Farmáři dostávají za brambory dobrou cenu. Zvětšení ploch ale nechystají
06.03.2014 | Denik.cz
Teplé počasí vyhnalo farmáře do polí. Bramboráři v Polabí začali sázet velmi rané odrůdy o tři týdny dříve než obvykle, zelináři začali sít dokonce o měsíc dřív.
„Začala se sít mrkev, petržel, hrách a další. Všichni reagujeme na aktuální počasí," uvedl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.
Plno práce mají nyní také pěstitelé brambor. Minulý týden začali sázet na polích v Polabí, tento týden by měli začít na jižní Moravě. Pokud budou podle tajemníka Ústředního bramborářského svazu ČR Josefa Králíčka vhodné klimatické podmínky, první letošní brambory by se mohly na trhu objevit už koncem května.
Zelenina se však o moc dříve než obvykle na trh nedostane. „Je otázka, o kolik dříve by se zelenina mohla objevit na trhu. Šli jsme sice do polí o měsíc dřív, ale sklizeň se urychlí o deset, maximálně čtrnáct dní," doplnil Zeman.
Zelináři zatím pouze sejí, se sadbou zelí a dalších druhů zeleniny vyčkávají. Za prvé nechtějí riskovat kvůli případnému ochlazení ztráty, protože sadba je drahá, na druhou stranu není ani narostlá, protože se obvykle sází na přelomu března a dubna. „I kdybychom chtěli, museli bychom stejně čekat," vysvětlil šéf českých a moravských zelinářů.
Mírná zima přeje škůdcům
Farmáři sice začali se setím dříve, s teplejší zimou větší radost nemají. „Když je tuhá zima, na polích je méně škůdců. Teď je větší riziko jejich výskytu," vysvětlil předseda Společnosti mladých agrárníků Petr Mareš.
Navíc je letošní zima suchá. „Musí se hodně hospodařit s vláhou a na polích dělat co nejméně pracovních operací, aby vláha v zemi vydržela," doplnil Zeman.
Přestože pěstitelé brambor dostávají za loňskou úrodu dobrou cenu, podle odhadů bramborářského svazu nebude mít větší vliv na rozlohu polí. „Z hlediska regionů může nepatrné oživení nastat v oblasti Polabí, naopak na Vysočině předpokládáme stagnaci produkčních ploch," upřesnil pro ČTK Králíček.
Za svoje brambory dostávají podobnou cenu jako jejich kolegové v Německu. Za kilogram utrží asi 6,50 koruny. Spotřebitelé si však musejí ještě připlatit, protože v obchodě jsou k dostání za přibližně 17 korun za kilogram.
I tak dávají sedláci přednost méně náročným plodinám, jako jsou obilí a řepka. Králíček navíc počítá s tím, že letos na polích přibude kukuřice. Loni se stala kvůli suchu nedostatkovým zbožím a chyběla bioplynovým stanicím.
Autor: Vilém Janouš
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulého dne 25. 6. 2026 (26.06.2026)
- Polsko plánuje zvýšit daň z alkoholu a cukru, potřebuje peníze pro zdravotnictví (25.06.2026)
- Odborníci a rybáři odlovili z rybníka v Kroměříži téměř 2700 invazních sumečků (25.06.2026)
- Výrobce potravin HERO Czech dostal od ÚOHS pokutu 2,28 milionu korun (25.06.2026)
- Martin Šebestyán: Můj cíl je změnit strukturu zemědělství, aby potravinová suverenita byla vyšší než 55 % (25.06.2026)
- Klan Tomanů přišel o dotace. Příběh byznysu rodiny ministra zemědělství je divoký (25.06.2026)
- Vzteklina se po letech vrací do Evropy. Ohniska se objevila i u českých sousedů (25.06.2026)
- Česká inspekce životního prostředí má nového ředitele, stal se jím Pavel Straka (25.06.2026)
- Autonomní systém pro záchranu srnčat při senoseči. (25.06.2026)
- Česká zemědělská univerzita v Praze podala odvolání (25.06.2026)

Tweet



