České lesy se ozdravují. Pomalu přibývá listnáčů na úkor jehličnanů

V Česku přibývá listnatých lesů. Tak zní jedna z nemnoha dobrých informací, jež přinesla zpráva o životním prostředí příslušného ministerstva, kterou ve středu projedná vláda. Odborníci tento trend chválí, protože jehličnaté velkoplantáže představují pro přírodu více rizik, například rychleji se šířícího kůrovce.

Čtyři stromy z deseti, které Češi vysadí, jsou listnáče. Převážně buky, duby, lípy.

Autoři analýzy z dílny ministerstva životního prostředí tempo sázení listnáčů přesto považují za velmi pomalé. Aby se lesy vyvíjely přirozeně a byly uchráněny třeba před obřími kůrovcovými kalamitami, měl by být podíl listnatých stromů v lesích většinový - asi pětašedesátiprocentní. Třeba Slovensko se k tomuto poměru blíží: jehličnanů tam mají méně než listnáčů, pouze 42 procent.

"Pokud bude vysazování listnatých stromů pokračovat dosavadním tempem, dosáhneme kýženého obráceného poměru až za několik staletí," upozorňuje Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Celková plocha lesů v Česku od druhé světové války postupně roste, i když v posledním desetiletí to není nijak výrazné (asi o jedno procento).

Problém je, že lesníci vsadili především na smrkové monokultury a třeba i taková jedle je v českých lesích zastoupena pouhou setinou.

Podle ministerské inventury se životní prostředí v zemi celkově zlepšuje. Z těch příjemnějších zpráv jmenujme ještě například tu, že klesají emise skleníkových plynů jako celku. Předloni dokonce zaznamenaly nejnižší úroveň od roku 1990. Jenže třeba emise skleníkových plynů z výroby elektřiny a tepla se nesnižují a zůstávají stejné jako v letech 1990 a 2000.

Stále je velmi špatné ovzduší na Ostravsku. "Hodnoty zamoření rakovinotvorným benzo(a)pyrenem v Ostravě-Radvanicích nebo v Karviné nemají v západní Evropě obdoby. Překonat je dokázaly jenom nejznečištěnější oblasti Bulharska a Polska," uvedl v úterý Miroslav Šuta z neziskového Centra pro životní prostředí a zdraví.

Autor: Vladimír Ševela