O srovnávání mezd
09.12.2014 | Zemědělský svaz ČR
Hlavním tématem posledního čísla týdeníku ekonom bylo v článku s názvem “Kde Vás platí nejlépe“ porovnání mezd v jednotlivých sektorech ale i některých konkrétních společnostech. Porovnávání mezd je častým a velmi oblíbeným tématem našeho tisku a bohužel také oblíbeným i mezi čtenáři. Možná se ptáte, proč píši „bohužel“. Takováto srovnání sledují nejen lidé, kteří mají zaměstnání s cílem srovnat si svou mzdu s průměrnou mzdou v sektoru, ve kterém pracují či i s ostatními sektory - tedy jakýsi svůj sociální status, ale v mnoha případech jsou tito lidé také rodiči dětí, jejichž budoucí výběr povolání ovlivňují. A v tom je právě ten problém. Tyto články se opírají o rádoby důvěryhodná data – průměry sektorů, průměry společností. Málokterý autor si ale uvědomuje úskalí oněch průměrných mezd a přitom s každým takovýmto článkem je některým oborům přilepen cejch nejhoršího, nežádaného, neperspektivního oboru. Každé další opakování srovnání pak rodiče utvrzuje v tom, že tyto obory nejsou vhodné pro budoucí povolání a zájem o jejich studium ve společnosti zákonitě upadá.
Velmi často je pak v takovýchto článcích srovnávána průměrná mzda v bankovním sektoru, IT či telekomunikacích na straně jedné s průměrnou mzdou v zemědělství, textilním nebo dřevařském průmyslu na straně druhé. Žádný z autorů již ale neuvede, jaký je podíl nízko, či vysoce kvalifikovaných pracovníků v porovnávaných sektorech, což onen průměr velice zkresluje. V zemědělství například pracovalo v r. 2011 téměř 9% pracovníků se základním vzděláním (vč. nedokončeného a bez vzdělání), 48,1 % pracovníků se středním vzděláním bez maturity a cca 31% pracovníků s maturitou a jen 11,7% pracovníků s vysokoškolským vzděláním. Tedy téměř 60 % pracovníků v zemědělství nemělo maturitu. Je tedy logické, že tito pracovníci mající nižší ohodnocení, čímž samozřejmě snižují průměr celého sektoru a v porovnání se sektory jako IT pak průměr vyznívá zemědělství velmi negativně. To ale bohužel odrazuje i potenciální studenty středních a vysokých zemědělských škol, tedy těch kvalifikovaných, jejichž mzdová úroveň je vyšší než ony uváděné průměry.
Zkrátka každé další zjednodušené srovnání průměrných mezd snižuje image některých sektorů mj. i zemědělství. Tím i znehodnocuje naši snahu o ukázání zemědělství, jakožto perspektivního oboru pro nastupující generace např. naším projektem „Zemědělství žije!“. Zemědělské obory tak studuje málo studentů a zemědělství se nedostává potřebné množství mladých kvalifikovaných odborníků, což se v budoucnosti nepochybně musí promítnout do jeho konkurenceschopnosti.
Abychom mohli na takováto tvrzení odborně argumentovat, rozhodli jsme se podrobněji zmapovat strukturu pracovníků na jednotlivých pozicích a to nejen jejich vzdělanostní a věkovou strukturu ale i výši mezd. Chceme tak ukázat, že mzdy kvalifikovaných pracovníků v zemědělství nejsou tak nízké, jak je veřejnosti předkládáno a naopak že mohou být srovnatelné se mzdami kvalifikovaných pracovníků i v jiných sektorech a ve svém okolí tj. na venkově mohou být dokonce i vyšší. Zároveň tímto šetřením zjistíme i potřebu konkrétních oborů v jednotlivých krajích, což nám pomůže pro jednání s krajskými úřady a státem o zachování těchto oborů na zemědělských školách.
Ing. Martin Pýcha
Předseda Zemědělského svazu
Další články v kategorii
- Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích (19.04.2024)
- Souhrn událostí uplynulého dne 18.4.2024 (19.04.2024)
- Češi konzumují méně ovoce a zeleniny, než je doporučená denní dávka (18.04.2024)
- Fazole z Teska obsahovaly čtyřnásobné množství herbicidu (18.04.2024)
- Budějovický Budvar měl loni rekordní tržby 3,37 miliardy korun, stouply o 11 pct (18.04.2024)
- ASZ ČR odmítá návrhy poslanců ANO a SPD na omezení svobody vlastníků půdy (18.04.2024)
- Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě (18.04.2024)
- Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor (18.04.2024)
- Arboretum v Pardubicích budou spravovat technické služby, změna je na popud lidí (18.04.2024)
- Letošní Cena Ing. Jiřího Nováka byla udělena Pavlu Bednářovi za výzkum modřínu (18.04.2024)