Složení či země původu na vážených potravinách? Od ledna povinnost

Chladicí pulty v tuzemských obchodech se od ledna 2015 s trochou nadsázky promění v nástěnku. S Novým rokem totiž vstupuje v platnost novela zákona 
o potravinách, která podstatně rozšíří množství informací, na které má zákazník nárok, a to hlavně u nebalených potravin. Typicky u masa, šunky, sýrů, pečiva či ovoce.  

Hned v chladicím pultu nebo v jeho těsné blízkosti by se zákazník měl dozvědět nejenom název výrobku, jeho výrobce 
a cenu, ale také zemi původu, jakost a hlavní složku. U jednotlivých potravin se ale počet povinných údajů liší, třeba u nebaleného pečiva se neuvádí země původu. Naopak povinně musí být uvedena třeba informace, že jde o zboží se sladidlem. Co nebude napsáno přímo u zboží, bude v jeho blízkosti. Třeba vedle pultu, typicky jde o informace o tom, jaké alergeny nebalené zboží obsahuje. Zákon také umožňuje, aby informaci zákazníkovi poskytla obsluha prodejny.

„Zákazníci budou díky novele zákona o potravinách rozhodně lépe informováni a budou přesně seznámeni s tím, co kupují. Z hlediska spotřebitele je nová legislativa užitečná, prodejcům potravin ale přináší zvýšené náklady na výrobu těchto nových popisků," popsala regionálnímu Deníku Kateřina Lacinová, vedoucí auditorka společnosti Bureau Veritas, která provádí audity 
v potravinářských provozech.

Zákazníci by se v příštím roce mohli konečně dočkat i toho, že se u pultového nebaleného salámu povinně objeví údaj o obsahu masa. Zákon s tím počítá, ale údaj zatím nelze napsat. K zákonu totiž chybí vyhláška, která by určila, co je to ona „hlavní složka" u různých druhů potravin. Teprve pak by bylo možné u salámu psát podíl masa. „Je připravována novela vyhlášky o mase a masných výrobcích, kde je definice hlavní složky pro masné výrobky navržena," uvedl včera pro regionální Deník mluvčí resortu zemědělství Hynek Jordán. Zda se však informace o množství masa v pultových salámech dočkáme, ještě není jisté. „V případě, že by byla definice v průběhu legislativního procesu z novely vyhlášky odstraněna, nebude nutné uvádět v těsné blízkosti potraviny procento hlavní složky ani v budoucnu," připouští mluvčí ministerstva. Jasno bude, až skončí připomínkové řízení 
k vyhlášce, patrně na jaře.

S novým zákonem se každopádně musejí popasovat potravináři i obchodníci. Například firma Ahold, pod kterou spadá řetězec Albert, začala informace o plném složení a alergenech psát na etikety. I Albert ale musí předělat počítačové programy, aby u nebalených výrobků byla nově požadovaná jména a adresy konkrétního výrobce. To se neobejde bez problémů třeba v segmentu chleba a pečiva. „Pracujeme vedle dodavatelů s celostátní působností také s velkým množstvím regionálních dodavatelů, kteří se navíc mohou na konkrétní prodejně ještě během daného dne měnit. Jiný dodavatel ráno a jiný odpoledne," upozorňuje na možné úskalí Judita Urbánková, ředitelka PR a komunikace obchodního řetězce Albert.

S novým značením počítá také řetězec Kaufland. „Informovat zákazníky o složení nebalených potravin budeme formou údajů, uvedených částečně přímo u nebaleného zboží, např. u obslužného pultu se sýry, uzeninami a lahůdkami, a to na cenové etiketě," vysvětluje tiskový mluvčí Kauflandu Michael Šperl. „Dále budou informace uvedeny v takzvaných katalozích, které bude mít zákazník k dispozici poblíž prodejních míst nebalených výrobků," doplňuje Michael Šperl.

Pozitivní změna nastane také u balených potravin. Zákon apeluje na potravináře, aby zpřehlednili popisky. „Nemělo by se tak stávat, že písmena nebo číslice budou rozmazané nebo obtížně čitelné kvůli nevhodně zvolenému podkladu," vysvětluje auditorka Kateřina Lacinová. Minimální velikost písma je 1,2 mm.

Velcí obchodníci 
s novým zákonem mít problém nebudou, značení je komplikace pro vesnické konzumy, říká šéf prodejen COOP a viceprezident SOČR Zdeněk Juračka.

Co novela zákona o potravinách a následná vyhláška bude znamenat pro nejmenší obchody na vesnici?

Je z toho patrný typicky český styl, že chceme být papežštější než papež a v mnoha ohledech máme přísnější regule než Evropa. Detailní značení nebalených potravin nebude těžké obstarat ve velkých supermarketech, které dnes představují asi 60 procent trhu, ale znamená to problém pro malé prodejny. Značení nebalených potravin je pro ně administrativně 
a technicky náročné.

Jak konkrétně?

U balených potravin to značení zajistí výrobce, ale 
u nebalených potravin musí zákazníka informovat prodejna. Velký supermarket si může dovolit dát třeba informační tabule, nebo třeba obrazovky a na nich pouštět údaje o složení výrobků a výrobcích, ale v malé jednomístné prodejně, kde má prodavačka v chladicím pultu třeba padesát výrobků, bude každou jednotlivou potravinu značit opravdu hodně složitě.

Aby tam ty párky, salámy a sýry nakonec zákazník vůbec viděl.

Přesně tak. Když se to zapíchá přímo do salámů, tak skoro nejsou vidět. My jsme to zkusili a vyfotili si to 
(viz fotografie v infografice – pozn. red.). Řešíme to značení s ministerstvem zemědělství i inspekcemi – jak do budoucna zajistit, aby zákazník dostal maximum informací a malé obchody to fyzicky zvládly vše označit. Musím zatím státní orgány pochválit, jak ze strany ministerstva, tak inspekcí je vidět vstřícnost. Uvědomují si, že to pro malé obchody bude problém, ovšem i pro ně to bude komplikované kontrolovat. Rádi bychom, kdyby byli tolerantní a netrestali neúmyslná pochybení.

Na druhou stranu zákon přece nenutí mít informace jen přímo ve vitríně. Mohou být podle zákona třeba v „blízkosti místa nabízení".

To je právě problém definice zákona. My jsme třeba zvažovali, že by si obchody koupily tablety, daly je vedle vitríny a zákazník by si 
v nich všechny informace našel, ale co dělat třeba s babičkami, které s tabletem neumějí? Ty nám řeknou, co jste nám to sem dali za televizi. Základem je tedy klasický popis a zákon k tomu doplňuje i ústní informaci od obsluhy.

Supermarkety budou informovat o pěti zemích největších dodavatelů. Bude to fungovat?

Hodnotíme tu informaci jako nadbytečnou, možná že částečně bude zákazníka 
i klamat. V obchodech se to složení výrobků podle země dodavatele neustále mění. Těžko se to bude prokazovat a jsem zvědav, kdo se pustí do kontroly, zda je údaj za celý obchod správný. Navíc si myslím, že je to i diskriminační. Proč bych musel psát, že nejvíce zboží je z Polska nebo z Česka. Někdy je složité přesný původ zboží určit. 

Autor: Jan Klička