Víno prodává nejen lahev, ale i architektura
23.12.2013 | ČT 24
Říká se, že dobré víno se prodává samo. To už ale nějaký čas neplatí a i vinaři se musí stále víc zamýšlet nad marketingovou strategií. Tradiční a poměrně konzervativní odvětví se tak začíná modernizovat. Nejde jen o výrobu, ale o celou vinařskou architekturu.
Řada vinařů začala místo tradičních sklípků sázet i na moderní architekturu. Nový trend se začal objevovat už v 80. letech minulého století.
Architekt Ján M. Bahna
"Současný svět je tak složitý, tak náročný, že vlastně teď prostě neprodáte víno jen tak, vy okolo toho vína musíte udělat vše, jako u jiného výrobku. A ještě víno má taková specifika, že žádné se nedá napodobit. Každé víno je jiné."
Přitom moderní a účelové stavby se postupně začaly stavět i v dalších zemích. V tuzemsku se jimi může pochlubit hned několik vinařství - v moravských Popicích, Krásné hoře nebo Vrbovci. Temné sklepy vinaři vyměnili za prostor otevřený slunci i krajině.
Architektům se daří dostat pod jednu střechu vše, co souvisí se zpracováním i výrobou vína. Jde například o energeticky úsporné budovy, které zapadají do okolní krajiny. Víno a architekturu s ním spojenou tak prezentují především jako kulturní a společenský fenomén.
"Máme jeden vinařský dům uprostřed vinohradu. Což je spíš filosofie nebo tendence v zemích, jako je Itálie, Francie nebo Španělsko. Lidi jsou zvědaví a přicházejí, a pak někteří, kterým se líbí víno, tak si ho koupí," vysvětluje marketingová a obchodní ředitelka Vinařství Sonberk Vladimíra Mrázová. Za jeho návrhem přitom stojí známý architekt Josef Pleskot.