Třeboň není jen zámek a lázně, turisty láká i makedonská zmrzlina

Nejen zámek a lázně patří mezi hlavní turistická lákadla Třeboně na Jindřichohradecku. Řada lidí se naučila ve městě chodit i na zmrzlinu, kterou zde 14 let vyrábí a prodává Makedonec Turan Redzepi. Jeho dvě cukrárny mají ve městě otevřeno v létě sedm dní v týdnu od rána až do noci. Redzepi také zmrzlinu upravuje podle názoru lidí.

"Přizpůsobím se tomu, co chce zákazník. V Čechách mají lidé například raději méně sladkou zmrzlinu než v zemích bývalé Jugoslávie, tak se jim snažím tu chuť přizpůsobit. Zajímá mě, co si lidé o zmrzlině myslí, proto se s nimi o tom rád bavím," řekl Redzepi ČTK.

V Třeboni začal podnikat v roce 2000. Nejprve prodával zmrzlinu v menší cukrárně u Hradecké brány. Později si k tomu ještě zařídil cukrárnu na Masarykově náměstí. Hned od začátku držel přes léto dlouhou otevírací dobu. "Moc dobře vím, že když je horko, lidé mají na zmrzlinu chuť i pozdě večer. Proto jsem běžně prodával i v deset nebo v jedenáct v noci," uvedl. Zákazníci si rychle zvykli a i v pozdních hodinách si chodili zmrzlinu kupovat. Redzepiho podniky proto v létě zůstávají otevřené v noci i nyní.

Na výrobu zmrzlin používá čerstvé ovoce. Říká, že recept je tak trochu tajemství a může prý prozradit jen jednu věc. "Důležitý je kvalitní základ zmrzliny, příchutě už jsou pak jen takovým doplňkem," řekl. Krém podle něj musí být dostatečně tuhý. Této vlastnosti využívá při prodávání k oblíbenému triku. Kornout se zmrzlinou drží ve špičce konečky prstů. Když jej předává zákazníkovi, kornout se mu jako náhodou zhoupne a visí dolů. Kupující se většinou lekne, ale záhy zjistí, že zmrzlina není na zemi, ale stále drží v kornoutu.

Redzepi by už mohl na své podniky jen dohlížet a nemusel by se o jejich chod příliš starat. Ale do cukráren dochází denně, vyřizuje různé věci nebo pomáhá s tím, co je třeba. "V létě dělám klidně 16 hodin denně. Nestěžuju si, práce mě baví a fyzicky se necítím nijak unavený. Jsem rám mezi zaměstnanci a poslechnu si, jaké mají názory nebo co by se podle nich dalo ještě zlepšit," uvedl.

Říká, že se práce nebojí, ať jde o jakoukoli její formu. V minulosti v Německu například prodával ve stánku ovoce a zeleninu, pracoval na stavbách, v továrně na výrobu papírových krabic nebo uklízel v nočním podniku. V prosinci pravidelně své podniky v Třeboni na pár týdnů zavírá a s rodinou jezdí do Makedonie za příbuznými. "Ale doma už se cítím tady a chci zde zůstat natrvalo," řekl muž, který hovoří pěti jazyky a před časem s ním do Třeboně přišla i manželka a jejich dvě děti.

• Autor: ČTK
• www.ctk.cz