Řetězce si účtují až stoprocentní marži. Změnit by to měla novela o tržní síle

Stát se chystá významných způsobem zasáhnout do nekalých praktik obchodních řetězců. Zatímco výrobci potravin si novelu zákona o významné tržní síle pochvalují, obchodníci s ní komfortní nejsou. Z údajů Potravinářské komory přitom vyplývá, že některé řetězce si účtují za zboží až stoprocentní marže. Podle analýzy si více, než stoprocentní přirážku účtují například za měkký tvaroh, ochucené sýry, plnotučnou hořčici.

Kolem 70 procent pak řetězce přihazují třeba na salámu gothajského typu, 45procentním Eidamu, 40 až 50 procent na loveckém salámu, máslu nebo litru mléka.

Podle údajů Potravinářské komory patří mezi nejčastější prohřešky, které by měl zákon postihnout, platby obchodních řetězců za fiktivní služby, prodeje pod nákupní cenou, zpětné bonusy z fakturovaných částek, vzájemné zápočty bez předchozího souhlasu dodavatele, neodůvodněné přenesení sankcí na dodavatele, nedodržení zákonné splatnosti nebo vyhrožování přerušením obchodního vztahu.

Tvorba marže, to je tabu

Jak se marže tvoří, nechtějí oslovení mluvčí obchodních řetězců komentovat. Jan Dvořák z řetězce Tesco ale před časem v Českém rozhlase vysvětloval, že marže ve své podstatě není zisk obchodníka: „Marže v prostředí moderního retailu jsou desítky tisíc pracovních míst napříč republikou včetně sociálně ohrožených regionů, náklady na energie, dopravu, na samotné obchody, na jejich obslužnost a v neposlední řadě i peníze zaplacené na daních a odvodech do českého státního rozpočtu. Samotný zisk v marži tvoří opravdu zanedbatelnou část.“

Legislativní rada vlády doporučila zákon o významné tržní síle k projednání vládě 28. srpna. Vláda projednání novely zákona ale prozatím odložila.

„Potravinářská komora dlouhodobě upozorňuje na nekalé praktiky obchodních řetězců, které, dlouhodobě neřešené, mohou vést až k likvidaci zpracovatelského sektoru v České republice. Novela zákona o významné tržní síle by měla přispět ke zkvalitnění podnikatelského prostředí,“ tvrdí předseda Potravinářské a Agrární komory Miroslav Toman. Předložený návrh podle něj především zpřesňuje pojmy dodavatel, odběratel.

Nákupní aliance jsou vítány

„Obě komory vítají úpravu především v zahrnutí nákupních aliancí do účinnosti zákona. Dojde ke zvýšení určité právní jistoty mezi dodavateli. Novela ruší přílohy zákona, ale nahrazuje je flexibilnějším demonstrativním výčtem praktik, které jsou zakázány,“ tvrdí Toman. Obdobnou regulaci přijala podle něj většina evropských zemí, odmítá Toman kritiku ze strany obchodníků, že jde o specialitu České republiky.

Tomanova komora přitom zásadně nesouhlasí s tím, aby zákon platil i pro dodavatele. „Z existujících studií nevyplynulo, že by dodavatel, byť i velký, zneužíval nebo byl vůbec schopen zneužít svoji tržní sílu vůči odběratelům,“ tvrdí Potravinářská komora.

SOCR: obchodníci dojdou k újmě

S předlohou novely má ale naopak velký problém Svaz obchodu a cestovního ruchu. Prosazení návrhu podle prezidentky svazu Marty Novákové nelze chápat jinak než jako výsledek lobbistických a partikulárních zájmů, které byly prosazeny na újmu nejen obchodníků a státu ale zejména na úkor spotřebitelů. „To, že regulace a její případné přitvrzení dopadne negativně na spotřebitele a stát, vyplývá přímo i z důvodových zpráv předchozích návrhů i současné novely. Návrh mimo jiné obsahuje ustanovení, které rovnostářsky zvýhodňuje méně schopné dodavatele před těmi schopnějšími dodavateli a činí tak na úkor zákazníků,“ vysvětlila Nováková.

Pokud by si tedy podle ní například nový schopnější dodavatel okurek vyjednal s obchodníkem lepší cenu, než jiný dodavatel stejných okurek, musel by obchodník buď to toho schopnějšího dodavatele odmítnout anebo by musel použít smluvní podmínky vyjednané schopnějším dodavatelem i pro toho méně schopného. „Obojí by bylo na újmu zákazníků. V prvém případě by byl omezen výběr zboží. Druhý případ by nepochybně vedl k růstu cen,“ konkretizovala počátkem září výtky Nováková.