V Praze vzniká komunitní zahrada Kuchyňka

Na třech arech půdy  vzniká  v pražských Holešovicích zatím největší pražská komunitní zahrada Kuchyňka. 

Už letos zde můžete sklízet zeleninu a ovoce, seznamovat své děti s přírodou, potkávat sousedy, vařit i jen tak se nechat unášet výhledem do údolí Vltavy. Právě probíhá nábor členů a společné plánování finální podoby zahrady.

Bývalá zahrádkářská kolonie Kuchyňka v trojské stráni, v těsné blízkosti Královských vinic v Holešovicích se pomalu proměňuje v komunitní zahradu. Místo, které se po odchodu posledního zahrádkáře v roce 2006 změnilo v rumiště, se dnes mění v multifunkční komunitní zemědělský prostor. Největší komunitní zahrada v Praze bude sloužit lidem, kteří si chtějí sami pěstovat zeleninu a ovoce, navzájem se učit vařit ze sezónních surovin nebo s dětmi poznávat na vlastní kůži niterný svět přírody, se kterým se běžně v Praze nesetkají.  Vedle členských aktivit nabídne Kuchyňka i akce pro širokou veřejnost. Plánuje se společná výstavba suchých zídek, přednášky o kompostování či sousedské slavnosti jídla v rámci celosvětového International Restaurant Day. Pozemek k realizaci propůjčila majitelka Ludmila Zábranská, která si přála, aby se do zpustlých zahrad opět vrátil život.

Princip fungování Komunitní zahrady Kuchyňka je založený na vzájemném sdílení výnosů a rizik při sklizni. Členové komunity se dopředu dohodnou na osevním postupu a poté se složí na náklady potřebné k produkci. Sklizeň si členové rozdělují po celý rok tak, jak postupně dozrává, výše poplatku se odvíjí od počtu odpracovaných hodin na pozemku. Členství je otevřeno do naplnění kapacity třitisíci metrové zahrady. Sdružení, které původně vzniklo jako spolek několika lidí z Prahy 8, které omrzelo kupovat si v obchodech povadlou zahraniční zeleninu, má dnes za cíl postupně dosáhnout potravinové soběstačnosti. Co si nevypěstují sami, budou odebírat od prověřených lokálních farmářů z okolí Prahy.

„Výkupní politika obchodních řetězců je nastavená tak, že se produkce od malých farmářů na pulty nikdy nemůže dostat,“ říká Jan Valeška. „Přímý odběr je proto výhodný pro obě strany. K nám se dostane prověřená lokální a čerstvá produkce, obráceně pak svými odběry zaručujeme ekonomickou stabilitu místním sedlákům.“

ájem o komunitní zahrady v Čechách postupně stoupá. Vedle touhy po vlastní produkci čerstvých potravin často stojí za jejich vznikem snaha upozornit na nevyužitá veřejná prostranství či úsilí vytvořit v anonymitě města sousedské vztahy. Na rozdíl od zahrádkářských kolonií nabízí pak zastupitelnost. Díky tomu, že zahradu obhospodařuje více lidí, nezabírá jednotlivci péče o pozemek většinu volného času. Komunity, které se zpravidla tvoří z lidí z blízkého okolí, zde společně sdílejí nejen vypěstovanou produkci, ale využívají prostor zahrady pro společné aktivity. Hospodaření na principech ekologického zemědělství nabízí kromě čerstvé produkce bez pesticidů také útočiště hmyzu a drobným savcům. Pozemky, které se často rekrutují ze zanedbaných prostorů, se tak stávají příjemnými relaxačními místy. 

Více informací o dalších aktivitách Kuchyňky na www.kzkuchynka.cz.