Co ovlivňuje výrobu kvalitní kukuřičné siláže?

Kukuřičná siláž je krmivo, které vzniká fermentací řezanky kukuřice za anaerobních podmínek. Výslednou výživnou hodnotu kukuřičné siláže v prvé řadě nejvíce ovlivňuje stav kukuřice před sklizní, doba sklizně a technologické podmínky uskladnění sklízené řezanky.  

Kukuřičná siláž je krmivo glycidového charakteru, hlavní živinou je tedy energie, která se vyskytuje ve třech formách. Jedná se o glycidy ve formě cukrů, škrobu a vlákniny. To znamená, že nejdůležitější při sklizni kukuřice je maximální výnos stravitelné energie a její uchování ve formě kukuřičné siláže. U vysokoprodukčních zvířat - dojnic velmi důležitou roli bude kromě výnosu stravitelné energie z jednotky plochy hrát velkou roli také koncentrace energie ve výsledném krmivu, resp. kukuřičné siláži. Kukuřičná siláž obsahuje 8 % N-látek, 3 % tuku, v průměru cca 30 % škrobu (20 – 35 % podle podílu palic kukuřice), ale obsah vlákniny ve formě NDF tvoří 40 - 50 %. Z toho vyplývá, že největší podíl tvoří vláknina. 

Při výběru vhodných hybridů k výrobě siláže vzniká zvláštní situace v tom směru, jak rozdělit, případně jak hodnotit tzv. silážní hybrid a jak hodnotit zrnový hybrid. Rozdělení hybridů na silážní a zrnové nabývá v poslední době stále na větším významu. Důkazem toho je, že dokonce jedna firma na trhu v ČR již zavedla, resp. deklaruje typicky silážní hybridy a další věnují hodnocení silážních hybridů čím dál větší pozornost a jen povolování hybridů v ČR hodnotí hybridy při sklizni na siláž, nebo na zrno. To je z hlediska deklarace hybridů zrnový versus silážní nedostačující. Nutno také konstatovat, že firmy zaměřené hlavně na zrnové hybridy sice na danou problematiku upozorňují, ale také konstatují, že je to problematika, která pro naše chovy nemá význam. Situace je absurdní z toho pohledu, že z celkové výměry kukuřice tvoří kukuřice sklízená na siláž cca 70 % a nabídka osivářských firem tvoří 90 % zrnových hybridů, které je možno silážovat. V praxi však min. 30 % chovů dosahuje užitkovost 10 tis. a víc na dojnici a rok a tam nižší stravitelnost vlákniny resp. NDF snižuje příjem sušiny a s tím související snížení užitkovosti. U kukuřice bylo zjištěno, že variabilita ve stravitelnosti NDF se pohybuje v rozmezí 45 – 64 % to je cca 20 %. Dále bylo zjištěno, že při zvýšení stravitelnosti NDF o 1 % dojde ke zvýšení příjmu sušiny o 0,37 lb (0,18 kg) a zvýší užitkovost o 0,55 lb FCM (0,26 kg FCM). Z tohoto důvodu se tímto problémem musíme zabývat.

 IVNDFD – In Vitro Stravitelnost NDF (neutrálně detergentní vláknina).

 Z výše uvedených důvodů jsme se rozhodli v rámci zemědělské výstavy TECHAGRO v Brně uspořádat odborný seminář na dané téma s tím, že jsme pozvali Dr. Joe Lauera http//corn.agronomy.wisc.edu z university ve Wisconsinu. Toto pracoviště již řadu let se touto problematikou zabývá v projektu CORN HYBRID PERFORMANCE EVALUATION. Do tohoto projektu hodnocení hybridů kukuřice je zapojeno podle webových stránek 50 firem (detaily na výše uvedených stránkách – hybrid trials). Hlavním řešitelem výzkumného týmu je Joe Lauer. Doufáme, že rozsáhlá diskuze přispěje k objasnění základních otázek hodnocení kukuřičných hybridů a nutnost deklarace zrnových a silážních hybridů. Absence řešení tohoto problému bude nadále brzdit ekonomiku výroby mléka.

Nutriční hodnota kukuřičné siláže

Kukuřičná siláž se vyrábí sklizní celé rostliny v období kdy sušina výsledné řezanky má 30 – 35% sušiny. Rostlina kukuřice na siláž obsahuje dva druhy krmiva. Jedná se o palici, která obsahuje hlavně zrno (zrno obsahuje cca 60 % škrobu) a tvoří 50 – 60 % sušiny z celé rostliny. Zbytek rostliny tvoří zelená část rostliny, která obsahuje hlavně vlákninu (obsah vlákniny 18 -24 % , obsah NDF 40 – 50 %). Díky tomu, že podíl zrna hraje významnou roli z hlediska obsahu energie v kukuřičné siláži, dochází k tomu, že k výrobě siláže se používají převážně zrnové hybridy, které se vyznačují vysokým podílem zrna resp. škrobu. Tyto hybridy se ale vyznačují vyšší lignifikací vlákniny, tedy stravitelnost vlákniny je výrazně nižší, než uvádějí některé firmy. Uživatel se dnes v propagačních materiálech setkává se skutečností, že jsou nabízeny hybridy, které jsou vhodné k pěstování na zrno, ale zároveň jsou nabízeny pro výrobu siláže. Stává se tedy běžnou praxí, že uživatel nekupuje silážní hybrid, ale jedná o hybrid zrnový sklízený v době na siláž při sušině 30 – 33 %. Toto odlišení se zdá být nepodstatné, avšak pokud budeme zohledňovat stravitelnost vlákniny, potom nebude jedno, zda kupujeme zrnový hybrid na siláž, nebo silážní hybrid. Rozdíl je v tom, že silážní hybrid nelze pěstovat na zrno, ale zrnový na siláž ano. Hodnocení hybridů by mělo vycházet z toho, že rozlišíme, zda požadujeme hybrid kukuřice na zrno, nebo na siláž. U hybridů zrnových je hodnocení jednoduché, protože od tohoto hybridu požadujeme maximální výnos zrna. Pokud požadujeme hybrid kukuřice na siláž potom jeho hodnocení je složitější, protože kromě vysokého podílu zrna resp. škrobu v době sklizně (sušina celé rostliny 30 - 33 %) má silážní hybrid vykazovat vysokou stravitelnost vlákniny oproti ostatním hybridům.

Z výživářského hlediska je důležitý požadavek maximální koncentrace energie v kukuřičné siláži. Toto hledisko je obzvlášť důležité při požadavku zvyšování užitkovosti, resp. vytváření předpokladu zvýšení užitkovosti u dojnic. Abychom tedy vytvářeli předpoklad zvyšování užitkovosti u dojnic, musíme zvyšovat i koncentraci energie u vyrobených krmiv resp. zvyšovat kvalitu siláže. To bude tedy kvalitativní hledisko, které musíme respektovat. Kde tedy je tento problém u dojnic. Ty potřebují na vyšší užitkovost vyšší množství energie na 1 kg mléka je to cca 3 MJ NEL. Je tedy logické, že čím chceme vyšší užitkovost, tím musíme dojnici donutit, aby přijala vyšší množství krmiva. Problém je však v tom, že kapacita bachoru, resp. kapacita zažívacího traktu je omezená resp. limitovaná tělesnou stavbou dojnice. To znamená, že dojnici musíme předložit krmnou dávku (TMR) s vyšší koncentrací, musíme tedy vyrobit krmiva s vyšší koncentrací, aby dojnice přijala potřebné množství mléka. Bohužel však kvalita objemných krmiv což je částečně vázáno na klimatické a technologické podmínky při výrobě. Ty jsou velmi variabilní na roku sklizně a potom když kvalita statkových krmiv resp. koncentrace energie je nízká, tak běžně v praxi dochází k tomu, že nedostatky v kvalitě statkových krmiv se řeší přidáním koncentrovaných krmiv do krmné dávky. Tím však dochází ke zvýšení rizika zdravotních problémů, které zhoršují zdravotní stav dojnic, reprodukční ukazatele, ale s tím souvisí zhoršení ekonomických ukazatelů v chovu. Systém zemědělské výroby v ČR, který je rozdělen na úsek živočišné a rostlinné výrobě nahrává tomu, že se potom neřeší podstata zhoršené ekonomiky, ale žabomyší boj obviňování mezi úsekem rostlinné a živočišné výroby. Výsledkem je např. situace, kdy náklady na veterinární péči se nedávají do souvislosti s výběrem hybridů.

Šlechtění kukuřice se v posledních letech čím dále tím více zabývá šlechtěním typicky silážních hybridů, které se vyznačují vysokým podílem klasů současně s vysokou stravitelností hrubé vlákniny příp. NDF. Abychom mohli zrnové a silážní hybridy rozlišit musíme vytvořit systém jak je hodnotit. Stávající systém hodnocení kukuřičných hybridů toto neumožňuje a preferuje zrnové hybridy. Ve výživě vysokoprodukčních dojnic je výběr silážních hybridů limitující z hlediska příjmu sušiny a koncentrace energie kukuřičné siláže. Zvyšování koncentrace energie krmné dávky (TMR) cestou zvyšování podílu koncentrovaných krmiv, je cesta krátkodobá.

Abychom mohli vytvořit nový systém hodnocení, musíme vycházet nejen z výnosových ukazatelů, ale hlavně z požadavků na výživu chované kategorie zvířat. Dále je nutné vycházet z toho, které zdroje energie jsou obsažené v kukuřičné siláži. Na základě těchto skutečností potom zvolit metody, kterými potřebné ukazatele budeme hodnotit. Mezi zdroje energie u kukuřičné siláže patří:

1. Vodorozpustné cukry - obsah cukrů v kukuřici je závislý na stádiu fenofáze rostliny. Čím je rostlina starší, dochází k poklesu jejího obsahu díky jeho přeměně na škrob. Kukuřice díky snižujícímu se obsahu cukrů se stává středně těžce silážovatelná pícnina a aby byl zabezpečen dobrý fermentační proces musí být sklízená kukuřice dostatečně mechanicky narušena (kukuřice musí být pořezána, ale také podrcena), aby byly zabezpečeny anaerobní podmínky pro mléčné bakterie. Cukry v kukuřici jsou zdrojem energie pro mléčné bakterie, které produkují kyselinu mléčnou. Obsah reziduálních cukrů v kukuřičné siláži záleží na rychlosti fermentačního procesu, který lze ovlivnit technologií sklizně a konzervačními přípravky.

2. Kukuřičný škrob - Škrob není zdrojem energie pro mléčné bakterie (mléčné bakterie fermentují pouze jednoduché cukry), ale hlavní zdroj energie pro bachorovou mikroflóru. Nedegradovaný škrob v bachoru je donátorem glukózy pro energetický metabolismus dojnice, což má velký význam u vysokoprodukčních dojnic. Při nadměrném množství škrobu v krmné dávce, nebo nedostatečném mechanickém narušení zrna je škrob vylučován výkaly nevyužit. Fyziologická hodnota obsahu škrobu ve výkalech je do 2 % a jeho stanovení je výborným ukazatelem využití škrobu z krmné dávky, případně technologie sklizně kukuřice na siláž – např. pozdní sklizeň a dlouhá teoretická délka řezanky, případně špatné nastavení corn-craceru a mikrolišt.

3. Hrubá vláknina, NDF, ADF a ADL - jednotlivé frakce vlákniny nám ukazují na obsah buněčných stěn rostliny, částečně ukazují na kvalitativní stránku těchto buněčných stěn. Kvalitativní stránku vlákniny a jejich frakcí udává jejich stravitelnost. Protože stanovení stravitelnosti na zvířatech je velmi nákladné byly zavedeny tabulkové hodnoty stravitelnosti, podle kterých je vypočítávána hodnota obsahu energie reprezentována hodnotou NEL. Díky tomu, že však neexistuje potřebná škála odpovídajících hodnot, dochází tak jejich stanovení se provádí inkubací vzorků v bachoru a nebo pomocí různých laboratorních metod.

Z hlediska výběru kukuřičných hybridů pěstovaných na siláž doporučujeme hybridy kukuřice vysévat v poloprovozních podmínkách a sledovat u nich následující ukazatele:

1. Výnos sušiny v t.ha

2. Podíl sušiny zrna ze sušiny celé rostliny v %

3. Výnos sušiny zrna v t.ha

4. Stravitelnost vlákniny, nebo NDF celé rostliny v %

Tyto čtyři ukazatele jsou dostačující k tomu, abychom mohli objektivně vybírat hybrid, který potřebujeme z pohledu úrovně výživy chovaných dojnic. Musíme podotknout, že ukazatel

výnosu sušiny je jen orientační a pomocný. Nepomůže nám vysoký výnos sušiny, když stravitelnost resp. příjem sušiny bude u dojnic nízký.

Na základě výše uvedených skutečností objektivní stanovení výživné hodnoty vyrobených kukuřičných siláží můžeme pouze v bilančním pokuse na zvířatech, kdy při zkrmování můžeme stanovit aktuální koeficienty stravitelnosti a podle nich vypočítat aktuální energetickou hodnotu testované siláže. Protože tyto pokusy nelze dělat u každé siláže resp. hybridu kukuřice z důvodů vysoké finanční náročnosti, byly postupně vyvinuty laboratorní metody k stanovení vybraných resp. důležitých ukazatelů. V následující tabulce jsou vidět výsledky pokusu stanovení nutriční hodnoty kukuřičné siláže na zvířatech metodou in vivo.

Stravitelnost organických živin (in vivo) a energetická hodnota kukuřičné siláže sklízené ve dvou fenofázích růstu a při různé délce řezanky

V pokusu byl použit jen jeden hybrid kukuřice sklizený ve dvou fázích zralosti (sušina 30 % a 40 %) a obě varianty byly sklizeny při různé délce řezanky (4,1 , 8 a 14 mm). Výsledky ukazují, jak významné byly zjištěny rozdíly u jednoho hybridu v závislosti na technologických podmínkách za předpokladu, že všechny siláže byly výborně konzervovány. Aktuální koncentrace energie se pohybovala v rozmezí 5,44 až 6,60 MJ NEL. Toto je jednoznačný důkaz proč je nutné tyto hodnoty sledovat. V běžné praxi při stanovování energetické hodnoty krmiv se používají tabulkové hodnoty, které jsou stejné pro všechny analyzované kukuřičné siláže v dané laboratoři, čímž dochází k značnému zkreslování skutečnosti.

V posledních letech (od roku 1995) provádíme hodnocení stravitelnosti pomocí metody in sacco, které jsou uvedeny ve firemních materiálech a můžeme konstatovat, že rozdíly mezi jednotlivými hybridy jsou velmi významné. Avšak abychom také aktualizovali stravitelnosti na zvířatech, tak v posledním roce jsme u dvou hybridů stanovili stravitelnost organických živin na zvířatech.

Výsledky hodnocení hybridu Cester a Cemax

Vyšší koncentrace energie byla zjištěna u hybridu Cemax (NEL 6,29, NEV 6,26) oproti hybridu Cester (NEL 6,16, NEV 6,09). Statisticky průkazný rozdíl (P < 0,05) byl zjištěn u stravitelnosti vlákniny (Cester 49,54 %, Cemax 54,25 %), stravitelnost ADF nebyla statisticky průkazně vyšší. U hybridu Cester byla zjištěna statisticky neprůkazně vyšší stravitelnost NDF 55,65 % oproti 52,39 % u Cemaxu. To dokazuje, že i když jsou oba hybridy z hlediska výživné hodnoty podobné, tak u hybridu Cemax tvoří větší podíl z celkové energie, energie vlákniny, což je pro dojnice výhodnější. Hybrid Cemax díky vyšší stravitelnosti vlákniny má vyšší hodnotu NEL o 0,13. Další pozitivum u hybridu Cemax je to, že byl zjištěn vyšší obsah škrob. To znamená, že při korekci obsahu NEL na obsah škrobu u kukuřičné siláže bude energetická hodnota hybridu Cemax o 0,1 NEL vyšší. Výsledná hodnota NEL u hybridu Cemax bude tedy 6,39. oproti 6,16 u hybridu Cester. Dvě desetiny v obsahu NEL se zdají málo, ovšem každý předpoklad zvýšení koncentrace energie znamená zvýšení příjmu energie při stejném množství krmiva. V daném případě když dojnice přijme 10 kg sušiny kukuřičné siláže Cemax dostane ve stejném množství o 2,6 MJ NEL více. To znamená, že při potřebě 3 MJ NEL na 1 kg mléka můžeme předpokládat vyšší užitkovost o cca 0,8 kg. Výběrem hybridu můžeme tedy pozitivně ovlivnit užitkovost dojnic. U jedné dojnice je to jen 0,8 kg, ale u 500 ks dojnic je to již 400 kg více. Vyvstává nám tedy další otázka a to problematika zdrojů energie. Pokud bychom zvyšovali užitkovost cestou zvyšováním podílu energie z koncentrovaných krmiv (zvyšovaní podílu škrobu), zvyšovali bychom riziko výskytu zdravotních poruch ve firmě acidóz a s tím související dopady na produkci.

Test statisticky významných rozdílů (P < 0,05) mezi kukuřičnými silážemi Cester a Cemax ve vztahu ke koeficientům stravitelnosti organických živin a brutto energie. V tabulce jsou uvedeny průměrné hodnoty bilancí (n = 4).

ADF = acido-detergentní vláknina, BE = brutto energie, BNLV = bezdusíkaté látky výtažkové, NDF = neutrálně-detergentní vláknina, NEL – Netto energie laktace, NEV – Netto energie výkrm.

a, b - průměrné hodnoty s různými písmeny (superscripty) v řádku uvádějí statisticky významný rozdíl mezi kukuřičnými silážemi (Siláž A versus Siláž B); (P < 0,05; Scheffe test).

Kromě výše uvedeného stanovení zvolených základních ukazatelů, musí být součástí hodnocení stanovení optimálních hodnot sledovaných ukazatelů, které by měly být docíleny při výrobě kukuřičné siláže. Další doporučení pro chemické analýzy (fermentační proces, aerobní stabilita, hygienická nezávadnost atd.) jsou ukazatele, které nabývají speciálního významu a účelu. K jejich zadání je nutné mít speciální důvod.

Autor: Ing. Václav Jambor, CSc.

Zdroj: Nutrivet.cz