Myslivci k ochraně zvěře

Průběh minulé zimy i letošního jara není pro nedostatek vodních srážek k zemědělcům příliš přívětivý. Sucho je téměř na celém území České republiky. Prastará pranostika: „Březen za kamna vlezem, duben ještě tam budem“ se jaksi nenaplňuje. Jestli i letos bude platit „Studený máj, v stodole ráj“, teprve uvidíme. Nicméně příznivé teplotní poměry ovlivnily vývoj porostů trav, vojtěšky a jetele tak, že prvá seč začne dříve než v posledních letech. Myslivecká komise Agrární komory ČR se proto na svém zasedání zabývala opatřeními k minimalizaci škod na zvěři při sklizni pícnin.

Diskusi k této problematice vyvolala i aktivita některých odborů životního prostředí obcí s rozšířenou působností, které jsou orgánem státní správy myslivosti. Požádaly zemědělské podniky v okruhu své působnosti o sdělení, zda jsou mechanizační prostředky používané ke sklizni pícnin vybaveny účinnými plašiči zvěře, jakými druhy plašičů, případně do kdy jsou schopni takovým zařízením mechanizaci opatřit tak, aby byly již při nadcházející sklizni použitelné. Oznamují také namátkové kontroly. Snaha orgánů státní správy myslivosti předejít škodám na zvěři v době senoseče upozorněním zemědělských podniků je nesporná.

Povinnosti vlastníků zvířat a pozemků

V této souvislosti je vhodné připomenout, co říká zákon číslo 449/2001 Sb., o myslivosti:

§ 10 Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků. Odst. 3 K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni

a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin,

b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin by měli používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji.

§ 11 Povinnosti uživatelů honiteb (2) Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře.

K praxi a doporučením

Z diskuse členů Myslivecké komise Agrární komory ČR vyplynulo, že běžně používané plašiče zvěře, včetně ultrazvukových, jsou málo účinné nebo neúčinné vůbec. Potvrzují to jak zástupci myslivců, tak i praktických zemědělců.

Nejúčinnějším opatřením je provést sklizeň pícnin před kladením mláďat. Letošní počasí to v mnoha případech zřejmě umožní. U jednosečných luk ve vyšších polohách přichází v úvahu v některých případech sklizeň až po kladení.

Nejlepší zkušenosti jsou zatím s přípravky, které se používají na odpuzování zvěře okolo silnic, například od firmy Hagopur AG, Duftzaun nebo Duftzaun-Konzentrat, kterými se natřou pruty a zapíchnou cik cak do porostu. Srny pak mláďata z pozemku odvedou. Členové komise to uváděli i z vlastních zkušeností. Přitom podle posudku odborného ústavu nehrozí nebezpečí hospodářským zvířatům při kontaminaci v procesu senážování ani při zkrmování.

Komise přijala také závěr – ověřit reálnost vybavovat širokozáběrové, výkonné sklizňové stroje termovizí a projednat tento problém s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti a Výzkumným ústavem zemědělských strojů možnost vývoje skutečně účinných plašičů zvěře.

Bylo zdůrazněno, že ztráty na zvěři při sklizni pícnin se mohou při vědomí zákonných povinností zemědělců i myslivců minimalizovat především vzájemnou neformální součinností. Nemluvě již o tom, že v řadě případů je zemědělec i myslivec tatáž osoba.

Autor: ing. Jan Záhorka