Obilí nevypadá špatně. Sklizeň začne dřív

Horší úroda bude zřejmě na jihu Moravy, kterou sužuje nedostatek vody. Sucha budou podle českých vědců častější a delší.

„Zatím to nevypadá nijak špatně, ale dokud to není pod střechou, není co slavit," uvedl při pohledu na pole Jaroslav Šebek, sedlák z Podřipska a tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR. Nebude to dlouho trvat a vyrazí sklízet, letos dřív než obvykle. „Počítám, že začneme za čtrnáct dnů, za tři neděle," doplnil.

Potvrzuje tak odhady ostatních hospodářů, že letos díky mírné zimě a teplému počasí začne sklizeň oproti minulým rokům o dva týdny dříve. Tento týden by se už mělo začít sklízet obilí na jižní Moravě.

Všeobecně se přitom máme  těšit na dobrý rok. „Podle zpráv, které mám, bude letos mimořádná úroda obilí. Velká se přitom očekává v celé Evropské unii s výjimkou jižních států. Vysoká sklizeň se předpokládá i na Ukrajině," řekl zemědělský podnikatel, senátor a bývalý prezident Agrární komory ČR Jan Veleba (SPO).

Obává se přitom, že by takový náhlý přetlak obilí na trhu mohl srazit ceny v Evropě. „Dosud jsou ceny přes čtyři tisíce korun za tunu. Pokud bude přetlak, může to spadnout i pod tři tisíce za tunu," doplnil.

Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík doufá, že se ceny příliš hýbat nebudou. „Kontrakty jsou dlouhodobě nasmlouvané," vysvětlil. Porosty podle něho vypadají slušně a rád by, aby vydržely do sklizně.

Záležet bude na počasí

S optimistickými předpověďmi totiž může pořádně zamíchat počasí. „Neměli bychom příliš strašit. Úroda na polích zatím vypadá velmi pěkně, ale teď je poměrně sucho. Tato období obvykle střídají přívalové deště. V takovém případě se na pole stroje nedostanou," vysvětlil ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu Jiří Hrbek.

Právě ze zkušenosti statistiků vyplývá, že když se začátek sklizně nepovede, může sklizeň propadnout až o patnáct procent. Z prvních čísel, která ovšem zatím nejsou kompletní, vyplývá, že zemědělci letos vyseli o něco méně řepky. Po dlouhých letech se tak snížila plocha, na které se tato olejnina pěstuje. Lze proto očekávat, že by řepky mělo být letos sklizeno méně. Ohleduplná zima pak přála obilovinám.

Na pole jako první obvykle vyrážejí zemědělci na jižní Moravě a letošek nebude výjimkou. Hospodáři z Pomony Těšetice v polovině minulého týdne počítali, že do polí vyrazí během sedmi až deseti dnů. „Nemáme ozimy, takže někteří kolegové z Břeclavska či Hodonínska vyjedou možná ještě o chvíli dřív," řekl ČTK ředitel Pomony Ivo Pokorný. Ve sklizni ovšem odborníci předpokládají rozdíly. Předseda Zemědělského svazu ČR  Martin Pýcha by byl právě 
v případě jižní Moravy s optimistickými předpověďmi letošní úrody opatrný. „Všichni říkají, že určitě nebude nadprůměrná, spíše bude nižší, 
v některých oblastech, jako je Znojemsko, to vypadá, že propad bude veliký," doplnil Pýcha po rozhovoru s místními zemědělci.

Jižní Moravu trápí nedostatek vody

Jaroslav Šebek upozornil, že jižní Moravu trápí nedostatek vody, což dává do souvislosti i se způsobem hospodaření v této oblasti a v Česku obecně. „Intenzivním hospodařením půda ztratila na úrodnosti. Velké zemědělské podniky se na půdu dívají jako na držák na kytky a právě jižní Morava s tím má problém," řekl. Voda se z velkých lánů rychleji odpařuje, naopak tomu zabraňují různé krajinné prvky.

Na potíže s nedostatkem vody v krajině a s dopady na zemědělství upozornili nedávno čeští vědci. Jiří Hladík z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy uvedl, že hektar kvalitní černozemě dokáže zadržet velké množství vody, až tři a půl tisíce kubíků. Se zhoršováním kvality však půda tuto schopnost ztrácí.

Voda se přitom z krajiny pomalu vytrácí, za což mohou i klimatické změny, které doléhají i na Česko. Ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Rožnovský přitom předpokládá, že v příštích letech bude četnost a délka suchých období ještě narůstat. „Je potřeba připravit krajinu tak, aby se dokázala vyrovnat s nedostatkem vody," doplnil.

Hladík proto varuje: „Čím víc se bude teplota zvyšovat, bude půda degradovat." Z nekvalitní půdy voda odtéká, místo aby ji zadržovala.

Levnější potraviny? Těžko

Jak nakonec tedy letošní úroda skončí, zatím není zcela jasné. Statistici do pátku sbírali data, na jejichž základě by měli v červenci zveřejnit první odhad.

Ta loňská z pohledu zemědělců nedopadla vůbec špatně.  Sklidili 7,512 milionu tun obilovin, což bylo o 13,9 procenta více než v roce 2012. Úroda přitom byla vyšší, i když hospodáři vyseli o 2,8 procenta méně ploch. Ne ve všem však byli spokojeni, třeba kukuřice sklidili o 27 procent méně než předloni. Také sklizeň začala kvůli dlouhé zimě, chladnému jaru a červnovým silným dešťům s několikatýdenním zpožděním.

Na častější střídání extrémů v počasí si přitom podle českých vědců budeme muset zvyknout.

Ať už sklizeň letos dopadne jakkoliv, na cenách potravin 
v obchodech se to pravděpodobně neprojeví. „Ceny obilovin tvoří minoritní část ceny potravin a jakkoliv dobrý výsledek úrody dnes již nedokáže ceny na pultech ovlivnit," vysvětlila mluvčí Agrární komory ČR Dana Večeřová.

Autor: Vilém Janouš