu v okolí osamoceni," doplnil.

O poznání horší výnosy zaznamenala společnost Zepos z Trnavy. Výnos tritikale dosáhl 4,2 tuny z hektaru, podobně skončila i tamní pšenice. „Máme ale specifické podmínky, žádné dlouhé rovné lány. Nejvíc to bylo znát na jařinách, které byly v dolinkách vcelku dobré, na výše položených místech ale byly o poznání horší. Zrno tam bylo drobnější a klas zčásti podeschlý. Celkově to bylo ztrápené červencovým suchem," vysvětlil jednatel Zeposu Milan Štefanovič.

Ne sucho, ale spíše květnový vítr a déšť prý stály za nezdarem žita.

„Tři čtvrtiny jeho celkové výměry jsme měli za rybníkem Malý Bor, od Trnavy ve směru k Rudíkovu. Bohužel bylo oproti očekávání slabší, dost polehlo a negativně se to projevilo na výnosu. Výnos máme 34 metráků, zemědělci u nedalekého Ptáčova se dostali na 45 metráků z hektaru," upozornil jednatel Štefanovič.

I přes rekordní úrodu hrotovického družstva prý mohly být výnosy i vyšší. „Kdyby ve druhé polovině července přišla ještě jedna bouřka, tak úroda nebyla rekordní, ale extrémně rekordní," podotkl Ševčík. „Kromě toho ale počasí během růstu vyhovovalo plodinám a během žní zase nám zemědělcům," řekl.

Příznivé počasí zastihlo při sečení také zemědělce z Trnavy, jejich výsledek byl i přes nižší výnosy než v jiných částech Třebíčska nadprůměrný.

„Když se podívám několik let nazpět, tak to na naše podmínky dopadlo dobře, možná dvakrát lépe než loni. Před rokem jsme měli problémy s pšenicí a pomrzlým žitem, letos se nám to naštěstí vyhnulo," líčil Štefanovič.

Výkupní ceny obilnin po nadúrodě klesly, podle agronoma Zemědělského družstva Hrotovice ale mohou zanedlouho znovu vzrůst. „Protože tak dobře, jak dopadlo obilí, tak podobně špatně dopadne kukuřice. A právě to zřejmě vrátí ceny obilovin na nedávnou výši," zamýšlel se Ševčík.

Kukuřici letos nepřeje počasí. Družstevníci z Hrotovic ji mají nasetou na 640 hektarech. „Původní plán byl, že polovina bude pro bioplynku a polovina na zrno. Teď to ale vypadá tak, že bioplynka spálí dvě třetiny a zrna bude méně. Musíme to ale brát tak, že se nemůže každý rok urodit všechno. Loni byly kukuřice výborné a obilí špatné, letos je to naopak," dodal Ševčík.

Autor: Kamil Černý