Úhyn včelstva v Evropě – příčiny a nápravná opatření

Výnos z medu je ve skutečnosti pouhým vedlejším produktem včelařství. Větší ekonomickou hodnotu nesporně představuje opylování plodin včelami – jedná se řádově o několik stovek miliard euro.  

Vzhledem ke stále se zvyšující zemědělské ploše, na které jsou vysety plodiny závislé na opylování, stoupá i potřeba většího počtu opylujícího hmyzu. V posledních desetiletích můžeme nicméně sledovat celosvětově dramatický úbytek včelstev (nejen těch chovaných včelaři, ale i těch ve volné přírodě). 

Například ve střední Evropě se počet včelstev od roku 1985 snížil o 25 procent. Pokles je očividný především v zimě. Během zimy mezi lety 2012 a 2013 činil úbytek více než 15 procent, v Evropě v průměru dokonce až 20 procent. Zároveň ale můžeme pozorovat značné výkyvy od 6 procent v Bosně a Hercegovině až po 37 procentní úbytek v Irsku. 

Snižující se počty včelstev souvisí se snižujícím se počet včelařů, ke kterému došlo po politických změnách v letech 1989/90 nejenom ve východním Německu, Polsku, bývalém Československu a republikách bývalého Sovětského Svazu, ale i v ostatních zemích západní Evropy jako je Itálie, Francie, Finsko nebo Švédsko. Méně než jedno procento z přibližně 94 tisíc německých včelařů jsou dnes profesionálními včelaři. Za zachování včelstev, a tedy i zajištění opylování polí ve svém regionu, bojují téměř výhradně včelaři amatéři.

Klimatické změny posilují komplex příčin úhynu včel

Úmrtnost ve včelstvech u včel medonosných (Apis mellifera), objevující sev poslední době, má četné příčiny, které se vzájemně ovlivňují a posilují. Některé škodí včelám přímo (paraziti, patogeny, akutní toxiny), jiné včely oslabují a snižují jejich odolnost (pesticidy, nedostatek rozmanitosti zdrojů pylu) a další je připravují o jejich přirozené prostředí (chybějící hnízdiště pro divoké včely a nedostatek potravy v důsledku intenzivního zemědělství). Jak zranitelné jsou včely vůči parazitům a patogenům, závisí ale na řadě dalších faktorů, mezi které patří například jejich výživový stav (rozmanitost, prostorově a časově stabilní přísun kvetoucích rostlin) a toxické zatížení (zejména proti insekticidům). Vzhledem k extrémním povětrnostním jevům, příznivějším reprodukčním podmínkám pro parazity a patogeny či posunu doby květu důležitých krmných rostlin, hrají klimatické změny roli ve všech těchto aspektech.

Využití květnatých pásů místo pesticidů v zemědělství

Zejména neonikotinoidy, skupina vysoce účinných insekticidů, jsou kritizovány pro jejich akutní toxicitu. Jejich dlouhodobé účinky na včely (chované včelaři i včely volně žijící) a další hmyzí opylovače zatím ještě nemohou být vyhodnoceny. Je známa řada závažných, ale ne smrtelných poškození, které z fyziologického hlediska nejenom negativně ovlivňují vývoj a vitalitu, ale také narušují schopnost učení se, orientaci včel v prostoru a schopnost komunikace, čímž se snižuje schopnost včel v hledání potravy. Včelstvo je proto oslabeno nejenom z hlediska reprodukce, ale i s ohledem k nižším zásobám potravy a úbytkem dělnic, které se nevrací z letů za potravou. Další rizika představují synergické účinky mezi různými pesticidy (například v kombinaci s fungicidy) nebo mezi pesticidy a patogeny. Oba tyto efekty jsou již pro určité kombinace prokázány a znamenají vyšší úmrtnost ve srovnání s působením jednotlivých faktorů samostatně. Pokud je například včelstvo infikováno patogenem Nosema a vystavena neonikotinoidu Imidakloprid, je jejich úmrtnost znásobena a tato kombinace je daleko více nebezpečná než “součtem svých jednotlivých částí".

Výrazné omezení používání pesticidů, stejně tak jako posílení včelstev a jejich odolnosti jsou možné přístupy vedoucí ke snížení jejich úhynu. Mezi další kroky patří zemědělská a environmentální opatření, která zaručí široké spektrum dodávek krmiva, včetně velké rozmanitosti kvetoucích rostlin během nejoptimálnějšího období roku a včetně obnovy nových hnízdících možností.  

Zdroj: EkoConnect e.V., Autor: Carina Dressler, LfULG