Komise potvrdila naše obavy

Na letošní podzimní rokování Rady Asociace soukromého zemědělství ČR se sjela ve dnech 20. – 21. listopadu více než stovka sedláků do krkonošského letoviska Harrachova. Do svých řad přijala po 40 regionálních a pěti členských organizacích, které byly doposud jejími členy, další dvě, a to Vinařskou asociaci ČR a Asociaci myslivosti ČR.

Bez redistributivní platby i schématu pro malé farmy

Ačkoliv se asociace díky své systematické obhajobě rodinných farem stále rozrůstá a přibývá i jejích partnerských organizací, postrádá větší podporu ze strany šéfa resortu zemědělství. Tento dnes již zřejmý fakt se v konečném důsledku projevil zejména při závěrečném stanovování podmínek Společné zemědělské politiky na nové programové období, kdy české ministerstvo zemědělství zavrhlo podpory zcela přirozeně poskytované v ostatních státech EU. V první řadě zvýšenou platbu na první hektary, přijatou např. i sousedním Německem. To se jeví jako nepochopitelné obzvláště při faktu, že 82 % zemědělců z celkových 29 tisíc subjektů v naší zemi hospodaří na výměře do 89 hektarů, jež je limitem pro tuto tzv. redistributivní platbu. Dále schéma pro malé farmy s jednodušším režimem kontrol, jehož zavedením by ministerstvo poukázalo na fakt, že si uvědomuje nezastupitelný význam rodinných farem pro český venkov. Nestalo se tak.  

Asociace se při stanovování nových podmínek snažila o prosazení celé řady dalších požadavků ve prospěch rodinných farem, a to zejména o co nejjednodušší nastavení greeningu, jehož některé parametry se budou řešit až dodatečně s platností od roku 2016. Nesouhlasila s přijetím požadavků nad rámec Evropské komise v případě definice aktivního farmáře, což se z větší části podařilo, zůstává však povinnost žadatelů být pro poskytnutí podpory SAPS registrovaným zemědělským podnikatelem. To ovšem popírá hlavní smysl dotační politiky EU cílené na rozvoj venkova. V řešení je dále otázka vázaných plateb a snaha MZe některé citlivé komodity vázat na minimální objem produkce, s čímž ASZ zásadně nesouhlasí. Je i proti podpoře welfare z důvodů jejího častého zneužívání, tyto platby opět nedoporučuje ani Evropská komise. V případě dotačního titulu pro mladé začínající zemědělce má MZe v úmyslu stanovit jako podmínku určitou dobu, po kterou měl zemědělec před podáním žádosti podnikat. Evropská komise i ASZ jsou zcela proti tomuto požadavku. Potvrdilo se, že nevyslyšením připomínek některých nevládních organizací včetně Asociace soukromého zemědělství, ke kterým se v mnoha případech připojila i Evropská komise, došlo k prodloužení schvalování nových podmínek o několik měsíců.

Vstup Vinařské asociace ČR

Právě dlouhodobá a usilovná obhajoba zájmů soukromých zemědělců se stala impulsem pro vstup dvou nových organizací do ASZ. První z nich je Vinařská asociace ČR.

 „Vinařství a vinohradnictví je jednou z tradičních součástí tuzemského zemědělství. Jako jedno z mála odvětví se dokázalo reformovat a v současné době je významným prvkem ekonomického rozvoje ČR. Je však nutné respektovat obrovský nárůst menších a středních vinařských firem, které u nás za posledních deset let vznikly a tvoří protipól dříve zavedeným vinařským podnikům. Bohužel se na tyto malé firmy pozapomíná a jejich potřeby, práva a problémy se neřeší nebo jsou v tichosti přehlíženy,“ řekl na úvod představení Vinařské asociace ČR její předseda Josef Valihrach.

Cílem Vinařské asociace ČR proto je zastupování práv těchto malých a středních firem. Aktivně vstupuje do stávajícího dění v oboru vinařství a vinohradnictví a vnáší nové názory a podílí se na formování budoucnosti tohoto oboru.

„Při prosazování zájmů našich členů budeme do budoucna velice rádi spolupracovat s organizací, která se o totéž již téměř dvě desítky let velice úspěšně snaží v případě soukromých zemědělců. S její pomocí chceme usilovat o odvrácení zavedení nenulové spotřební daně na víno, které považujeme za zásah do mnoha dalších daňových zákonů, jež zásadně navýší cenu vína. Dále o změny v zákonu o vinařství a vinohradnictví a prováděcích vyhlášek s cílem snížit, zprůhlednit a zjednodušit administrativní a finanční náročnost. V neposlední řadě je naším cílem zefektivnění podpory českého a moravského vinařství,“ dodal předseda Valihrach.

O Asociaci myslivosti ČR

Druhou organizací, která vstoupila do Asociace soukromého zemědělství ČR, je Asociace myslivosti ČR. Jde o dobrovolné a nezávislé sdružení občanů, pro které je myslivost a ochrana přírody tradičně postavena na vlastnictví pozemků a jejichž cílem je vrátit vlastníkům a zemědělcům taková postavení a práva, která měli před rokem 1948. Asociace myslivosti ČR je adekvátní a osvědčenou alternativou jiných mysliveckých sdružení, její prioritou je však selská, nikoliv lidová myslivost. 

„V loňském roce byly Asociaci myslivosti ČR ze strany MZe uděleny kompetence k provádění školení a zkoušek myslivosti pro žadatele o lovecký lístek, školení a zkoušek pro myslivecké hospodáře a zkoušek loveckých psů z výkonu. V letošním roce podepsala naše organizace smlouvu s Českomoravskou kynologickou jednotou o vzájemné spolupráci. Ta opravňuje členské kluby ČMKJ k provádění zkoušek, zejména klubových, což považujeme za jeden z největších úspěchů naší dvouleté činnosti. Díky němu se z hlediska kompetencí Asociace myslivosti stala ve svém oboru zcela rovnoprávnou organizací,“ řekl její předseda Josef Plzák.

Asociace myslivosti ČR se s Asociací soukromého zemědělství ČR dohodla na společném prohlášení. Mezi jeho hlavní body patří posilování a propagování selské polní myslivosti ve vztahu k orgánům státní správy a prosazování změny myslivecké legislativy směrem k posílení vlastníků a hospodářů tak, aby již nebyli v područí lidové myslivosti jako přežitku socialismu.  

2014 - Rok rodinných farem, 2015 - Rok půdy

Předseda ASZ Josef Stehlík shrnul veškeré aktivity, kterým se v letošním Roce rodinných farem věnovala Asociace soukromého zemědělství za účelem představení rodinného způsobu hospodaření co nejširší veřejnosti. Jednalo se zejména o několik odborných seminářů uskutečněných v rámci dnů otevřených dveří na farmách členů asociace, které v průběhu roku navštívilo téměř dvacet tisíc návštěvníků. Jako připomenutí všech témat, kterým byly věnovány jednotlivé semináře, vydala Asociace soukromého zemědělství ucelenou publikaci. V roce 2015, který byl OSN vyhlášen jako Mezinárodní rok půdy, hodlá ASZ v pořádání takovýchto akcí v podobném duchu pokračovat.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR a Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ ČR