Sedláci letos dostanou 15 miliard. Už tu jsou spory

Nikdo je nechce, ale bez nich to nejde. Tak by se daly v kostce označit dotace, které každoročně plynou do českého zemědělství. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že letos by sedláci měli dostat zhruba patnáct miliard korun.

Značná část přitom půjde 
z evropských zdrojů. České zemědělství dostane z Programu rozvoje venkova pro období let 2014 až 2020 celkem 84 miliard korun, přičemž většina z této částky půjde z unijního rozpočtu, konkrétně 63 miliard korun. Zbylých 21 miliard pak bude financovat česká státní pokladna.

Už teď ovšem nastavení podmínek vyvolává kritiku zejména malých sedláků. 
V prvním kole žádostí, kdy se budou rozdělovat 3,2 miliardy korun, však bude na projekty do jednoho milionu korun vyčleněna jen desetina z tohoto balíku. Dalších 30 procent půjde na projekty do pěti milionů korun a zbytek na projekty do 150 milionů. „Na základě lobbistických tlaků je protlačován neadekvátní prostor pro gigantické projekty, které 
v budoucnu často vytvoří jen další zátěž pro daná území, tj. obec i krajinu a nemohou nijak pozitivně pomoci ke zlepšení současných problémů, které ve zprůmyslněném zemědělství a na vylidněném venkově dlouhodobě panují," uvedlo ve svém prohlášení dvanáct nevládních zemědělských organizací.

Cílení pomoci

Podle malých statkářů se tak zcela vytrácí smysl podpor. „Obzvláště na venkově je třeba cílit veškerá opatření na rozvoj malého a středního podnikání, a to tak, aby finanční prostředky byly použity v konkrétních regionech 
a násobily svůj efekt využitím mezi co nejvíce subjektů. A to podpora obřích projektů nesplňuje," míní předseda asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík.

Jenomže nastavení programu se příliš nelíbí ani velkým hospodářům. Ti by ovšem peníze pro miniprojekty ještě snížili. „Nastavení, které předložilo ministerstvo, není pro zemědělské podniky příliš výhodné, ale akceptovali jsme to jako jakýsi kompromisní návrh," řekl ČTK předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podobně to vidí 
i Agrární komora ČR.

Kromě peněz z Programu rozvoje venkova, který je 
z větší části financován z evropského rozpočtu, dostanou letos čeští zemědělci i 2,1 miliardy korun, které půjdou z národních zdrojů. Výrazná většina peněz z těchto národních dotačních programů jde do živočišné výroby, kam je směřováno 67 procent prostředků. „Důvodem je snaha bránit nepříznivému vývoji některých odvětví živočišné výroby, jež je nezbytná pro zachování zaměstnanosti na venkově 
a která v současnosti ztrácí pozice, přestože předpoklady pro konkurenceschopnou produkci v podmínkách České republiky existují," uvedl šéf tiskového oddělení ministerstva zemědělství Radek Melichar. Jde o chovy prasat a drůbeže.

NKÚ na návštěvě

Na hospodaření s penězi určenými pro rozvoj venkova se nedávno zaměřil i Nejvyšší kontrolní úřad, když prověřil dotace z let 2010 až 2013. Ze závěru kontroly vyplynulo, že třeba z peněz, které byly určeny na naučné stezky, se stavěly i další stavby, například rozhledny nebo altány. Přitom stavba jedné takové rozhledny spolkla 87 procent proplacených peněz. Kontroloři také narazili na případ, kdy byl z dotací na stavby a technologie živočišné výroby postaven silážní žlab, který živočišné výrobě nikdy nesloužil ani sloužit neměl.

Nutno dodat, že ministerstvo se závěry kontrolorů nesouhlasilo. Třeba v případě naučných stezek byla podle něho podporována i výstavba rozhleden, vyhlídek a altánů, protože tyto záchytné body přispívají k rozvoji kulturní venkovské krajiny a lákají turisty k návštěvě.

Senátor a bývalý šéf Agrární komory ČR Jan Veleba řekl regionálnímu Deníku:

Kdyby nebyly dotace, naši zemědělci by konkurenci válcovali

České zemědělství ročně inkasuje miliardy korun, aby obstálo v konkurenci. Bývalý prezident Agrární komory ČR a senátor za SPO Jan Veleba je přesvědčen, že pokud by v Evropě dotace zcela zanikly, našim sedlákům by se dařilo velmi dobře. To se však podle něho nikdy nestane.

Co by se stalo, kdyby se dotace do zemědělství úplně odbouraly?

Pro české zemědělce by se stala vynikající věc. Jsem si jist, že by byli vysoce konkurenceschopní a válcovali by ty, kteří mají menší plochy, jako jsou Poláci, Rakušané 
a podobně. Kdyby tedy někdo mávl kouzelným proutkem 
a dotace se zastavily, českému zemědělství by to pomohlo.

Existuje nějaký takový kouzelný proutek?

Ta představa je nereálná. Společná zemědělská politika je bohužel na dotacích založená a takové státy, jako jsou Německo a Francie nikdy nepřipustí, aby se šlo tímto směrem. Tak to zkrátka nebude. To jsou reálie Evropské unie.

Mohly by se dotace alespoň zredukovat, nebo se budou postupně snižovat?

Bude to tak. Ten proces už nastal a dotace se mírně snižují. Bude to ale proces velmi dlouhodobý a nedovedu si tipnout na kolik let. Veřejné mínění většiny obyvatel Evropské unie je takové, že dotace jsou příliš vysoké a že by se měly snižovat. Souhlasím s tím, ale za podmínky, že bude postupováno ke všem stejně, že podmínky budou férové.

Takže nedokážete odhadnout, kdy by se zemědělství v Evropě mohlo dotací úplně zbavit?

To nebude nikdy. I nejliberálnější země na světě, jako jsou Spojené státy, mají v zemědělství také dotace, i když jinou formou.

Čeští zemědělci a potravináři již delší dobu prosazují zákon o významné tržní síle. Antimonopolní úřad nyní prověřuje jednání čtyř obchodních řetězců, které se měly dopustit zneužívání tržní síly. Myslíte si, že zákon opravdu toto zneužívání odbourá?

Každý zákon, který se snaží přitáhnout šrouby praktikám obchodních řetězců, ať je více či méně důrazný, je pozitivní. Obchodní řetězce dlouhá léta využívají své obrovské síly a jednají špatně. Jsem tedy velmi rád, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se konečně po těch letech rozhýbal a zahájil řízení.

Je navrhovaná novela tohoto zákona podle vašeho gusta?

Osobně bych ještě přitvrdil. Když si vezmete potravinovou vertikálu, tak na prvním stupni jsou zemědělci, prvovýrobci. Těch jsou tisíce. Nad tím jsou zpracovatelé, tedy potravináři. Těch je do tisíce. A nad tím je několik obchodních řetězců. Z toho je jasné, že jejich obchodní síla je obrovská.

Potřebujeme vůbec ten zákon, když tu máme antimonopolní úřad? Nebude český právní systém zase o něco složitější?

Potřebujeme ho. Šetření, které antimonopolní úřad provádí, je první. Píše se rok 2015 a obchodní řetězce začaly vznikat v polovině 90. let. Doteď antimonopolní úřad nic neudělal. Nehledě na to, že podobné zákony mají i jiné země – Slovensko, Maďarsko nebo Francie. Ale když navážu na tu potravinovou vertikálu. Situace se v České republice vyvinula do polohy, kdy obchodní řetězce kontrolují 80 procent maloobchodního trhu potravin, což znamená, že čeští potravináři, chtějí-li vyrábět, neobejdou se bez obchodních řetězců. Ty svoji obchodní politiku vyvinuly tak, že potravinářům nadiktují, za jakou cenu od nich výrobek koupí bez ohledu na náklady. Buď to výrobce bude dělat, jak mu velí jeho čest, ale velkou část neprodá, protože to od něj řetězec nekoupí, nebo se podrobí. Výsledek je, že významná část potravin v obchodním řetězci je samozřejmě zdravotně nezávadná, ale do výborné kvality má zkrátka daleko.

Autor: Vilém Janouš