Povolte měkkou turistiku, žádají obce okolo Želivky

Přehrada Švihov na řece Želivce brání rozvoji regionu, stěžují si místní a volají po možnosti provozovat tam takzvanou měkkou turistiku. Obcím v okolí nádrže se zatím nedaří prosadit například turistické stezky nebo rybolov. Podle nich jsou pravidla ochrany pitné vody zbytečně přísná. Snaží se je proto změnit. Přitom oblast kolem řeky Želivky byla kdysi nejnavštěvovanějším koutem Vysočiny.

Zákaz vjezdu, zákaz vstupu, zákaz rybolovu, zákaz koupání. Tak zasáhla do života místních zásobárna pitné vody pro Prahu na řece Želivce. Lidé z okolí se shodují, že jim kromě zákazů a omezení nic jiného nepřináší. V řadě obcí chybí základní občanská vybavenost. A důvodem jsou podle místních právě přísná ochranná pásma, která znemožňují cestovní ruch a podnikání. S tím souvisí i nedostatek pracovních příležitostí a špatná dopravní obslužnost.

Pamětník Josef Váša vzpomíná, jak to na řece vypadalo v minulosti. Byla to prý jedna velká rekreační oblast se spoustou táborů, z turistů žily hospody a obchody. Po vzniku přehrady se taky zpřetrhalo propojení mezi dříve blízkými vesnicemi, které leží na opačných březích nádrže. Když chtějí například z Dolních Kralovci dojet do Ledče nad Sázavou, což dřív bylo asi šest kilometrů, musí teď kvůli objíždění přehrady ujet asi 25 kilometrů. "Celé údolí zaniklo, a za to by měla přijít nějaká kompenzace, která by pomohla cestovní ruch obnovit," uvedl pamětník Josef Váša.

Asfaltky tam vedou, jezdit se po nich ale nesmí

Místní se zatím marně snaží oblast s krásnou přírodou oživit. Povodí Vltavy odmítlo i návrh, že by se nevyužívané asfaltové silnice v ochranném pásmu změnily na turistickou naučnou stezku nebo cyklotrasu. Starosta obce Kožlí Václav Husák (nestr.) přitom říká, že by se ani nemusela žádná nová cyklostezka draze stavět. "Stačilo by ji označit a občané by se projeli krásnou přírodou," řekl Václav Husák. Dodal, že obec má posudky, že by takový krok vodě nijak neublížil. Přitom závora zakazuje vstup třeba i k památníku padlého odbojáře.

Přehrada Švihov, známá víc jako Želivka, byla dokončena v roce 1975. Tato největší vodárenská nádrž ve střední Evropě zásobuje pitnou vodou asi 1,5 milionu obyvatel, včetně Prahy a části Středočeského kraje. Ochrana tohoto zdroje ale výrazně limituje život i podnikání lidí žijících kolem přehrady. Výstavbou nádrží byly také odděleny obce, které dřív k sobě měly přirozenou spádovost.

Hugo Roldán, mluvčí Povodí Vltavy, uvedl, že ochrana nádrže Švihov jako zdroje pitné vody je natolik silný veřejný zájem, že nelze připustit její využití k rekreaci. "Beze změny zákazů v zákoně je vyloučeno provozovat zde rekreaci, koupání, rybaření nebo budovat cyklostezky," dodal Hugo Roldán.

Víc než případné koupání několika lidí škodí vodě pesticidy ze zemědělství

Místní se ale nevzdávají. Založili obecně prospěšnou společnost Čistá Želivka. Nechali si zpracovat odborné studie, ze kterých vyplývá, že rybolov, turistika nebo cyklistika by vodě nijak neublížily. 

Oldřich Doležal, vodohospodářský odborník a člen Čisté Želivky například uvedl, že koupání několika jednotlivých lidí 15 dnů v roce v nádrži o objemu 268 milionů kubíků vody je z hlediska zajištění kvality vody v této nádrži naprosto nepodstatné. "Vodě především vadí špatná zemědělská praxe, spousta pesticidů, které se stříkají na technické plodiny," uvedl Oldřich Doležal.

Na stranu odpůrců přísných ochranných pásem se už přidávají i první politici. Například podle europoslance Tomáše Zdechovského řada států v Evropě dává výnosy z prodeje pitné vody právě na podporu turistiky v oblasti. "Zjišťovali jsme to ve všech 28 státech a ve většině vyspělé Evropy opravdu mají jiný přístup," konstatoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Povodí Vltavy připravuje změny v ochranných pásmech ze tří stupňů na stupně dva. Zatím ale není jasné, jestli se tím přísný režim na přehradách alespoň trochu uvolní.

Zdroj: ČT24

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info