Značení potravin neukazuje jejich skutečný původ, protestují výrobci

Povinnost obchodních řetězců zveřejňovat pět zemí, z nichž odebírají nejvíce potravin, je podle potravinářů špatně nastavená. Podle současného zadání nezobrazuje výčet států skutečný původ sortimentu, ale podíly jednotlivých dodavatelů podle sídla v dané zemi, tedy podle toho, kde se potraviny koupily. Ministerstvo zemědělství je ochotné věc prozkoumat. Potravinářské komoře se nelíbí ani definice českých potravin, která je prý výsledkem nekompetentnosti ministerských úředníků.

Povinné tabulky o původu jídla zavedla novela zákona o potravinách od začátku tohoto roku. Potravináři jsou ale přesvědčeni o tom, že na ní uvedené informace jsou "nic neříkající", a jsou připraveni iniciovat novelu, podle níž by řetězce musely seznam sestavit na základě toho, kde jsou jimi prodávané skutečně výrobky vyrobeny. Ministerstvo zemědělství připustilo, že pokud se neprokáže přísnost seznamu, mohla by se pravidla pro jeho sestavování změnit.

• Ve srovnání s údaji z loňského června je totiž skutečný podíl zboží českého původu mnohem nižší. Například hypermarkety Globus uvádějí, že odebírají od firem se sídlem v Česku 93 procent zboží, Billa ještě o půl procenta více. Na druhé straně například Lidl odebírá 44 procent zboží českého původu.

• Z údajů, které obchodní řetězce začátkem června poskytly ministerstvu zemědělství, přitom vyplynulo, že podíl českých potravin se pohybuje mezi 40 a 75 procenty. Nejvyšší podíl domácích produktů měly tehdy družstevní prodejny Coop, následované řetězci Globus, Penny Market a Tesco. Nejméně českých potravin v nabídce měly Lidl a Kaufland. Z velkých obchodníků neuvedl údaj pouze řetězec Interspar, který ale z trhu odchází po převzetí konkurenčním Aholdem.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána je informace o největšíchdodavatelích potravin jednou z těch, které mohou pomoci spotřebitelům při rozhodování o nákupu. Podobné ustanovení platí například na Slovensku. "Nejedná se o informaci o původu, jelikož tyto údaje nejsou v rámci vnitřního trhu povinné pro všechny potraviny, ale pouze pro uvedený druh komodit," řekl mluvčí.

Údaj o původu je v rámci Evropské unie v současnosti povinný například u ovoce, zeleniny, olivového oleje a hovězího masa. Od dubna bude povinný také u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa. "Pokud se v praxi ukáže, že tento seznam není pro spotřebitele přínosný, je ministerstvo připraveno iniciovat změnu," připustil Jordán.

Podle slov prezidenta Potravinářské komory Miroslava Tomana výrobci zákon vítají, ale bez prováděcích vyhlášek ho označil za bezzubý. S tím souhlasí také Zdeněk Juračka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, který ale na druhou stranu dodává, že uvádění původu potravin lze těžko kontrolovat. "Podle našeho názoru je tato informace zcela nadbytečná a nikdy nemůže být přesná, protože to nikdo nezkontroluje, protože je to obrovské množství dokladů," řekl dnes v ČT a dodal, že je také důležité zvážit, zda dosažený efekt vykompenzuje finanční a organizační náklady řetězců.

Podle definice žádná belgická čokoláda neexistuje

Toman se na dnešní tiskové konferenci vyjádřil rovněž k novému určení, co je a není český výrobek. "Definici české potraviny, kdy se plošně stanovuje 75 % podílu české suroviny, považujeme za vyloženě nešťastné," prohlásil. Nesmyslnost definice ukázal na příkladu belgické čokolády, která by podle nových stanov nemohla být označena za skutečně belgickou, protože kakaové boby, z nichž je čokoláda vyrobena, v Belgii nerostou.

Definice je podle prezidenta Potravinářské komory výsledkem nekompetentnosti ministerských úředníků. S myšlenkou označování českých výrobků souhlasí, ale je nutné brát v úvahu nejen původ surovin, ale také přidanou hodnotu, jako je například receptura.

Velcí výrobci požadují dotace na vývoz mimo EU

Iniciativa velkých tuzemských zemědělských a potravinářských firem žádá po státu dotace na vývoz do zemí mimo Evropskou unii. V důsledku uzavření ruského trhu před dovozem je na evropském trhu přetlak a do našich obchodů směřují potraviny, jako je například maso za dumpingové ceny. Na rozdíl od jiných států Česko situaci neřeší, uvedl dnes na tiskové konferenci předseda nedávno vzniklé organizace Zdeněk Jandejsek. Jedním ze zakládajících členů iniciativy je největší agropotravinářská skupina u nás Agrofert vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO). 

"První věc, která by se v současné době měla řešit, je prosazení exportních dotací na ohrožené komodity do třetích zemí," řekl Jandejsek, který je šéfem velké zemědělsko-potravinářské skupiny Rabbit Trhový Štěpánov. "My tady o tom hodně mluvíme, ale Francie už to dávno řeší, Polsko to řeší, pobaltské státy už to dávno řeší," podotkl.