Při prvním zavádění chmele chyběli na Rakovnicku brigádníci

Nedostatek brigádníků na první zavádění chmele letos pocítili ve firmě PP servis Nesuchyně. „Myslím, že jsme nebyli jediní. Podobně na tom byli i v jiných firmách. Oproti jiným rokům brigádníků bylo méně. Na stěžejní práci zavádění nám chybělo asi dvacet lidí," zkonstatoval Milan Staněk z PP servisu Nesuchyně.

Úbytek brigádníků dopadl nejvíce na podniky, které zaměstnávají lidi ze Slovenska. A důvod? Na Slovensku se otevřely nové firmy a tím přibyla i pracovní místa, proto lidé raději pracují tam. Práce je blíže a stálá. Vedle toho na některá místa jezdí stejní brigádníci už třeba dvacet let a tato generace už pomalu stárne. Mladých je méně, mají větší pracovní příležitosti doma.

K tomu se ještě přidal rychlý růst chmele v období zavádění díky srážkám a oteplení v noci i ve dne. Vlna chladného počasí, která chmel obvykle v tuto dobu přibrzdí, nebyla tak výrazná. Zaváděl se tedy mírně přerostlý až přerostlý chmel, což práci také zpomalovalo.

V tuto chvíli se začíná objevovat vláhový deficit, i když trochu pomohla úterní bouřka. Protože byla zima bez sněhu, půdní zásobenost vodou je nízká stejně jako hladiny spodní vody. Na chmelu se to zatím ještě příliš neprojevilo. Přesto by vydatné srážky pomohly. Celá oblast, kde firma PP servis působí, je stejně jako ostatní části okresu až na výjimky srážkově pod normálem.

„Loni i předloni zapršelo těsně před sklizní, takže chmel vodu ještě využil při hlávkování. To se odrazilo na poměrně slušných výnosech. Ale posledních pět let je suchých," uváděl Milan Staněk.

Nyní na farmě Nesuchyně obdělávají devadesát hektarů chmele. Tento týden se dokončuje druhé zavádění a dotáčejí chmelové vrcholy. Výměra chmelnic se v posledních letech drží na stejné úrovni. Rozšíření se plánuje až letos na podzim, a to o zhruba pět hektarů.

Na rozdíl od jiných pěstitelů na Rakovnicku, kteří se vracejí k Žateckému poloranému červeňáku, v Nesuchyni pěstují téměř celou škálu odrůd v ČR. Takže tu nejdete Sládek, Agnus, Premiant, Harmonie, Vital, Žatecký poloraný ozdravený i tradiční. Tím je firma schopná uspokojit více zájemců, ale stěžejní je stále Žatecký poloraný červeňák.

Kromě široké škály odrůd Nesuchynští také vyzkoušeli pěstovat chmel na nízkých konstrukcích. Po pěti letech to vzdali. „Něco jsme si vyzkoušeli. První dva roky, kdy byl porost mladý, tak poskytoval dobrou výnosovou úroveň. S třetím a dalšími roky vitalita ve výnosech poklesla," uváděl Staněk a pokračoval: „Další komplikací byla sklizeň. protože jsme měli nízké konstrukce pouze na jednom hektaru, takže jsme byli závislí na tom, kdo nám půjčí stroj. Kvůli jednomu hektaru se nevyplatilo pořizovat kombajn za dva a půl milionu, takže jsme čekali, až očešou ti okolo s většími plochami."

Tím se sklizeň protáhla až na konec září. V té době už chmel značně poškodila perenospora, což znamenalo další ztráty. Součet všeho vedl k rozhodnutí zrušit nízkou chmelnici a na porost, který tam zbyl, postavit vysokou. Takže na nich roste Sládek, Premiant, Agnus a jedna speciální odrůda do nízkých konstrukcí.

Nízké konstrukce jsou podle mínění Milana Staňka v celé ČR ekonomicky zajímavé z hlediska nákladů. Ale z hlediska výnosové stability je to horší. Například při porovnání odrůdy Sládek, která dává na vysokých konstrukcích dvacet čtyři až dvacet pět metráků z hektaru, na nízkých jen dvanáct až třináct metráků, v horších ročnících jen osm až deset metráků, se rentabilita ztrácí.

Dále zatím není vyšlechtěná speciální česká odrůda do nízkých chmelnic. Zkoušel se v nich tedy pěstovat Sládek a další odrůdy. Žádná, kromě Sládka, se příliš neosvědčila. I ten se speciálním odrůdám jen přiblížil. Na vyšlechtění české odrůdy do nízkých konstrukcí se stále pracuje.

V této chvíli má nízké konstrukce chmelnic na Rakovnicku už jen Chmelex Hořesedly.

Autor: Šárka Hoblíková