Příroda se tváří, jako by bylo jaro. Roste tráva, kvetou sedmikrásky

Rozkvetlé květiny, rašící trávníky, nalité pupeny kočiček nebo opuštěná krmítka pro ptáky – to je důsledek teplotně nadprůměrných dnů v průběhu prosince v Česku. Tak neobvyklé počasí, kdy se teploty na sluníčku pohybují mnohdy vysoko nad deseti stupni, zaznamenali meteorologové v Krušných horách naposledy před šestatřiceti lety.

„V životě jsem tady neviděl, aby po Vánocích rozkvetly na záhoně před domem macešky,“ podivoval se Rudolf Kovařík, klimatolog ze Šindelové, která leží v nadmořské výšce zhruba 650 metrů v západní části Krušných hor.

„Stejně tak začaly krásně kvést sedmikrásky a pupeny kočiček jsou nalité, jako by měly každou chvíli puknout,“ popisoval klimatolog.

Začala také růst tráva. „Na mém udržovaném trávníku u domu vyrašil tři čtyři centimetry vysoký zelený pažit. Jestli to takhle půjde dál, tak budu muset na začátku ledna vyndat sekačku,“ kroutil hlavou Kovařík.

„Podobně neobvykle se chová například i jelení zvěř,“ pokračoval. „Normálně se na konci prosince pohybuje pouze kolem krmelců, ale teď chodí kdekoliv, a proto je tolik střetů motoristů se zvěří. Vysoká zvěř bezmyšlenkovitě migruje po lesích, jako by ani nebyla zima,“ popisoval klimatolog.

„Krmítka pro ptáky jsou zasypaná, ale nikdo k nim nelétá. Ptáci mají dostatek potravy v přírodě, kterou nepřikryl sníh,“ poukázal dále Kovařík. „Jelení lůj, který jsme pro ptáky připravili, tak začal žluknout,“ dodal.

Meteoroložka Dagmar Honsová přirovnává současné nezvykle vysoké teploty k těm, které obvykle panují v říjnu. „Tomu i odpovídá stav vegetace. Díky výrazně nadprůměrným teplotám kvetou stromy,“ řekla Právu.

V Průhonickém parku nyní mj. kvete kalina vonná. Podle dendrologa Jiřího Burdy se skutečně o nějaký čas předběhla. Rostliny by podle něj měly spát, což se ovšem kvůli teplu neděje.

„Jsou, jak já používám lidový výraz, v tahu. Jsou plné vody, a když přijdou tvrdé mrazy, teploty klesnou o deset patnáct stupňů jako v roce 2011, namrznou. A hlavně v kořenové zóně,“ varuje. Před několika lety z toho důvodu vymrzly růže, takže potom muselo být obnoveno celé rozárium.

Přestože nastává leden, zahradníci se na zahradách můžou činit i teď. „Ač je to absurdní, může probíhat výsadba,“ konstatoval. Rozhodně by však nedoporučoval řez ovocných stromů. „Jestli přijdou mrazy, pletiva stromů plná vody můžou zmrznout a popraskat až do kmene. S řezem bych opravdu počkal až na předjaří,“ vzkazuje nedočkavým zahradníkům.

Dalším netypickým příznakem letošní teplé zimy je podle Karla Makoně z plzeňské záchranné stanice to, že ježci nespí. „Občas je některý vidět, jak se ještě snaží nalézt potravu,“ řekl Právu. Teplo podle všeho panuje i na severu Evropy.

„Labutě se zatím neobjevily v takovém množství, jako je pro toto období obvyklé, ještě jsem nezaznamenal ani čejky nebo brkoslavy severní,“ podotkl.

Naopak načas dorazila třeba káňata rousná, kormoráni nebo severské kachny – hvízdáci euroasijští. „Jde o druhy, které k nám přilétají spíše kvůli potravě než kvůli počasí,“ doplnil Makoň.

Podle České společnosti ornitologické třeba sýkorky zpívají jako na jaře a kosy může teplo přimět ke skutečnému hnízdění. „Městské druhy, jako například kosy, může teplé počasí vyprovokovat i ke skutečnému hnízdění. Následující ochlazení ale podobné pokusy bohužel až na úplné výjimky zhatí,“ řekl ČTK ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek.

Díky teplé zimě lze na několika místech pozorovat i čápy. Kromě zimoviště v Blatné se druhým rokem přes zimu zdržuje čáp u Ivanovic na Hané nebo u obcí Choťánky a Vrčení na Nymbursku.

Čápy si ale lidé někdy pletou s volavkou bílou. Poznávacím znamením je červený čapí zobák a to, že se čápi nesdružují v hejnech, ale maximálně po dvou.