Rodinná farma - zdroj přidané hodnoty

Představit rodinné farmy a jejich způsob hospodaření jako celosvětově dlouhodobě nejrozšířenější, nejosvědčenější a nejpřínosnější, se stavovská organizace – Asociace soukromého zemědělství sdružující několik tisíc sedláků, snaží již od svého založení v roce 1998. Ideální příležitostí k poukázání na význam rodinného hospodaření směrem k široké veřejnosti se stal letošní OSN vyhlášený Mezinárodní rok rodinných farem.

Asociace v jeho rámci uspořádala na farmách svých členů sérii odborných seminářů věnovaných konkrétním zemědělským tématům a návrhům jejich řešení, které probíhaly formou přednášek a diskusí s nejrůznějšími odborníky, zástupci organizací a samotnými sedláky. V sobotu 20. září uzavřela tuto sérii posledním seminářem, který se zabýval zejména přínosem rodinných farem pro obec. Uskutečnil se na farmě předsedy ASZ Vyškov Jiřího Maráka a jeho rodiny ve Zvonovicích u Vyškova, hlavními hosty byli místopředseda Svazu měst a obcí ČR Josef Bezdíček a předseda Združenia vlastnikov pȏdy a agropodnikateľov Slovenska Vladimír Kočárik.

„Je tomu přesně rok, kdy naše organizace – Svaz měst a obcí ČR, podepsala memorandum o spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR. Jsme tomu velice rádi, neboť sedláci byli po staletí hybateli vesnických aktivit, podíleli se na vedení obcí, zapojovali se do politického života v nich a byli také zdrojem zaměstnanosti na venkově. I náš svaz proto vidí jako jednu z nejlepších cest k rozvoji venkova a přínos pro další generace vrátit zemědělství z větší části do rukou rodinných farem. Chtěli bychom proto, aby se v rámci dotační politiky podařilo prosadit více titulů pro zakládání a rozvoj malých a středních podniků na venkově a také společné projekty soukromých zemědělců a místních samospráv. V tomto duchu jsem připraven hovořit i na jednání se zástupci vládní koalice, které nás v brzké době čeká,“ řekl v úvodu semináře Josef Bezdíček, který zároveň ocenil význam pořádání dnů otevřených dveří pro širokou veřejnost na členských farmách ASZ: „Jako starosta obce musím říci, že v dobrém slova smyslu závidím všem svým kolegům, jejichž obce takovéto akce hostí, neboť lepší příležitost k propagaci se těžko hledá,“ dodal Bezdíček.

O tom, jak se daří slovenským sedlákům, jaké je jejich postavení v rámci obce, venkova a jak jim vychází vstříc stát, hovořil předseda Združenia vlastnikov pȏdy a agropodnikateľov Slovenska Vladimír Kočárik. „Násilná kolektivizace venkova měla na Slovensku stejně devastující, ne-li ještě horší dopady než v České republice, soukromí zemědělci u nás obhospodařují pouze 15 % zemědělské půdy. Pronájem či koupě půdy je v konkurenci velkých zemědělských podniků téměř nemožná, stejně tak dosažení na jakýkoliv dotační titul – ty jsou totiž šité na míru taktéž obřím společnostem. Přesto dnes na Slovensku hospodaří více než pět tisíc sedláků, což je zhruba třetina z celkového množství žadatelů o přímé platby,“ informoval Vladimír Kočárik.

„Obce, stejně jako stát by si měly uvědomit, že nejvyšší přidanou hodnotu vždy vytvářely menší rodinné podniky, vždyť ty budovaly například první republiku. Je proto velká škoda, že právě představitelé obcí a státu na to často zapomínají a jejich hlavním zájmem tak mnohdy je pouze vyčerpat určitý objem finančních prostředků bez jejich opravdu účelného využití,“ upozornil majitel farmy Jiří Marák.

„Jednoznačně pozitivní zprávou pro český venkov, jeho rozvoj a budoucnost je, že podíl půdy obhospodařované fyzickými osobami vykazuje každoroční postupný nárůst. A to z 924 tisíc ha v roce 2000 na loňských 1.070 tisíc, což je více než 15 %,“ uvedl tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek.

To se daří i Jiřímu Marákovi a jeho synu Šimonovi, kteří se na své farmě věnují čistě rostlinné výrobě na celkem 270 hektarech velmi úrodné půdy jižní Hané. Základními plodinami jsou pšenice, sladovnický ječmen a řepka, na množitelských porostech pěstují hospodáři čičorku a hořčici, a to jak na vývoz do Francie, tak pro Výzkumný ústav pícninářský v Troubsku. Uskladnění veškeré produkce umožňuje Marákovým nová víceúčelová hala, v plánu má mladý farmář rozjezd živočišné výroby a s ním spojenou výstavbu stáje. 

Kromě odborného semináře byl pro návštěvníky připraven celodenní doprovodný program, samozřejmostí byla možnost prohlídky farmy a široká škála produktů farmářů z okolí určená k ochutnávce a koupi. S obrovským úspěchem se setkala orba s koňmi na poli naproti farmě, které se se svými haflingy ujal člen ASZ Vyškov, několikanásobný Mistr České republiky v této disciplíně Zdeněk Musil z nedalekých Hodějic. „Lidé z měst koně při práci mnohdy ani neviděli. Často v nich proto spatřují pouhý prostředek pro využití jak v rekreaci, tak pro sportovní, drezurní nebo skokové ježdění. V zemědělství, vinou situace, v jaké se v současné době nachází, už je téměř nepoznají. A to je cílem naší snahy - abychom koně dostali do polí, lesů, chráněných oblastí, kde odvedou nenahraditelnou práci,“ řekl Zdeněk Musil.

Milým zpestřením bylo i taneční vystoupení místního folklorního souboru Naši stárci v čele s mladým hospodářem Šimonem Marákem. Celá akce se tak nesla v duchu tradic a byla velmi důstojným zakončením letošní série dnů otevřených dveří na farmách členů asociace v různých regionech. S rodinným hospodařením se v jejím průběhu blížeji seznámilo téměř dvacet tisíc návštěvníků a to není rozhodně málo. Jako připomenutí všech témat, kterým byly věnovány jednotlivé semináře, bude v průběhu podzimu vydán Asociací soukromého zemědělství ucelený sborník a ten předán coby podklad pro další diskusi politické reprezentaci, vysokým školám, výzkumným ústavům a různým institucím.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ