Místo jedů berušky. Biovinařů přibývá

Ještě před několika lety znělo ve vinařství slovo „bio" spíše jako nadávka. Teď počet vinařů, kteří se rozhodli pěstovat hrozny bez chemických přípravků, stoupá. Zatímco před deseti lety si na vinětu mohli napsat biovíno pouze čtyři vinaři z jižní Moravy, dnes už jich lze napočítat kolem stovky.

„Ekologičtí vinaři jsou moderní hospodáři, kteří mají vizi a zkušenosti, jak produkovat hrozny a víno bez zatěžování přírody," uvedl prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray.

Za posledních deset let se plocha biovinic rozrostla z deseti na tisíc hektarů, přičemž 95 procent z nich se podle odhadu ministerstva zemědělství nachází na jižní Moravě. Tyto vinice pak spadají pod přísnou kontrolu a nesmějí například používat pesticidy a další chemické látky. „Víno mám velmi rád, takže proč by něco, co s oblibou piji, mělo být plné chemie? Když krajinu koupeme 
v jedech, chybí v ní řada důležitých mikroorganismů. Touto cestou jít nechci," vysvětlil vlastní pohnutky Luděk Kostelanský z Lipova na Hodonínsku.

Nasazení nepřítele

Chybějící chemii ovšem musejí nahradit jinými prostředky, protože nic naplat, pochutnat si na hroznech nechtějí jen lidé, ale i třeba různí roztoči, kteří dokážou vinaře pořádně potrápit. Těm nezbývá, než proti nim nasadit jejich přirozené nepřátele, například jiné dravé roztoče. Proti mšicím zase bejlomorky nebo slunéčka.

Omezit jedovaté postřiky ovšem od loňského ledna požaduje po zemědělcích i zákon. Ten uvádí, aby farmáři nahradili pesticidy látkami na přírodní bázi, jestliže jim to okolnosti dovolí. Podle poslední zprávy ministerstva životního prostředí, která ovšem hodnotí rok 2013, se využívání pesticidů příliš nesnižuje.

Naopak v některých případech zemědělci dokonce sahali po některých rizikových látkách častěji než v roce 2012.
„V době pětiletého přípravného období od roku 2009 do konce roku 2013, během nějž měla Česká republika převzít a naučit se aplikovat pravidla integrované ochrany rostlin, tedy 
i užívat přednostně biologické alternativy k chemickým přípravkům, došlo naopak k nárůstu užívání chemických přípravků proti plísňovým chorobám o 39 procent," upozornil nedávno David Palán z Asociace pro bezpečné potraviny.

Ekologické pěstování vína ale vyžaduje vyšší náklady vinařů. „Částečně je to způsobené nižšími výnosy z jednoho keře, ale také činnostmi ekologických hospodářů ve prospěch přírody," vysvětlil Tibor Nyitray. Láhev biovína lze přitom běžně koupit v rozmezí od 150 do 300 korun.

Šéfka Ústavu analýzy potravin a výživy Jana Hajšlová řekla regionálnímu Deníku: 

Pesticidy čekejte třeba i v jahodách

Poslední studie ukazují, že řada pesticidů používaných v zemědělství může mít neblahý vliv na nervovou soustavu a poškození vývoje mozku může být vážné a nevratné. Profesorka Jana Hajšlová vede na Vysoké škole chemicko-technologické akreditovaný Ústav analýzy potravin a výživy a po pesticidech v jídle pátrá.

Kolik druhů látek a pesticidů 
v potravinách analyzujete?

Portfolio pesticidů je pochopitelně proměnné. Některé látky, které se používají dlouho, vedou postupně k rezistenci, takže nepůsobí a vyřazují se. Ale v některých zemích se mohou používat dál. Nové se zařazují. Navíc EU sleduje i látky, které se v jejích zemích nepoužívají, ale mohou se používat třeba v Číně nebo rozvojových zemích a existuje možnost, že se objeví v dovezených potravinách. Látek, které by se potenciálně mohly sledovat, je kolem tisíce, ale to by již bylo příliš složité i drahé, takže v praxi se sleduje kolem 450 látek, které jsou zařazeny do programů 
v EU.

Lze říci, v jakých potravinách, které se dostávají na český trh, je zbylých pesticidů nejvíce? 
Z Česka nebo z ciziny?

Někdy máte nálepku „Pochází z EU" a ani nevíte odkud, záleží i na původu surovin nebo zpracovateli. Existují některé komodity zvlášť náchylné ke zkáze, takže třeba hodně často budou pesticidy různého typu třeba v jahodách. Nejvíce bude fungicidů. Podobné je to třeba s pomeranči, pokud nejsou přímo bio. Než by docestovaly třeba z Kostariky, tak by zplesnivěly. Ale třeba u pomerančů to víte, tak nejíte slupku.

U pomerančů slupky nejím…

To neříkejte, často vidíte ty stroje, které vyrábějí čerstvé šťávy, a obsluha tam ovoce hází celé… Dáte si mojito 
a budete tam mít spoustu limetek.

Samostatnou kapitolou jsou mykotoxiny třeba v obilovinách…

Jejich výzkumu se věnujeme v několika samostatných projektech. V současnosti existuje nový trend nahrazovat chemické fungicidy biologickou ochranou. Řada projektů je slibná, některé ještě chtějí více podložit. Chemické fungicidy z různých důvodů stále dominují, což neříkám, že je lepší, ale je to realita.

V evropské a i české legislativě 
o integrované ochraně rostlin se říká, že může-li zemědělec použít přírodní ochranu místo chemické za srovnatelné účinnosti, je povinen tak učinit. Co vy na to?

Zemědělec by měl minimalizovat použití chemických prostředků. To, že chemie 
v potravním řetězci není nic dobrého, všichni víme. Pokud je farmář sofistikovaný, tak 
k tomu přistupuje tímto způsobem, byť někdy může jít 
o pracnější nebo třeba mírně nákladnější způsob ochrany. Jsem chemik a ne právník, ale na srovnatelný účinek bych poukazovala, to je věc důkazního materiálu. 

Autor: Redakce