Medvědí služba českému včelařství

Zimní období sice ještě neskončilo, světlá část dne je však již o 2 hodiny delší než tomu bylo v době zimního slunovratu. Vzhledem k celkově stále mírnému průběhu zimy – na mnoha místech jsou již týdny částečně rozkvetlé lísky – narůstá aktivita včelstev připravených zahájit svůj předjarní rozvoj, ke kterému budou potřebovat dostatek zásob, pylu v přírodě a některá i zvýšenou péči včelařů – těch dobrých a vzdělaných.

Kdyby včely mohly vyprávět, asi by nám potvrdily, že mají mnoho nepřátel a k těm největším, bohužel, stále patří i lidé, a jak se mezi chovateli včel po léta traduje, tím vůbec největším nepřítelem včel je hloupý včelař.

Včely jsou ve formách svých genů vybaveny unikátní knihovnou informací umožňující přežití a reprodukci i v náročných a rychle se měnících přírodních podmínkách. Včela medonosná, má-li dostatečně širokou informační základnu svého genotypu, dokáže podmínky vnějšího prostředí správně vyhodnotit a reagovat na ně. Včely mají i schopnost sociálního učení s vysokou přesností a cíleností výstupů.

Včely se mýlí zřídka. Za svůj omyl totiž těžce platí.

Lidé jsou nadáni schopností učení, základem jejich poznání jsou po tisíciletí pozorování i pokusy, v knihách ukládají nabyté znalosti přírody po staletí. Velkým zdrojem poznání o včelách, jejich produktech a někdy pohříchu i o včelařích se stal v posledních letech internet. Na rozdíl od informací v odborných knihách, které zpravidla garantuje osobnost renomovaného autora, obsahují naše novodobá informační média často informace různě manipulované a způsobilé vytvářet a upevňovat takový názor na věc, který je v naprostém rozporu s logickou úvahou založenou na zdravém rozumu.

Lidé se mýlí často. Asi také proto, že za své omyly často neplatí.

Jestliže se pak rozvine diskuse, v níž strany místo exaktních argumentů přinášejí subjektivní, nedostatečně nebo i ničím nepodložené domněnky, dopracujeme se situace, kdy se na portále Agris (provozuje Česká zemědělská univerzita v Praze, vznikl ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství), objeví článek převzatý z lidovky.cz: “V Česku včelaříme blbě”.

Dovolím si, ač v zásadě nerad, reagovat na uvedený článek, neboť adekvátní odborné reakce jsme se na jiných místech stále nedočkali. Budu proto vždy citovat část ze zmíněného článku ( citace je kurzívou) s vysvětlující reakcí.

Včelám se v posledních letech nedaří dobře. To ví asi každý. Proč? Zřejmě včelaříme blbě.

Ne, na celém světě i v Evropě jdou běžně ztráty včelstev v chladné zimní periodě roku do desítek procent. U nás tomu tak ale není, ve většině sezón z vlastní praxe a kontaktů se stovkami českých včelařů si mohu dovolit tvrdit, že ztráty jsou u nás v procentuálním vyjádření jednociferné a tedy zlomkem uváděných údajů z jiných zemí. Tvrzení, kterým článek začíná, proto nepovažuji za opodstatněné.

Jsme přece tradičně nejzavčelařenější místo na zemi.

Ano. V evropském kontextu máme relativně hodně včelařů. V roce 1970 jsme jich však měli na území dnešní ČR více než 100 000. Dnes naštěstí mimo jiné také v důsledku naší systematické práce s mladými lidmi máme stále ještě více než 50 000 včelařů, jenže chovají v průměru jen asi 12 včelstev. Tím dosahujeme rovnoměrnějšího opylení české krajiny, nemáme stanoviště o několika stovkách včelstev, nepotřebujeme je za opylováním převážet stovky a tisíce kilometrů v podmínkách obrovského stresu spojeného s šířením nemocí, potřeby užití antibiotik apod. To znamená, že tzv. vysoká zavčelařenost (= počet včelařů na km2) naší země současně napomáhá ekologické stabilitě i stabilitě oboru, protože menší podíl mobilního včelaření zpomaluje šíření nemocí. Větší počet malých včelařských jednotek umožňuje i lepší kontrolu včelstev vzdělaným včelařem a je větší zárukou stability oboru než několik velkofarem.

A když se náhodou zeptáte, proč včely ubývají, dozvíte se nejčastěji odpověď, protože varroáza.

V poslední době se v médiích šíří informace o velkých ztrátách včelstev. Ty však bude teprve nutno plošně ověřit. Ztráty budou letos pravděpodobně větší. Podle spolehlivě ověřených statistik ale minimálně do září loňského roku u nás včelstev po celou řadu posledních let přibývá a to významně. Přes 600 000 včelstev zazimovaných na podzim u nás nebylo více než 20 let!

Chemikálie jako v minulém století.

Chemikálie jsou látky získané chemickým procesem. Používaly se v zemědělství nejen v minulém, ale i v předminulém století stejně jako dnes a budou se používat i po staletí následující. Rostlinná, živočišná výroba i celé potravinářství – výroba mléka, masa, ale i pečiva by bez užití chemikálií zkolabovala a lidstvo by z velké části vymřelo hlady. Jen do medu se žádné chemikálie (žádné látky obecně!) při zpracovávání nepřidávají!

Proti roztoči v úlech se včelaři mohou bránit různě, ale jediná legální cesta je použití syntetických pesticidů v úlu. Je to povinnost daná vyhláškou Státní veterinární správy a nepoužití může být trestáno pokutou v řádu desítek tisíc korun. Včelaři nejen pesticidy použít musí, ale s oblibou je i nadužívají. Dělají to pro dobro nás všech, protože bez pesticidů včely možná vyhynou. A proto se musíme zbavit všech včel volně žijících v přírodě. A proto každé neošetřené včelstvo je potencionální roznašeč chorob. V době, kdy se objevil dotyčný roztoč, to bylo samozřejmě očekávatelné chování. Včelstva umírala a pesticidy byly tehdy funkční a zřejmě i jediné řešení. To nám bohužel zůstalo dodnes.

Pesticidy jsou látky hubící škůdce. Některé z nich (neonikotinoidy), o nichž přinášíme pravidelné zprávy v naší členské sekci, mohou na celém světě představovat vážné nebezpečí pro včely (nejen pro včelu medonosnou). Také bez pesticidů se však zemědělství neobejde. Jinak bychom přišli o většinu sklizené úrody – z velké části již na poli a o zbytek ve skladech. Když nebudeme včelstva léčit, brzy nám jich většina a později také zbytek uhyne. Členové našeho spolku vědí, že roztoči nejen přenášejí virózy, ale že z takto nakažených včel se nemoc šíří i do populací divoce žijících včel, které jsou často specializovanými opylovateli některých druhů naší flóry dotvářejících druhovou pestrost naší krajiny. Likvidace roztoče Varroa destructor na včele medonosné je proto i ochranou čmeláků a dalších divoce žijících včel!

Moderní svět včelaření ví o roztoči mnoho nového, avšak my lijeme do úlů chemikálie v množství stejném jako v minulém století. A nejedná se o ledasjaké látky. Například v bioprovozech se opakovaně používá cca 200 gramů kyseliny mravenčí. Stejné, která stála za smrtí lidí v metanolové aféře. Metanol se totiž v těle rozkládá na formaldehyd a kyselinu mravenčí. Ta pak zabíjí v dávce dva gramy pro dospělého člověka! Tak to tvrdí odborníci na otravu metanolem. Je třeba to brát v úvahu. Náš současný včelař nechává v úle odpařit opakovaně dávku, jež dokáže spolehlivě otrávit 100 lidí.

Ano, použití kyseliny mravenčí může být vnímáno jako problematické a spojitost s methanolem vyjma rozkladu (jedná se o oxidaci) je uvedena správně – ovšem jen v takto velkých dávkách.

Hmyz, jako živočich v “brnění z kutikuly”, přirozeně snáší jinou dávku HCOOH než člověk a také jinou než roztoč Varroa. Jen trvalé předávkování může být příčinou poškození žaludku včel a kutikulou nechráněných částí jejich ústního ústrojí. Kyselinu mravenčí ale nelze vnímat jednoznačně jako jed. Zda působí látka jako jed je přirozeně otázkou množství a koncentrace. V malých dávkách je HCOOH povoleným konzervantem a okyselovačem potravin v některých zemích jako E236 (USA, Německo). A v takovém množství se do medu nedostává ani u opakovaně léčených včelstev. (To neznamená, že bychom neměli věnovat pozornost možnému vlivu okyselení zimních zásob ve včelstvu či narušení mikroflóry úlového prostředí.) V zemědělství se HCOOH významně uplatňuje jako acidifikátor s protimikrobiálními účinky při výrobě krmiv a stabilizaci siláží (NOACK ČR). Výše uvedená část článku je tudíž manipulativní.

Povinnou chemoterapii pro včely vyrábí jediný certifikovaný výrobce – Výzkumný ustav včelařský, s. r. o., sídlící v Dole, asi dvacet kilometrů severně od Prahy. Jeho nabídka je pestrá: Varidol 125 a MP 10 FUM jsou přípravky pro aplikaci fumigací, což je způsob boje se škůdci pomocí látek v plynné formě. Účinnou látkou Varidolu je amitraz, MP-1 FUM je zase pyrethroid tau-fluvalinate. Roztok se těsně před použitím kape na fumigační pásky – proužky z celulózy impregnované směsí dusičnanů k doutnání. Pak je tu třeba M-1 AER. Přípravek pro aplikaci aerosolem. Účinnou látkou přípravku M-1 AER je již známý pyrethroid tau-fluvalinate. K dispozici je ovšem i Gabon PF 90 – jeden jeho proužek obsahuje 90 mg tau-fluvalinatu. Nebo můžete zvolit M-1 AER. Aplikuje se nátěrem na víčka plodu. Je určen k hubení roztočů v zavíčkovaných buňkách. Účinná látka je syntetický pyrethroid tau-fluvalinate. Vodní emulze přípravku M-1 AER se nanáší štětcem na plásty se zavíčkovaným plodem vyjmuté ze včelstva. A co takhle Formidol 40? U něho odparné desky z krátkovláknité celulózy obsahují 40 ml kyseliny mravenčí v koncentraci 85 procent. Nevím jak pro ctěné čtenáře, ale pro mě byl sortiment tohoto druhu šokem hned na začátku včelařské praxe. Zvlášť po zjištění, že příslušný roztoč je k chemickému koktejlu stále odolnější a četnosti zásahů je zapotřebí zvyšovat rok od roku.

Léčiva na jiné bázi než thymolu, kyseliny mravenčí či šťavelové (ač ta je z pohledu člověka i včel poměrně vysoce jedovatá a stejně jako kyselina mravenčí či thymol vyráběná výhradně chemosynteticky) jsou označována jako “tvrdá chemie”. Je to z odborného hlediska naprostý nesmysl s ohledem na jejich cílený (selektivní) účinek při mnohonásobně nižších dávkách šetřících zdraví a životy včel, než jaké jsou potřebné u organických kyselin a thymolu. 90 mg tau fluvalinatu v porovnání s desítkami mililitrů koncentrované HCOOH je velký rozdíl. Přitom navíc autor zamlčuje, že v ČR se již léta daleko více používá Gabon PA92 s pouhými 1,5 mg pyrethroidu acrinathrinu! Pyrethroidy se široce používají v rostlinné výrobě proti řadě škůdců. Příkladem může být přípravek KARATE® v obilninách, hrachu, bobu, řepce olejce, hořčici bílé, bramboru, kukuřici na zrno, cukrovce, řepě krmné, vojtěšce, jeteli, jádrovinách, peckovinách, révě vinné, lnu, jahodníku, čočce, brukvovité zelenině, rajčeti, okurce, paprice, česneku, mrkvi, petrželi, pastináku setém, fenyklu řapíkovém, kopru vonném, kmínu kořenném… a dávkování: pouhých 50 gramů na litr!

Vodní emulze M-1 AER obsahuje v 1 ml 3,84 mg tau fluvalinatu. Při léčení se takto do včelstva vnáší maximálně desítky mg léčiva. Co se týká amitrazu, jedná se o akaricid široce používaný v mnoha zemích na světě (Francie, Japonsko, Nový Zéland, Kanada, USA, Rusko aj.) ve veterinární medicíně i ve včelařství v mnohem vyšších dávkách, než jaké se používají v ČR (proto zůstává v ČR účinný). Přirozeně cílem rozumného (tj. neznalosti, fanatismu a dogmatismu prostého) užívání léčiv proti varroáze je kombinace různých látek od pozdního léta do časného předjaří. Tím se omezuje možnost vzniku rezistence roztočů Varroa a také může zůstávat dávkování léčiv na mnohonásobně nižších úrovních, než je ve světě běžné.

Ostatně na rozdíl od jiných živočišných produktů – masa i mléka, které konzumujeme v neporovnatelně větším množství než med a které mají stanovené měřitelné limity inhibičních (antibakteriálně a bakteriostaticky působících) látek (MRL) – v medu ani tato nízká množství antibiotik a sulfonamidů nejsou povolena!

Citované akaricidy používané u nás ve zcela nepatrných dávkách mají lipofilní charakter (ve stopách mohou přecházet maximálně do vosku) a v českém medu nebyla nikdy jejich rezidua zjištěna.

Další a další omyly se kupí v článku “V Česku včelaříme blbě” pana Smolíka – jen stručně uveďme některé na pravou míru :

V ČR převažující včelaři s několika včelstvy určitě nevčelaří primárně kvůli medu (nemedaří, jak říká autor), ale chovají včelstva většinou proto, že mají rádi přírodu a prostřednictvím včelařství se o ní dozvědí mnohem více, než znali jako nevčelaři. Určitě se neinspirovali typickými stanovišti o 400 včelstvech chovanými na opylovací službu v USA a krmenými proto pylovými náhražkami, které v ČR vůbec nepotřebujeme používat.

Množení roztočů nemá nic společného s mednou snůškou.

Kdo se chce vrátit s autorem doporučovanou tmavou včelou k původním kříženkám, bude si muset nepochybně pořídit cedule, které ještě pamatujeme z 60. let minulého století – POZOR ZLÉ VČELY.

Medovicový med patří k ceněným nedostatkovým druhům, má vysoké protibakteriální účinky i obsah ceněných minerálních látek, zejména stopových prvků, v současné době chřipkových epidemií tento druh medu po špatné loňské sezóně zvláště postrádáme.

Error maximus est evertere regulas, errorem honorando tegumento et titulo novi modi... Největší chybou jest rozvraceti pravidla tím, že se velebí omyly pod pláštíkem novot... pravil již na počátku 18. století cisterciácký mnich plaského kláštera a manětínský hudebník Mauritius Vogt. Snad bychom mohli ještě dodat cituje z novějších dob oblíbenou pohádku : “Kdybys nebyl...”

Nic proti “punkerům”, ale měli bychom se snažit, aby vzdělání a z něho plynoucí znalosti byly takovou prioritou v českém zemědělství a včelařství,že nikoho ani nenapadne dělat českému včelařství medvědí službu, jak se v únoru bohužel stalo v českých periodikách.

publikováno: 20. 2. 2015 | autor: Václav Švamberk <vaclav@majabee.cz>

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info