Schválení evropské směrnice o GMO by mělo být impulsem k zahájení kvalifikované diskuze!

18.01.2015 | Agris

Členské státy se nyní mohou sami rozhodovat, zda na svém území budou pěstovat geneticky modifikované plodiny či ne. Ekologičtí zemědělci v souvislosti s novým EU nařízením o geneticky modifikovaných plodinách upozorňují na absenci věcné veřejné diskuze, neochotu státu hledat alternativní řešení jako náhradu za dovážené GM plodiny a možnost vytváření GMO free zón jako nástroje pro snížení hrozby kontaminace i šanci pro upevnění a rozvoj regionů.

Geneticky modifikované plodiny, jejichž pěstování v budoucnu povolí Evropská unie, budou moci členské státy na svých územích zakázat. Jako argumentaci mohou použít sociálně-ekonomické aspekty, územní plánování, zemědělskou politiku či rizika pro zdraví a životní prostředí. Zákaz se může vztahovat jak na celé území státu, tak na vybrané oblasti. Evropská směrnice o geneticky modifikovaných plodinách, kterou 13. 1. 2015 schválil Evropský parlament, tak nepřímo umožňuje veřejnosti podílet se výrazněji než dříve na rozhodnutí, zda ve své zemi pěstovat GMO či ne. Řada evropských zemí považuje tento krok za možnost, jak na svých územích GMO zakázat. Ochrannou klauzuli, která neumožňuje pěstování GMO na jejich území, již dříve přijali Rakousko, Bulharsko, Řecko, Německo, Maďarsko, Itálie, Lucembursko a Polsko.

Nedostatečná informovanost veřejnosti

Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství (ČTPEZ) nové nařízení vítá. Upozorňuje však, že v České republice dnes neexistuje otevřená komunikační platforma, která by nabízela prostor k veřejné diskuzi o reálných přínosech a hrozbách, které GM produkce pro Českou republiku představuje. Řada témat spojených s pěstování GMO je v současné době medializována bez širšího kontextu a stávající diskuze bohužel probíhá v úrovni polarizované mezi vědce a aktivisty. Tématům jako je ztráta rostlinné i živočišné biodiverzity, intenzivní půdní eroze spojená s monokulturním pěstováním a kontaminace půd a vody glyfosátem, jehož užívání s GM produkcí rapidně stoupá, není dle našeho názoru věnována dostatečná pozornost. Pokud nechceme, aby o přítomnosti geneticky modifikovaných plodin u nás rozhodovali pouze úzké skupiny lidí, je nutné otevřít na toto téma širší věcnou diskuzi.

GMO free zóny jako prevence před nezaviněnou kontaminací i způsob, jak pozdvihnout region

Mezinárodní federace ekozemědělského hnutí (IFOAM) poukazuje na to, že nové nařízení doporučuje opatření, která by zabránila přeshraniční kontaminaci potravinových surovin nebo krmiv, na úrovni členských států ale nejsou přijata závazná opatření, která by jasně stanovovala zodpovědnost producenta za následky kontaminace GM produkcí (polluter pays principle). Ekologický systém hospodaření, stejně tak jako konvenční, musí zůstat principiálně GMO free. Je třeba, aby byl tento stav i v budoucnu nadále zachován. Již dnes je prokázáno, že pěstování GMO v některých oblastech zcela znemožňuje ekologickou produkci a celkově zvyšuje cenu GMO free surovin a potravin. Jednou z možností, jak těmto situacím předcházet, je vytvoření GMO free pěstitelských zón. Zkušenosti z Evropy potvrzují, že tyto zóny, vzniklé na dobrovolném rozhodnutí zemědělců v dané lokalitě či regionu, podněcují rozvoj udržitelných zemědělských systémů, vytváření pracovních míst a zlepšují celkovou čitelnost regionu a produktů z něj pocházejících pro spotřebitele. Budování těchto zón se nabízí zejména v pohraničních oblastech, kde tyto oblasti mohou současně bránit případné přeshraniční kontaminaci.

Více investic do výzkumu alternativních řešení

Nová směrnice o pěstování geneticky modifikovaných plodin se zabývá pouze produkcí GMO, nikterak však nezohledňuje import a následný prodej GM plodin. V roce 2014 byla v České republice geneticky modifikovaná kukuřice pěstována na ploše 1 754 hektarů a tato výměra se již několik let pravidelně nadále snižuje. Zcela jiná situace je však oblasti dovozu a prodeje GM krmiv, které v novém nařízení nejsou nijak pojednány. Zhruba 80 % z celkového množství krmiv v EU tvoří importovaná GM sója. Produkty ze zvířat krmených GMO se navíc nemusí nijak označovat. V rámci snížení nebezpečí kontaminace ekologické a konvenční produkce a současně upevnění potravinové suverenity České republiky proto považujeme za mnohem důležitější, aby se programově hledala alternativní řešení v podobě využívání jiných bílkovinných krmiv či vhodně kombinovaných luskovino-obilných směsí tuzemského původu. (Úspěšným příkladem může být aktuální plán Polska na kompletní nahrazení dovážené GM sóji bílkovinnými plodinami z vlastních zdrojů do roku 2016.). Přestože existují alternativní řešení, jak se v budoucnu stát na importovaných GM krmivech nezávislými, ani na toto téma u nás neprobíhá žádná diskuze. Právě schválená evropská směrnice by v tomto ohledu mohla být dobrým impulsem pro změnu.

_______________________________________________________________________________

Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství (ČTPEZ) je sdružení významných aktérů z oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání, zemědělské a potravinářské produkce a obchodu a oborových nevládních organizací se zaměřením na ekologické zemědělství a produkci biopotravin. Cílem ČTPEZ je budovat a podporovat rozvoj znalostního systému v oblasti ekologického zemědělství a produkce biopotravin a posílit konkurenceschopnost ekozemědělského sektoru v České republice ve všech jeho klíčových oblastech. ČTPEZ byla založena v roce 2009, v současné době má 22 členů.

Mezinárodní federace ekozemědělského hnutí(International Federation of Organic Farming Movements, IFOAM) je mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství zastřešující téměř 800 ekozemědělských organizací v 117 zemích světa. ČTPEZ je členem evropské pobočky IFOAM EU.

Plné znění schválené směrnice zde: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P8-TA-2015-0004+0+DOC+XML+V0//CS&language=CS#BKMD-5