Přírodní antibiotika. Naděje spojená s rizikem

Klasická antibiotika stále častěji selhávají. Především proto, že jsou podávána opakovaně a mnohdy nesprávně. Léčba se tak může táhnout 
i roky bez výsledku. Na popularitě proto získávají alternativní léčiva, což jsou byliny považované za přírodní antibiotika. Zastánci klasické medicíny ale před jejich širokým používáním varují.

„Přírodní antibiotika jsou velice účinná, ale také silně nestabilní a toxická. Určité látky by sice mohly v budoucnu antibiotika nahradit, ovšem jejich zavedení do praxe je zatím v nedohlednu. Všechny tyto látky jsou totiž teprve ve fázi prvotního výzkumu," tvrdí šéf Společnosti pro lékařskou mikrobiologii Pavel Čermák. „Nehledě na to, že každý výzkum je nesmírně finančně nákladný," doplňuje.

EU navíc některé druhy rostlin zakázala uvádět na trh. Jedná se například o rostliny zařazené do skupiny geneticky modifikovaných nebo ty, které se nepoužívaly za posledních patnáct let.

„Typickým příkladem je štětka lesní nebo soukenická, plevelný druh, jejíž kořen je výborným prostředkem proti lymeské borelióze," říká botanik a expert na léčivé rostliny Pavel Valíček. „Výrobci, kteří chtěli z této rostliny vyrábět tinktury, nemají šanci, protože se v odborné literatuře nenašla zmínka o tom, že by se za posledních patnáct let u nás používala," doplňuje.

Podobná situace je podle něj i s dalšími rostlinami, například s konopím nebo houbou outkovkou. „Kdo ale chce tyto rostliny získat, lehce se k nim dostane. Většina z nich roste na každém rohu," říká Valíček.

Bylináři jsou na rozdíl od mnohých lékařů o světlé budoucnosti přírodních antibiotik přesvědčeni. Především proto, že ve srovnání s těmi klasickými působí nejen proti bakteriím, ale i proti virům 
a plísním, nevyvolají v těle žádný prudký převrat, neničí přirozenou střevní mikroflóru a mohou se podávat opakovaně. „Obsahují například vitaminy, minerály nebo barviva s antioxidačními vlastnostmi. Všechny tyto látky působí synergicky a komplexně. Mnoho přírodních antibiotik posiluje imunitu organismu a má další léčebné účinky," vypočítává bylinářka Jana Arcimovičová.

Bylinné preparáty

Současná přírodní léčbastaví také na bylinných preparátech. Podle expertů je nejvíce účinných látek v tinkturách a preparátech s výtažky 
z pupenů, které se využívají při takzvané gemmoterapii. „Tyto přípravky se začínají osvědčovat v řadě případů, kde jak oficiální medicína, tak klasicky pojatá léčba rostlinami moc úspěchů nemá. Zejména při doléčování po prodělané borelióze, latentní viróze 
a mononukleóze," říká bylinkářka Jarmila Podhorná. „Na rozdíl od rostlin jsou pupeny obohaceny o další cenné látky například o vitaminy či nukleové kyseliny, a tak působí účinněji než bylinné tinktury a čaje. Ty ale zase pomáhají při očistě organismu a mohou je bez problémů pít i malé děti," doplňuje.

Pozor na kombinace léků

Podle Daniely Winklerové ze Státního zdravotního ústavu je ale třeba mít se na pozoru, protože taková léčba může mít vliv na účinky jiných léků. „Jedná se například o potravinové doplňky s obsahem ginkgo biloby, které zlepšují průtok krve. U těchto výrobků doporučujeme uvádět, že nejsou vhodné při užívání jiných preparátů na srážení krve. Stejně jako je nedoporučujeme užívat dětem, těhotným 
a kojícím ženám, protože nevíme, jak na ně působí," říká.

Alternativní léčba přírodními antibiotiky navíc obvykle trvá delší dobu. „Nejprve musí dojít k celkovému zlepšení imunitního systému, které nenastane ihned," říká lékařka z Institutu celostní medicíny v Praze Anna Lazarovová. Podle ní mají však tato léčiva oproti těm syntetickým i velkou výhodu. „Nepotlačují pouze bolest, ale hledají příčinu problému. Proto si umějí poradit i s chronickými problémy vzniklými v důsledku dlouhodobého užívání antibiotik," míní.

Lékař přírodní medicíny Josef Jonáš řekl regionálnímu Deníku: Jedna bylina nikdy nestačí. Důležitá je jejich kombinace

Alternativní léčba zahrnuje ledacos a kontrola chybí, míní lékař a příznivec přírodní medicíny Josef Jonáš.

Zabýváte se detoxikací organismu pomocí bylin. Nemůže mít tato alternativní léčba vedlejší účinky?

Přípravky, které používám, obsahují miligramové množství bylin a nikdy nejsou škodlivé. Vedlejší účinky mohou být jen žádoucí. Když se něco 
v organismu mění, mohou to doprovázet různé projevy.

Mohou tedy byliny nahradit syntetické léky?

Používám bylinné přípravky, ale nevyužívám jejich farmakologicky účinné látky. Podstatou detoxikace, jak ji provádím, jsou energeticko – informační vlastnosti bylin. Stavět na farmakologicky účinných látkách je omyl, do kterého bylinářství zavlekla farmakologie. Tím dokázala, že chemické látky jsou účinnější a byliny musí ustupovat nebo musí být dokonce zakazovány. Historie léčivých bylin je o něčem jiném.

O čem?

Bylináři i lékaři pracující 
s léčivými bylinami uměli sestavovat směsi navzájem se energeticky posilujících bylin. Jedna bylina nikdy nestačí.

Zasloužila by podle vás alternativní medicína větší podporu státu?

Alternativní léčba zahrnuje nejméně padesát různých postupů a teorií. V ČR neexistuje vzdělávací systém a tudíž ani kontrola vzdělanosti terapeutů. Kdo chce chválit, má spoustu příležitostí, kdo chce škodit, samozřejmě také. Při ministerstvech jsou komise na potírání alternativní medicíny, ale žádnou komisi na pomoc a zorganizování alternativní medicíny neznám.

Šéf České lékařské komory Milan Kubek řekl regionálnímu Deníku: Léčit rakovinu alternativními metodami může jen šílenec

Alternativní medicína zabírá jen tam, kde by si tělo pomohlo samo, míní šéf České lékařské komory Milan Kubek.

Je podle vás na místě označovat bylinné preparáty za přírodní antibiotika, když fungují na virová a údajně i na některá bakteriální onemocnění?

Tak to by bylo hodně nadnesené. Přírodní preparáty mohou sloužit maximálně jako pomocný prostředek, ale antibiotika nemohou nahrazovat 
v žádném případě. Pokud by tomu tak bylo, pak by ve středověku s jeho všeobecně rozšířeným bylinkářstvím a kořenářstvím nemohly lidstvo decimovat z dnešního pohledu zcela banální infekce.

Přesto se bylinkářství považuje za základ lidové medicíny.

Česká lékařská komora bylinkářství respektuje jako pomocnou metodu. Samozřejmostí je, že bylinky může ordinovat pouze někdo, kdo má alespoň elementární znalosti z farmakologie. Bylinky, tak jako jiné léky, mohou totiž nejenom pomáhat, ale také zabíjet.

Jsou tedy podle vás bylinky nebezpečné?

Většina metod, o kterých jsem slyšel, je neúčinná, byť neškodná. Jejich nebezpečí tkví zejména v riziku zanedbání včasné účinné léčby, což může mít třeba u onkologických pacientů samo o sobě velmi vážné následky. Existují však šílenci předepisující nemocným drastické diety nebo nejrůznější jedy a škodliviny. Takzvané alternativní léčebné postupy mohou mít tedy logicky místo pouze tam, kde by si organismus od nemoci pomohl sám. Alespoň trochu zodpovědní léčitelé si toho jsou vědomi. Léčit například rakovinu nebo infarkt nějakými alternativními metodami by mohl prostě jen šílenec.

Lenka Vašková

Autor: Redakce