Čerstvé, pravé, přírodní? Inspektoři trestají za špatné názvy potravin

Státní zemědělská a potravinářská inspekce letos už dvěma potravinářským firmám přikázala, aby upravily obaly svých výrobků. Inspektorům vadilo označení „pravé“, zakazuje ho totiž vyhláška. V minulosti už muselo z obalů zmizet slovo „přírodní“, na černé listině je celkem sedm výrazů.

Letos v dubnu přikázala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vyměnit obaly miletínské firmě Pravé hořické trubičky. Nedlouho po ní následoval i výrobce smažených brambůrek Teplická bramborárna. V obou případech kontrolorům vadilo, že na svých produktech používají slovo pravé. To je totiž jedním ze sedmi zakázaných slov, které se na potravinových obalech nesmí objevit. 

Oba výrobci avizují, že je zákaz přijde na statisíce korun za nové obaly. „Co bylo na skladě, to jsme začmárali a nyní máme už nové etikety,“ popisuje majitel bramborárny Jan Zykmund. Na trhu tak byla chvíli k dostání balení brambůrek se začerněnou částí názvu. 

Miletínská společnost naopak i nadále používá slovo pravý ve svém názvu, registrovaném logu a na obalech určených na export, na baleních pro tuzemský trh ho však nahradila slovem dobré. 

Jídlo nesmí být ani domácí, živé, čisté nebo racionální

Zákaz používání slova pravý přitom existuje už  několik let. Teplická bramborárna má ochrannou známku zaregistrovanou už od roku 2008 a také výrobce trubiček používal slovo dlouhodobě. Zátah inspekce na „pravé“ potraviny nastartoval právě případ hořických trubiček.  

„Státní zemědělská a potravinářská inspekce se nyní zabývá asi i ostatními  výrobci, abychom nenabyli podezření, že v našem případě konala horlivě  a  po procesní stránce nepřesně,“ míní obchodní ředitel miletínské firmy Jaromír Topolský.

Lídr mezi výrobci hořických trubiček se v nedávné době ostře střetl se Sdružením výrobců Hořických trubiček, ze kterého byl kvůli neshodám o složení vyloučen. „Vnímáme to jako konkurenční boj, do kterého se vložil státní úředník,“ reagoval už v dubnu Topolský na rozhodnutí inspekce. 

Mluvčí SZPI Pavel Kopřiva však namítá, že kontroloři zasahují proti „zakázaným“ slovům dlouhodobě. Vedle slova pravý nedovoluje vyhláška o způsobu označování potravin a tabákových výrobků ani přídavná jména domácí, čerstvý, živý, čistý, přírodní a racionální. Výjimku mají potraviny, u nichž jsou tyto výrazy součástí názvu ve zvláštních právních předpisech. Jako čerstvé tak lze například označit máslo do dvaceti dnů od data výroby.

Přírodní pečivo narazilo, raciolky prošly

Podobně jako výrobce trubiček musela před dvěma lety kvůli výrazu přírodní měnit logo i vizovická pekárna Přírodní pečivo Staňka Elíšková. „Logo na výrobcích jsme museli stáhnout. Název samotné firmy však inspekci nevadí,“ potvrzuje jednatelka firmy Staňka Elíšková. 

Naopak žádné komplikace nezaznamenal výrobce cereálií Racio, jehož název se podobá zakázanému přídavnému jménu racionální. Nevadí ani název jejich produktu Raciolky. „Doposud jsme se s podobnou výtkou nesetkali,“ uvedla manažerka firmy Dagmar Mikulicová.

S prohřešky týkajícími se označování se inspektoři nečastěji setkávají na farmářských trzích. „Obecně jsou farmářské trhy málo problematické. Pokud však inspekce zjistí nějaké pochybení, nejčastěji se týká právě označování,“ dodává Kopřiva.

Autoři:Jan Brož, MF DNES