Češi fandí lokálnímu jídlu. Moc ho ale nekupují

Potraviny od místních farmářů jsou fajn. Nejenže jejich nákup podporuje zaměstnanost v daném regionu, ale jsou i zdravé. To si myslí převážná část Čechů, jak ukázal nejnovější mezinárodní průzkum v osmi evropských zemích. V praxi se však obyvatelé České republiky chovají trochu jinak. Nakupovat chodí do nejbližšího obchodu, zpravidla supermarketu, 
a většina ani neví, kam si takové potraviny mohou jít koupit.

Ministerstvo zemědělství přitom v posledních letech utrácí desítky milionů korun, aby potraviny od lokálních výrobců propagovalo.

Jen na podporu značek Klasa a Regionální potravina daly ministerstvo zemědělství 
a Státní zemědělský a intervenční fond v minulých třech letech zhruba 250 milionů korun ročně. Už loni se nad tím pozastavil Nejvyšší kontrolní úřad, podle něhož není zřejmé, zda kampaně u obou značek naplnily požadované výsledky.

Mezinárodní průzkum organizace Friend of the Earth Europe jako by tomuto závěru dal za pravdu. Dvaašedesát procent dotázaných Čechů a Češek uvedlo, že v okolí jejich bydliště není mnoho příležitostí k nakupování lokálních potravin. Stejný díl lidí si také myslí, že je obtížné vůbec zjistit, kde se lokální potraviny dají pořídit. „Nejnovější průzkum ukázal, že spotřebitelé podporují a požadují lokální potraviny, které byly vyrobeny na místních farmách. Odhalil však také nejčastější překážky takových nákupů – málo důvěryhodných a přehledných informací i možností k nákupu," zhodnotila výsledky průzkumu Klára Havlová ze spotřebitelského programu Hnutí Duha.

Mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán ale namítá, že projekt Regionální potravina funguje poměrně krátkou dobu (od roku 2010) 
a kampaň zahájilo právě kvůli rostoucímu zájmu spotřebitelů o čerstvé potraviny s jasným původem. „V roce 2011 se mediální kampaň neuskutečnila, takže intenzivnější prezentace odstartovala až v roce 2012, což je teprve tři roky. 
S ohledem na délku kampaně je tak značka Regionální Potravina oproti například deset let zavedené značce Klasa stále ještě méně v povědomí veřejnosti a na zvýšení její znalosti intenzivně pracujeme," uvedl mluvčí.

Rostoucí zájem

Nutno přiznat, že jak zákazníci, tak samotní producenti mají o značku Regionální potravina stálevětší zájem. Zatímco v roce 2010 žádalo 
o udělení známky 318 výrobců z celé České republiky, loni jich už bylo 433. Ministerstvo přitom tvrdí, že se snaží najít způsoby, jak podíl potravin vyrobených v Česku zvýšit 
v obchodních sítích. „K tomu se dají využít různé nástroje. Stát může například investičními pobídkami podporovat domácí producenty potravin, aby modernizovali a rozšiřovali technologické vybavení. A v tom může pomoci propagace kvalitních potravin třeba prostřednictvím značky Regionální potravina," řekl před časem šéf rezortu Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zvyšující se zájem lidí o potraviny od lokálních výrobců potvrdila manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO BIO Kateřina Nesrstová. Předpokládá přitom, že zájem ještě vzroste, a to i díky větší informovanosti spotřebitelů. „Regionální potravina k tomu pomohla, i když k ní mám mnohé výhrady. Výrobků, které by tuto značku mohly 
v budoucnu získat, však už není tolik," řekla. Každopádně oceněné výrobky jsou podle ní velmi kvalitní.

Ministerstvo by však svou podporu mělo nasměrovat trochu jiným směrem. Podle Nesrstové je v současné době podpora šitá na míru spíše pro větší farmy. „Ministerstvo zemědělství mělo možnost dát peníze z evropských fondů na podporu malých sedláků, aby si mohli například tisknout vlastní letáky a podobně. Místo toho podpořilo značku Klasa," vysvětlila.

O podpoře malých farmářů nepochybuje ani Klára Havlová. „Drahé marketingové kampaně vyzývající k nákupu českých potravin nejsou účinné bez účelné podpory místních drobných farmářů 
a krátkých dodavatelských řetězců. Farmáři potřebují vhodně nastavený systém dotací podporující udržitelnou produkci a možnosti odbytu na lokálních trzích, tedy co nejkratší cestu ke spotřebiteli, která nevede přes velké obchodní řetězce," přiblížila.

V některých ohledech jde až pro někoho k radikálnějším řešením. Prodeji místních potravin by mohlo podle Havlové pomoci například i rozšíření placení mýtného pro kamiony na silnicích nižších tříd.

Příliš drahý špás

Jenomže farmáři narážejí i na potíže, se kterými už toho moc nezmůžou. A tím je cena. Podle autorů již zmiňovaného mezinárodního průzkumu považuje 65 procent Čechů místní jídlo za příliš drahé. „Vždy tady bude cenový rozdíl. Sedlák do ceny musí započítat tolik, kolik ho stojí výroba. Jedná se však o autentické jídlo bez náhražek, podle starých receptur. Ta cena je pak férová," řekla Kateřina Nesrstová.

Navíc je možné setkat se 
s rozličnými cenami stejného výrobku na různých místech. Zatímco třeba sýr od konkrétního sedláka lze na trzích 
v Praze pořídit za zhruba 700 korun, ten samý na domovském statku stojí asi 450 korun.

Autor: Vilém Janouš