Novela zákona o ochraně přírody budí rozpaky

MŽP představilo aktuální vývoj připravované společné legislativy pro národní parky. Ta má za cíl otevřít parky šetrnému turismu, podpořit roli obcí v rozhodovacích procesech a zjednodušit administrativu. MŽP v posledních dvou měsících sbíralo názory a připomínky od obcí, krajů, odborné veřejnosti, neziskových organizací i zahraničních partnerů národních parků. U zástupců obci ale budí návrh spíše negativní reakce.

Upravený návrh novely MŽP dnes odchází do připomínkového řízení napříč resorty, aby byl dle očekávání připraven na říjnové projednání Vládou ČR.

 „Příprava novely zákona o ochraně přírody a krajiny je pro nás zásadní, protože výrazně zpřehlední a zjednoduší legislativu všech našich národních parků. I proto je pro nás velmi důležitá intenzivní a otevřená komunikace se všemi subjekty, kterých se chystaná norma týká. V minulých dvou měsících jsme tedy absolvovali řadu jednání se zástupci krajů, obcí i odborné veřejnosti, abychom od nich získali cenné podněty a návrhy ke znění novely. Po zanesení mnoha těchto podnětů se nyní posouváme dál. Dnes totiž novelu posíláme do meziresortního připomínkového řízení a rád bych při té příležitosti ještě zdůraznil, že naše koncepční řešení ještě před připomínkováním  příslušnými  resorty akceptuje pohled mnohých zainteresovaných subjektů, což je pro nás zásadní,“ říká ministr Richard Brabec. 

Novým nástrojem pro rozhodování o různých činnostech se dle původního návrhu stane tzv. opatření obecné povahy. Jedná se o správní akt ukotvený v našem správním řádu. V současné době se používá např. při vydávání územních plánů či pro stanovení záplavových území. Obce tak budou moci vznášet námitky, ne připomínkovat jako tomu bylo doposud. Tím je ještě více posíleno postavení obcí, které budou nově tzv. dotčeným orgánem. Ministr Brabec dodává:„Navíc do připomínkového řízení pošleme i vzkaz obcím v národních parcích, které chtějí stabilitu tím, že v našem návrhu bude i zakotveno určité období, počítám asi 15 let, během něhož bude platit moratorium na jakékoliv rozšiřování a změny zonace parku.“ 

Návštěvní řády nebudou stanovovat podmínky regulace, správy NP je budou používat k informování veřejnosti o regulacích vyplývajících z právních předpisů nebo opatření obecné povahy. Ochranné podmínky nejsou nově vázány na zonaci, ale jsou rozděleny na zákazy na celém území NP a zákazy mimo zastavěná a zastavitelná území obcí. Revoluční novela ruší dosavadní 1. zóny nedostupné pro návštěvníky a zavádí tzv. klidová území, do nichž není vstup a priori zakázán, ale bude umožněn např. v některých měsících roku nebo po značených cestách, v doprovodu průvodce. 

Omezení vstupu mimo vyhrazené cesty a trasy v jejím pozměněném návrhu již není vázáno na zónu přírodní, ale na vymezená klidová území. Omezení vstupu bude vždy odůvodněno s ohledem na předměty a cíle ochrany NP. „Pro větší transparentnost zonace navrhujeme zmocnění pro vydání vyhlášky, kterou MŽP stanoví podrobné charakteristiky zón národních parků, jejich režim i podmínky jejich vymezování,“ zdůrazňuje náměstek ministra pro legislativu Vladimír František Mana. 

„Dosavadní „plány péče“ nahradí „zásady péče“, do nich budou zahrnuty i dlouhodobé cíle národních parků, jejich poslání, jejich udržitelný rozvoj i možné využití “ vysvětluje náměstek pro ochranu přírody a krajiny Vladimír Dolejský. Při vymezování území bude dle upraveného znění novely brán zvláštní zřetel na jejich aktuální stav. Kritéria, podle nichž bude území zařazeno do zóny přírodní nebo přírodě blízké, nově stanoví vyhláška MŽP. Přeřadit území do jiné zóny bude možné až po uplynutí určitého období a po vyhodnocení potřeb ochrany přírody v NP (dle § 17 novely za 15–20 let). Návštěvní řády nebudou stanovovat podmínky regulace jako doposud, správy národních parků jimi budou informovat veřejnost o regulacích vyplývajících z právních předpisů, případně z opatření obecné povahy. 

Po představení a předjednání novely zákona č. 114 se zástupci krajů, obcí, akademické obce a nevládních organizací obdrželo Ministerstvo životního prostředí od 13 subjektů celkem 147 podnětů, z nichž 93 akceptovalo, částečně akceptovalo nebo vysvětlilo. Nejvíce podnětů přišlo od Plzeňského kraje. 

Ministerský návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny podle očekávaného harmonogramu čeká říjnové projednání vládou ČR.  Připomínkové řízení by mělo trvat měsíc. Ministerstvo očekává, že by mohla začít platit v červenci příštího roku. 

Ministerstvo životního prostředí navrhlo v novele zákona o ochraně přírody, aby se tato norma, vstoupí-li v platnost, minimálně 15 let neměnila. Moratorium na jakékoliv rozšiřování a změny zón v národních parcích bude zakotveno přímo v zákoně a podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by mělo zaručit, aby se klíčové dokumenty průběžně neupravovaly. 

Rozhovor s Richardem Brabcem, ministrem životního prostředí (ČRo Radiožurnál) 

Novela zákona o ochraně přírody budí rozpaky hlavně u obcí

S velkými rozpaky přistupují k návrhu zákona  někteří starostové obcí. Připomínky mají k ochranným pásmům i novým vymezením takzvaných klidových území.

Zatím zdrženliví jsou k novele ekologové. Jako vědci, kteří ji podporují, se ale shodují, že zákon změnu potřebuje a je lepší ho přijmout než jen speciální zákon o Národním parku Šumava, který navrhuje Senát. MŽP dnes normu poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Všichni oslovení, ačkoli s MŽP v minulých týdnech jednali, s finální verzí zatím seznámeni nebyli.

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny omezí práva obcí

Například starostovi Vranova nad Dyjí Lubomíru Vedrovi (ČSSD) se návrh novely nelíbí. Podle něj byla vytvořena "uspěchaně a neodborně". ČTK dnes řekl, že se nejprve musí vyřešit problémy obcí s ochranným pásmem NP Podyjí, a teprve pak lze hranice a zóny parku "zakonzervovat zákonem na 15 let". Starostové v Podyjí si stěžují na ochranná pásma, která zasahují do zástavby. Problémy jsou podle nich se stavbami nebo s územním plánováním.

Starosta šumavské Modravy a šéf sdružení Svazu obcí NP Šumava Antonín Schubert uvedl, že novela zákona zavedením takzvaného klidového území snižuje význam celosvětově uznávaného dělení na zóny. Návrh nově dělí národní parky na čtyři zóny a klidová území pro některé měsíce roku, jenže ta mohou být podle Schuberta ve třech zónách. Většina šumavských obcí podporuje senátní návrh zákona o Šumavě. 

Naopak Hřensko na Děčínsku, které leží v České Švýcarsku, s novelou zákona souhlasí. "S navrhovanými změnami jsme se seznámili detailně a nemáme s nimi problém. Myslíme si, že by mohly pomoci jak návštěvníkům, tak přírodě," řekl ČTK starosta Hřenska Jan Havel.

"Novela je udělaná dobře až na malé připomínky ji velmi podporuji. Je to názor minimálně velké části akademické obce," řekl dnes ČTK ředitel Centra pro životní prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan, která stejně jako Jihočeská a Mendelova univerzita návrh podpořila. Někteří vědci požadovali, aby se potlačila platnost lesního zákona v lesích národních parků. Podle předsedy Stínové vědecké rady Národního parku Šumava Jakuba Hrušky by se totiž mohlo stát, že by se muselo bezodkladně zasahovat proti škůdcům a kácet podle lesního zákona i v nejpřísněji chráněných zónách. MŽP požadavek zatím neakceptovalo, bude o něm ještě zřejmě jednat.

Novela zákona o ochraně přírody (ČRo Radiožurnál)

red.