Příroda dělá divy. Kvetou jabloně

Příroda letos dělá divy. Na jaře začaly stromy kvést o řadu týdnů dřív než obvykle. A ještě teď je neobvykle listí zelené a neopadává v takovém rozsahu, jak jsme v říjnu zvyklí. Naopak. Jsou místa, kde podruhé rozkvetly jabloně.

„Za posledních několik let se jedná o nejdelší vegetační období,“ řekl klimatolog Rudolf Kovařík ze Šindelové na Sokolovsku.

„Třešně třeba již opadaly, ale kupříkladu na olších a javorech listí stále zůstává. Přitom je z větší části ještě zelené nebo pouze mírně do žluta zabarvené, nezabarvuje se tak hodně, jak bývá v této části roku zvykem. I to je jeden z ukazatelů, který dokládá, že vegetační období je letos opravdu maximální,“ konstatoval Kovařík.

„Připomeňme si, že zima letos brzy skončila a přitom byla navíc teplá,“ pokračoval klimatolog. „Obvykle v našich podhorských oblastech začínají třešně kvést kolem 20. května, ale letos se tak stalo již 23. dubna, tedy téměř o měsíc dříve,“ uvedl Kovařík.

Dlouhá houbařská sezóna 

„Houby začínají zpravidla růst ke konci července, ale letos jsme začali v okolí Šindelové houbařit již 21. května. Letošní houbařská sezóna je opravdu extrémně dlouhá, protože houby pořád hojně rostou,“ dodal.

Podobně o třicet dnů dříve, než je obvyklé, začaly podle Kovaříka letos růst trávníky. „A pořád přitom ještě dorůstají a jsou zelené. Chataři na Šindelové mají stále práci s jejich sečením. Jsou z dálky vidět, jak se pěkně zelenají,“ poznamenal klimatolog.

Prodloužená vegetační doba má podle něj dobrý vliv na dozrávání jablek. „Krásně dozrávají v příjemném počasí, plískanice obvyklé na podzim se nám zatím vyhnuly,“ poznamenal klimatolog.

Pěkné počasí, které je spojené s prodlouženou vegetační dobou, má ale podle Kovaříka i pozitivní vliv na psychiku člověka.

Ptáci zůstávají déle

„Dlouhé vegetační období má vliv i na estetické vnímání člověka. Když se na jaře příroda brzy zazelenala a rozkvetla, zmizely holé hnědé větve pod příkrovem barev, přitáhlo to o měsíc dříve výletníky do lesa. Podobně je tomu i nyní na začátku října. Stromy jsou stále zelené a člověk to vnímá pozitivně, táhne ho to do přírody. Letos vstoupíme do zimního období v jakémsi převisu toho hezkého z přírody na duši,“ pochvaloval si Kovařík.

Teplejší říjnové dny jsou příznivé pro některé druhy ptáků, které mohou počkat s odletem do teplých krajin. „Některé druhy jsou tady ve větším počtu déle než v minulých letech. Například můžeme pozorovat hejna luňáků červených,“ sdělil Právu Jiří Pikal, ornitolog z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Českých Budějovicích.

Také Dalibor Lička, vedoucí arboreta Slezského zemského muzea, potvrdil, že letošní vegetační období bylo velmi neobvyklé.

Prvopočátek bych hledal již v neobvykle teplé loňské zimě, Dalibor Lička, Slezské zemské muzeum

„A to jak svým časným nástupem, tak teplotními výkyvy a střídáním suchých a vlhkých období. Mírná zima způsobila také přemnožení škůdců, jako jsou hlodavci nebo houbové choroby,“ naznačil.

To, že letošní rok je neobvyklý, dokazují v těchto dnech například některé jabloně podél silnice mezi Hukvaldami a Příborem. Začaly totiž kvést. Podle Ličky za to může více faktorů, včetně místních mikroklimatických a stanovištních podmínek.

„Prvopočátek bych hledal již v neobvykle teplé loňské zimě. Pomineme-li pár centimetrů sněhu, které vzápětí roztály, byla celá zima na blátě. Nadstandardně teplý průběh počasí v zimních měsících způsobil brzký nástup vegetace,“ dodal s tím, že mírnou zimu vystřídalo poměrně suché jaro.

„Od dubna až do května panovaly nadprůměrně vysoké teploty, přičemž v polovině června atakovaly dokonce 30 stupňů.“ Podle něj je přitom obecně pro nastartování vegetace důležitá jarní vláha, která však byla letos podprůměrná. Větší úhrn srážek nastal až v srpnu. „A v návaznosti na brzký nástup jara i podzim se letos ohlásil mnohem dříve a první dřeviny se započaly probarvovat už na přelomu srpna a září,“ nastínil.

Rudolf Voleman, Právo