Ani mrazy, ani povodně. Sklizeň bude rekordní, ale zlevní pouze brambory

Mírná zima zajistila zemědělcům rekordní úrodu, ale farmáři si stěžují, že kvůli tomu klesají výkupní ceny. Aby si nesahali na zisky, naplní sklady. Spotřebitelé se tak s výjimkou brambor na zlevňování těšit nemohou.

Zemědělcům se letos i přes občasné obavy vyhnuly všechny klimatické extrémy. Pole nedecimovaly sucha ani povodně, neprojevil se ani pokles produkce kukuřice kvůli zákazu používání části pesticidů, který vstoupil v platnost počátkem prosince minulého roku.

Naopak, podle odhadů Českého statistického úřadu bude úroda u většiny plodin nadprůměrná, a u obilovin a řepky dokonce rekordní. „Letošní rok byl pro většinu zemědělců z hlediska počasí výjimečný a úroda byla u všech komodit opravdu vysoká,“ hodnotí předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Podle dat ČSÚ bude letos brambor o čtvrtinu více než loni, což však bramboráře netěší. „Je to dobrá zpráva z hlediska výnosu, ale špatná zpráva v tom, že ceny jsou na poloviční úrovni oproti loňsku,“ říká předseda Ústředního bramborářského svazu Miloslav Chlan.

Podle něj se ceny konzumních brambor v současnosti pohybují kolem tří korun za kilo. „Brambory jsou v tuto chvíli nejlevnější zeleninou,“ dodává Chlan, podle kterého může propad cen sedláky odradit od pěstování brambor a v příštím roce dojde k dalšímu úbytku osevních ploch. I přes dobrý výsledek oproti loňsku je letošní dobrá úroda z dlouhodobého hlediska podprůměrná. Řada zemědělců totiž od nerentabilních brambor upustila a přešla k lukrativnějším technickým plodinám.

Úpadku produkce může zabránit zařazení brambor mezi takzvané citlivé komodity, které Česko za peníze z Bruselu podpoří třemi miliardami korun ročně. Na část těchto peněz by podle Pýchy mohli bramboráři dosáhnout. „Začnou se podporovat komodity, které byly na ústupu, jako je ovoce a zelenina nebo právě brambory. Doufám, že se to časem projeví, i když možná ne už příští rok,“ míní Pýcha.

Brambory jsou také jedinou komoditou, z jejichž nadúrody mohou díky poklesu cen profitovat i spotřebitelé. Nelze je totiž uskladnit na tak dlouhou dobu, jako například obilí, u kterého statistici také očekávají nadprůměrnou úrodu – dokonce třetí největší sklizeň v historii. Zemědělci sklidili o 16,4 procenta více než loni, a to se osevní plocha nezměnila.

Pečivo však podle analytiků příliš nezlevní, ačkoliv se za tunu potravinářské pšenice v současnosti podle Státního zemědělského a intervenčního fondu platí 4 433 korun, což je o 200 korun méně než loni, a dokonce o 1 600 Kč méně než předloni. „Skutečně kvalitní potravinářské pšenice je méně, než se čekalo,“ upozorňuje analytik GE Money Bank Mojmír Severin. Podle něj zemědělce nic nenutí k tomu, aby úrodu prodali nyní. Pokud disponují vhodnými skladovacími kapacitami, úrodu uskladní a prodají ji až ve chvíli, kdy se ceny změní.

Nadprůměrná je také úroda technických plodin, především produkce řepky je překvapivá. Té se sklidilo o 50 procent více, než je desetiletý průměr. Kvůli klesající spotřebě biopaliv, která se z řepky vyrábějí, a s tím spojeným propadem výkupních cen, zaseli totiž zemědělci letos poprvé méně řepky než v minulosti. Počasí však i v tomto případě pomohlo k vyšší úrodě.

Osevních ploch přibylo u kukuřice, a i u ní zemědělci hlásí rekordy. A to se někteří obávali, že se produkce propadne kvůli zákazu používání mořidel, která škodila včelám.

Autor:Jan Brož