Malé prodejny upřednostňuje nejméně lidí od roku 1997

Zájem Čechů o nákupy v malých obchodech je nejnižší za posledních 16 let. Menší tradiční prodejny uvádí jako své hlavní nákupní místo potravin 12 procent domácností, zatímco v roce 1997 je preferovalo 62 procent rodin. Vyplývá to z průzkumu Shopping monitor společnosti Incoma GfK.

Malé prodejny na trhu, v pozici hlavního místa nákupu, nahradily diskonty a hypermarkety. Češi podle průzkumu jako stěžejní důvody pro výběr prodejny, ve které utrácí nejvíce za potraviny a základní nepotravinářské zboží, uvádějí šíři sortimentu, slevy a celkovou cenovou úroveň. Ve srovnání s obdobím před "krizí" se přitom velmi výrazně zvýšil význam akčních cen a slev v prodejně.

"Hlavními přednostmi menších prodejen jsou, kromě snadné dostupnosti, ochotný personál, rychlé odbavení nebo snadná orientace v prodejně. Tedy žádný ze tří výše uvedených faktorů," uvedl Pavel Cabal ze společnosti Incoma GfK.

Naopak hypermarkety podle něj splňují požadavek širokého výběru zboží, dostatečné nabídky slev a přijatelné cenové hladiny. Diskonty jsou zase pro zákazníky atraktivní díky celkově příznivé cenové hladině. Supermarkety dokážou v posledních letech přilákat nabídkou zajímavých slev.

"Díky pokračující expanzi hypermarketových i diskontních prodejen se tyto formáty navíc stávají stále lépe dostupnými i pro klasické zákazníky menších prodejen," dodal Cabal. Podle výsledků studie Shopping Monitor 2014 v případě menších prodejen také v posledních čtyřech letech výrazně klesá, na rozdíl od ostatních formátů, průměrných počet návštěv za měsíc.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeňka Juračky se sice snižuje význam malých obchodů jako místa, kde lidé utratí největší část peněz za potraviny, roste ale jejich význam jako doplňkového místa nákupu. "To neznamená, že menší prodejny, které mají doplňkový sortiment, nemůžou dělat větší obrat," dodal Juračka, který je zároveň šéfem družstevních prodejen COOP.

Na velké nákupy podle něj tak lidé jezdí častěji do hypermarketů a v menších obchodech dělají dodatečné nákupy. V malých prodejnách se tak podle Juračky mění nabízený sortiment například směrem k čerstvému zboží, naopak ubývá mimo jiné drogerie.

"Řešením pro malé formáty prodejen může být jejich sdružení do sítí či řetězců, jak to začínáme vidět i v Česku. Malé prodejny z ČR nezmizí, ale těch samostatných a nezávislých bude čím dál tím méně. Velká nákupní centra, jejichž součástí jsou supermarkety a hypermarkety, úspěšně využívají spojení nákupů se zábavou," dodal odborník na maloobchod ze společnosti PwC Audit Pavel Kulhavý.

Podle studie loni 44 procent českých domácností utratilo největší část svých výdajů za potraviny a drogerii v hypermarketech, 17 procent pak v supermarketech. Nejvíc loni stoupl zájem Čechů o nákupy v diskontních řetězcích, preferuje je čtvrtina spotřebitelů. Zbylá dvě procenta jsou ostatní prodejci.