Jídlo a šaty pro nejchudší. Česko rozdělí miliony eur

Na pomoc nejchudším rozdělí v příštích letech Česká republika více než 27 milionů eur. Třiadvacet milionů, tedy více než šest set milionů korun, přitom získá 
z nově vzniklého Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Od příštího roku začnou neziskové organizace rozdělovat potraviny, oblečení, spací pytle či základní hygienické potřeby. Dohromady může 28 států unie vyčerpat 3,8 miliardy eur.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo na rozdělování dotací Operační program potravinové a materiální pomoci. Schválit jej ještě bude muset Evropská komise. Minimálně půl roku pak budou neziskové organizace potřebovat na vypsání výběrových řízení. Pomoc by se k lidem mohla dostat nejdříve v polovině příštího roku. Zároveň se mají začít hledat cesty, jak zabránit plýtvání jídlem.

Evropská komise přidělovala peníze jednotlivým státům na základě průzkumu životních podmínek z roku 2012. Podle údajů Českého statistického úřadu trpělo v té době na 683 tisíc obyvatel České republiky takzvanou materiální deprivací. V každé osmé domácnosti si například lidé nemohli dovolit jíst obden maso. Čísla ale nemusejí být to nejdůležitější.

Ministerstvo použilo jako jeden z podkladů i záznamy 
o výplatách dávek hmotné nouze. Podle místopředsedkyně Společnosti sociálních pracovníků Moniky Legnerové je ale důležité, aby se pomoc dostala i k potřebným, kteří v evidenci nejsou: „Jsou lidé, kteří na dávky hmotné nouze ani nemají nárok, protože třeba nejsou schopni dodržovat nějaký režim," vysvětluje Legnerová.

Přímo organizacím

Peníze z operačního programu bude ministerstvo rozdělovat přímo neziskovým organizacím. Ty musejí na základě znalosti terénu vyhodnotit, kolik potravin a materiálu budou potřebovat. Nejprve ale budou muset vypsat výběrová řízení. Předseda Federace potravinových bank a zakladatel neziskové organizace Naděje Ilja Hradecký se obává, že to organizace nezvládnou, protože nemají s vypisováním veřejných zakázek zkušenosti. „Nejlepší by bylo, kdyby to 
v Česku fungovalo podobně jako například ve Francii, Belgii nebo Španělsku. Státní agentury nakoupí vše potřebné a organizace získávají už jenom potraviny," říká Hradecký.

Podle Taťány Plecháčkové z ministerstva práce je ale takový způsob rozdělování v České republice nemožný. Zmíněné státy totiž mají vytvořenou zprostředkující strukturu, která v Česku chybí. Plecháčková navíc upozorňuje, že mnohé neziskové organizace, například Charita, už výběrová řízení dávno vypisují.

Skutečnost, že některé organizace nemají s výběrovým řízením zkušenosti, není podle ní důvod, aby se do nich nepouštěly. Takovým společnostem ministerstvo pomůže.

Riziko se rozprostře

Plecháčková na způsobu rozdělování vyzdvihuje roli neziskových organizací, protože přesně znají terén, ve kterém se pohybují, a mohou nejúčinněji rozdělovat pomoc. Centrální mapa vyloučených lokalit v České republice teprve vzniká. Díky přerozdělení navíc budou moci neziskové společnosti odebírat potraviny od regionálních dodavatelů a rozprostře se riziko odložení fungování programu, kdyby neúspěšní účastníci výběrových řízení chtěli napadnout výsledky soutěže.

Vznikem fondu FEAD se Evropský parlament zabýval poprvé už v roce 2010. Jeho finální podobu poslanci schválili letos v březnu. Ne všechny státy jsou ale spokojené.

Česká republika podobně jako skandinávské země či Německo účast původně odmítala. „Domnívali jsme se, že by bylo lepší fond začlenit do stávající struktury Evropského sociálního fondu," vysvětluje Plecháčková. Politici totiž sice přesunuli peníze do fondu evropské pomoci právě ze sociálního fondu, takže žádný stát v podstatě více peněz nedostane. Rozdělení v některých případech nevýznamných částek ale budou muset všechny země řešit zvlášť. Právě kvůli tomu bude ministerstvo práce nové oddělení, které Plecháčková vede, dotovat 1,5 milionu korun ročně.

Ještě paradoxnější je ale situace například na maličké Maltě. Ostrovní stát dostane jen necelé čtyři miliony eur, protože nejhorší formy chudoby zde postihují jen velmi malé množství lidí. Přesto budou muset Malťané vytvořit zvláštní operační program. Nařízení o FEADu sice odmítnutí prostředků umožňuje, dokonce bez sankcí, žádný stát k němu ale nepřistoupil.

„Zříct se peněz na pomoc chudým je nepřijatelné. To by byla politická sebevražda," vysvětluje Plecháčková.

ŠTĚPÁN ŽÁDNÍK

Autor: Redakce