Mléčné kvóty končí. Připravte se na výkyvy cen

Zemědělci jsou nervózní. Od dubna přestanou 
v Evropské unii platit mléčné kvóty a nikdo neví, co se stane. „Vůbec nevíme, co se bude dít. Agrární komora ČR nyní zpracovává analýzy, ale špatní jsou z toho všichni, třeba 
i Němci," uvedla mluvčí komory Dana Večeřová.

Evropa kvóty zavedla v roce 1984, aby stabilizovala trh 
s mlékem. Od té doby může každá země Evropské unie vyprodukovat jen určité množství. Pokud limit překročí, musí zaplatit penále. Česko kvóty zavedlo v dubnu 2001, tedy ještě před vstupem do unie, aby si na systém zvyklo. Zemědělci kvůli tomu tehdy hlasitě protestovali, 
a dokonce zablokovali dopravu v Praze. Nyní, po čtrnácti letech, jsou nesví, když mají kvóty skončit.

„Nemyslím si, že by se letos stalo něco mimořádného, ale Nizozemsko, Dánsko nebo Německo se na konec mléčných kvót připravují a postupně produkci zvyšují. Navíc jde cena dolů kvůli ruskému embargu," uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Jenomže stejnou nervozitu zažívají právě i Němci. Sice se podle Dany Večeřové na konec kvót důkladně připravují, ale sami nevědí, jaký dopad na ně liberalizace trhu s mlékem bude mít. „Dokonce nám říkají, že to jako velcí producenti ustojíme," řekla mluvčí Agrární komory.

Žádná tragédie

Němci to ovšem s naším významem trochu přehánějí. Česko má v evropské produkci mléka podíl 1,7 procenta, celosvětově pak 0,4 procenta. Podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka se ceny mléka rozhodně netvoří v Česku, ale jinde, zejména pak na Novém Zélandu, který vykazuje nadprodukci 370 procent a zásobuje hlavně trhy v Oceánii 
a v Asii. „Krávy tam jsou na pastvě 365 dní v roce, takže produkce vyjde levněji," přiblížil.

Také v Evropě se produkce postupně přesouvá z jihu na severozápad Evropy, kde jsou pro chov dojných krav lepší podmínky. Výhled Evropské unie do roku 2024 hovoří 
o tom, že více mléka se bude vyrábět v Irsku, Nizozemsku, Dánsku nebo Německu. Velký potenciál má podle této zprávy i Polsko. V Irsku by se produkce mléka mohla zvýšit 
i o 15 procent. Naopak v České republice by se výroba měla pomalu omezovat, i když zřejmě nijak výrazně.

Jiří Kopáček odhaduje, že do roku 2020 se v Česku sníží produkce mléka o jedno procento ročně, tedy celkem asi 
o pět procent. Nepovažuje to však za tragédii. Už nyní čeští producenti vyrobí méně mléka, než jim dovolují kvóty. Vlastně tuto hranici farmáři překročili pouze jednou, a to 
v období 2005/2006 o 0,6 procenta. Dnes se výroba pohybuje o zhruba 4,5 procenta pod povolenou kvótou. I tak má Česká republika ve výrobě mléka přebytek 17 procent.

Podle šéfa tiskového odboru ministerstva zemědělství Radka Melichara ale ukončení kvót přichází ve špatnou dobu. Do hry totiž vstoupilo ruské embargo, které vytváří na evropském trhu přetlak a tím 
i sráží ceny. „Ukončení kvót může rozkolísat trh s mlékem a jeho ceny. Producenti ale mají možnost, jak se se situací vyrovnat. Mohou se sdružovat v producentských organizacích a v jejich rámci vyjednávat nad běžná pravidla hospodářské soutěže až o 33 procent národní produkce mléka," přiblížil s tím, že dosud bylo 
v České republice uznáno osm takových organizací.

Farmáři tedy nejsou nesví ani tak kvůli končícím kvótám, ale spíš kvůli klesajícím cenám. Jen za poslední rok spadly o 15 procent a výroba mléka se pomalu přibližuje 
k hranici rentability. Martin Pýcha připouští, že pokud se cena dostane pod tuto hranici, někteří výrobci by mohli chov dojných krav ukončit.Jejich naděje se nyní upírají na ruský trh, který je ve značné míře na dovozu mléčných výrobků závislý. „Ceny tam jdou velmi nahoru, což se lidem nelíbí. Trhem by mohlo zahýbat, jestliže by Rusko od embarga odstoupilo," řekl 
a doplnil, že takové signály se už objevují.

Asijská naděje

Cenovou situaci sleduje i ministerstvo zemědělství. „Obtížné období případného poklesu cen by měly producentům pomoci překonat také takzvané přímé platby a opatření Programu rozvoje venkova, přičemž nastavení jejich využití v České republice do roku 2020, které na ministerstvu zemědělství právě připravujeme, je do značné míry orientováno právě na vazbu s chovem dojnic," upřesnil Radek Melichar.

Poptávka po mléce a mléčných výrobcích ale ve světě roste a všechny zraky se upírají na asijské trhy. Vždyť právě kvůli těmto trhům Evropská unie mléčné kvóty ruší, protože je omezovaly v produkci a dalším vývozu do Asie. Východ vidí jako příležitost i čeští výrobci. „Pro nás je zajímavý arabský trh, kde je velký zájem o naše měkké sýry," přiblížila mluvčí Agrární komory Večeřová.

České výrobky také stále častěji dokážou obstát na velmi náročném trhu Evropské unie. Tady si to ale podle agrárního analytika Petra Havla Česká republika zavařila po vyhlášení embarga Ruskem. „Nebylo úplně dobré, jak jsme v panice zareagovali na obchodní válku s Ruskem, když jsme zkomplikovali dovoz z Evropské unie. To si budou pamatovat," vysvětlil.

Konec mléčných kvót by se mohl dotknout i běžného spotřebitele. Ceny mléčných výrobků by už nemusely být tak stabilní jako dosud. „Během příštích několika let budou ceny kolísat a tyto výkyvy budou i v rámci jednoho roku," dodal šéf Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Autor: Vilém Janouš