V Česku trvale klesají plochy speciálních plodin

V Česku trvale klesají plochy takzvaných speciálních plodin, mezi něž patří ovoce a zelenina, chmel, vinná réva a květiny. V současnosti se pěstují již na méně než 50.000 hektarech, což představuje asi jen 1,2 procenta zemědělské půdy. Ve srovnání s klimaticky podobnými zeměmi EU je tento podíl jeden z nejmenších.

Na dnešní tiskové konferenci to uvedli zástupci pěstitelských organizací. Současná vláda chce v rámci dotací podpořit návrat speciálních plodin na tuzemská pole.

„Takto tristní stav není v žádné z okolních zemí," podotkl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Česká rostlinná výroba podle něj ztrácí svou různorodost. „Pěstujeme zkrátka jenom ty hlavní suroviny," podotkl. Na tuzemských polích v posledních letech převládají hlavně obiloviny a řepka. Významná část komodit pak směřuje nezpracovaná na vývoz. Pole naopak opouští řada dříve v tuzemsku tradičních plodin jako například brambory.

Speciální plodiny jsou přitom schopny produkovat výrazně vyšší přidanou hodnotu než většina dalších plodin. „Podíl na hrubé zemědělské produkci je asi šest procent, přidaná hodnota je tak asi pětinásobně vyšší, než je průměr našeho zemědělství," řekl Ludvík. Producenti těchto plodin nejsou podle něj pouze prvovýrobci, ale v podstatě potravináři.

Náročné na manuální práci

„Na rozdíl od pěstitelů řepky a obilí od nás tu produkci nikdo nevykoupí," podotkl s tím, že pěstitelé musí své výpěstky posklizňově zpracovat, třídit, balit a v řadě případů nabízet obchodním řetězcům či přímo spotřebitelům.

Pěstování speciálních plodin je náročné na manuální práci. Včetně brigádníků poskytuje práci takřka 30.000 zaměstnanců a dalším 30.000 lidem v navazujících oborech jako jsou posklizňová úprava, zpracování, prodej či agroturistika. Pěstování ovoce, zeleniny nebo okrasných rostlin je náročné také na investice, zároveň velmi rizikové z hlediska výkyvů počasí.

Z programového prohlášení vlády vyplývá, že chce v rámci reformované Společné zemědělské politiky EU a Programu rozvoje venkova podpořit investice do ovocnářství, zelinářství a zahradnictví. Důraz při své podpoře hodlá klást na vyšší přidanou hodnotu a tvorbu nových pracovních míst. Související prioritou vlády je i dosažení potravinové soběstačnosti v základních komoditách, které je v ČR možno produkovat.

Vypěstují zhruba 30 procent v zemi snězené zeleniny

Pokud by například domácí pěstitelé zeleniny chtěli zajistit, aby byla země alespoň v sezóně soběstačná, museli by osevní plochy navýšit zhruba o 6750 hektarů ze současných 9274 hektarů, uvedl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.

I po tomto navýšení by ale soběstačnost země u zeleniny dosáhla z hlediska celého roku okolo 50 procent. Celoroční poptávku spotřebitelů po rajčatech či okurkách nemohou totiž tuzemští zelináři nikdy zcela uspokojit z důvodů podnebních podmínek. V současné době čeští a moravští zelináři vypěstují pouze zhruba 30 procent v zemi snězené zeleniny.

„Kdo nám může velmi pomoci, je zákazník," míní Zeman, který si pochvaluje zvýšený zájem českých spotřebitelů o domácí zeleninu v posledních dvou letech. Tomu podle odborníků napomohly například některé nedávné potravinové aféry.

Autor: ČTK