Čína přitahuje světové výrobce biopaliv druhé generace

Větší rozšíření biopaliv druhé generace, která se vyrábějí z rostlinných zemědělských zbytků či rychle rostoucích dřevin, je jednou z priorit čínské vlády. Zdá se, že na státní podporu této technologie, která je stále ještě ve vývoji, začínají slyšet i zahraniční investoři. Nizozemská biotechnologická společnost Royal DSM hodlá začít s licencováním své technologie na rozklad celulózy v příštích měsících.

„Naše technologie bude mít v Číně fenomenální tržní potenciál. Ve hře je byznys za stovky miliard dolarů,“ prohlásil na Světovém ekonomickém fóru v čínském Tchien-ťinu šéf Royal DSM Feike Sijbesma.

Rozvoj biopaliv druhé generace zatím provází spíše skepse, protože takto produkovaný biolíh je výrazně dražší než etanol vyráběny klasickými postupy z potravinářských surovin. Nicméně Royal DSM minulý týden ve Spojených státech otevřela spolu s americkou společnosti POET tamní první komerční závod na výrobu biotenalu.

Závod pojmenovaný projekt Liberty bude mít kapacitu 75 milionů litrů etanolu ročně, nicméně do života mu pomohly desítky milionů dolarů od americké vlády ve formě grantů. Royal DSM však sází na to, že v USA prokáže úspěšnost své technologie enzymatického rozkladu celulózy, kterou vyvíjela sedm let. Pak bude moci licence na tuto technologii prodávat dál do světa. A Čína je právě jedním z perspektivních trhů.

Biopaliva jako řešení závislosti na dovozu

Pro čínskou vládu jsou biopaliva jedním ze způsobů jak snížit závislost Číny na dovozu ropy. Do roku 2020 se má přimíchávat do konvečních motorových paliv 10 procent biopaliv. Přičemž nechce jít evropskou cestou podpory biopaliv vyráběných z potravinářských surovin. Etanol vyráběný z celulózy proto má od roku 2012 nejvyšší podporu ve výši 1200 jüanů na tunu, což je více než dvakrát více než biopaliva první generace. Vláda zároveň finančně podporuje výzkum a vývoj biopaliv druhé generace, přičemž pozornost výzkumníků se zaměřuje právě na využití enzymů. Tedy technologie, kterou by mohli do Číny přinést právě Nizozemci.

Potíž je v tom, že Číňané nemají k dispozici dostatečnou infrastrukturu pro přípravu, zpracování a dopravu surovin pro výrobu etanolu ze zemědělských oblastí. Případné výrobní závody proto budou muset vyrůstat přímo v místech, kde vzniká nejvíce odpadů obsahujících celulózu.