Zdražení poplatku za odpad vyjde jako jedno pivo, ujišťuje úředník

Zdražení poplatku za svoz komunálního odpadu bude přijatelné i pro nemajetné občany, ujišťuje ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí Jaromír Manhart v souvislosti s návrhem zákona o odpadech. Pokud se zdraží poplatek za skládkování odpadů o 100 korun, bude to pro občana znamenat navýšení obecního poplatku za odpady o 21 korun, tedy cenu jednoho piva ročně, řekl.

Od roku 2015 má norma zavést obcím povinnost zajišťovat tříděný sběr papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Navrhuje také postupné zvýšení poplatku za skládkování; ze současných 500 na 600 korun v roce 2015 a až na 1000 korun v roce 2020.

Způsob nečekaného předložení návrhu zákona poslance Ladislava Oklešťka za ANO ve sněmovním výboru má ale mnoho kritiků, nelíbí se obcím, ekologům ani provozovatelům skládek.

"Netřídíš, zaplatíš"

Zvýšením poplatku a postupným zákazem skládkování chce MŽP přimět lidi, aby třídili odpady, a zároveň splnit požadavky Evropské komise. "Mělo by začít platit heslo: Netřídíš, zaplatíš," řekl Manhart. Pokud tedy půjde tříděný odpad do barevných kontejnerů nebo na sběrné dvory, skládkovné se za něj platit nebude. Naopak třídění dá státu možnost, jak druhotné suroviny dál využít a recyklovat.

Ministerstvo slibuje Evropské komisi novelu o odpadech sedm let. Kvůli neustálému odkládání hrozí sankce a možná ztratí možnost čerpat evropské dotace na odpady a sanace kontaminovaných míst. Nové vedení MŽP s poslaneckým návrhem souhlasí, mohl by prý být schválen už o prázdninách.

Změny se už promítly i do nového plánu odpadového hospodářství, u něhož v úterý skončilo připomínkové řízení. "Důvod, proč jsme to udělali nyní, je, že Operační programŽivotní prostředí musí být vládou schválen a odeslán Evropské komisi v polovině července. Už prostě nebyl čas na stále se prodlužující a nekončící diskuzi," hájí postup úřadu Manhart.

Česko stále nemá schválené financování nadcházejícího OP ŽP na dalších sedm let. V třetí prioritní ose pro odpady a odstraňování starých ekologických škod vyčlenil Brusel 462 milionů eur. Aby si ČR vůbec mohla na peníze sáhnout, má vytvořit odpadovou strategii na dalších deset let.

Podle evropské hierarchie nakládání s odpady se má předcházet vzniku odpadů, pokud vzniknou, dál je využívat, až pak je případně použít jako zdroj pro výrobu energie. Skládkování se musí do deseti let zcela omezit. Proto poslanecký návrh předkládá zákaz skládkování v roce 2023.

Zvýšení poplatků vítají zastánci výstavby nových spaloven, jimž levné skládky konkurovaly. Právě na jejich dlouhodobý lobbing ale poukazují ekologové. Zájmy v mnohamiliardovém byznysu mají i provozovatelé skládek. "Zdražení poplatku má dát signál i jiným subjektům na poli odpadového hospodářství, aby mohly v ČR investovat své peníze, anebo impuls odpadovým společnostem k zamyšlení se, jak s odpady jinak než na skládku," namítl Manhart.

Změna se bude týkat například krajů, nově budou příjmy z poplatků vracet do odpadových projektů. V návrhu však není zdůrazněno, že do recyklace. Podle Manharta je důležité, že peníze půjdou do odpadového hospodářství. "Pokud národní plán odpadového hospodářství stanoví nakládání s odpady podle hierarchie, je to podle mého názoru naplněno," dodal.

Lidovky.cz, ČTK