Jak se pěstuje španělská zelenina? Pod tunami plastu

Na pultech českých obchodů je 60 procent produktů ze zahraničí, často ze Španělska. Tam zelenina pěstovaná na obrovských polích fóliovníků živí desetitisíce lidí. Oblast na jihu země prošla v minulých letech řadou změn, která zlepšila kvalitu tamní produkce. Přesto se dodnes potýká s ekologickou zátěží, kterou na ni intenzivní zemědělství za desítky let naneslo.

Kdo by chtěl v "zahradě Evropy" vidět zelenou barvu, musí přijít velmi blízko. Skrývá se totiž pod třiceti tisíci hektary plastu. Pole viditelné i na satelitních záběrech patří k velkým dílům dvacátého století. Ve slané neúrodné půdě nerostlo vůbec nic. Tisíce kolonistů z vnitrozemí to změnili. Oblast nedaleko města Almería teď dává díky písku z pláže živobytí desetitisícům zemědělců, jejich rodinám i námezdním sezonním dělníkům, často z východní Evropy.

Těžba písku ale zcela proměnila ráz krajiny. Objevily se obrovské díry v zemi naplněné kontaminovanou vodou, která při dešti hrozí záplavami. "Ještě před šesti lety se tomuhle místu říkalo ekologická žumpa. Přicházela sem zvířata a spousta z nich umírala kvůli kontaminaci vody," popsal sociolog a ekolog José Rivera Menéndez.

V posledních letech se situace hlídá a zlepšuje. Přesto do obrovské louže dodnes vytéká odpadní voda a nikdo neví odkud. Snadný a velký výdělek je totiž velmi lákavý. Plastové pole se nezastaví ani před chráněnou přírodní oblastí. Mnoho skleníků v oblasti je postavených ilegálně.

Přesto ekologové uznávají, že přehmatů je čím dál méně. Použité plasty už se nepálí, ale recyklují. A potraviny podléhají velmi přísným kontrolám, aby neohrozily ty, kdo si je rozkrájejí na talíři.